Do dvou let může vzniknout univerzální vakcína proti chřipce. Technologie mRNA už funguje na zvířatech

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Američtí vědci zjistili, že experimentální vakcína založená na technologii mRNA, která se používá u očkovacích látek proti nemoci covid-19, chrání myši a fretky před těžkou chřipkou, což otevírá cestu ke klinickým zkouškám na lidech.

Virolog John Oxford, který se na studii amerických kolegů nepodílel, uvedl, že vakcína vyvinutá na Pensylvánské univerzitě by mohla být připravena k použití již příští zimu. „Nemohu dostatečně zdůraznit, o jak průlomovou práci se jedná,“ řekl. „Potenciál je obrovský a myslím, že někdy tyto velké respirační viry podceňujeme.“

Vědci pracují na univerzální vakcíně proti chřipce již více než deset let. Nejnovější objev zveřejněný v časopise Science je ale považován za významný krok na cestě k očkovací látce, která by mohla pomoci ochránit lidi před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Jedno očkování proti všem chřipkám

Vakcíny proti sezonní chřipce, které chrání až před čtyřmi kmeny viru, se každoročně aktualizují, aby se zajistilo, že odpovídají těm kmenům, které jsou zrovna v oběhu. Nová vakcína je ale navržena tak, aby připravila imunitní systém proti všem dvaceti podtypům chřipky A a B, čímž by se tělo mohlo vyzbrojit na boj s jakýmkoli chřipkovým virem, který se objeví.

Svět zažil pandemii chřipky naposledy v roce 2009, kdy se po celém světě rozšířil virus, který se přenesl z prasat na lidi. I když tato epidemie byla mnohem méně smrtelná, než se zdravotníci obávali, pandemie chřipky v roce 1918 ukázala, jak nebezpečné nové kmeny mohou zabít desítky milionů lidí.

Poskytnutí „základní“ úrovně imunity proti celé škále chřipkových kmenů by mohlo vést k mnohem menšímu počtu onemocnění a úmrtí, až dojde k další pandemii chřipky, řekl listu The Guardian výzkumník Scott Hensley z Pensylvánské univerzity.

Výsledky testů na zvířatech jsou sice slibné, ale je třeba provést klinické testy, aby se zjistilo, jestli vakcína chrání lidi stejným způsobem a nezpůsobuje problematické vedlejší účinky. Očkování navíc vyvolává u regulačních orgánů otázky, zda schválit látku, která by mohla chránit před viry s pandemickým potenciálem, ale které se dosud neobjevily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...