Do dvou let může vzniknout univerzální vakcína proti chřipce. Technologie mRNA už funguje na zvířatech

Univerzální vakcína proti chřipce, která chrání proti všem kmenům viru, by mohla být k dispozici během příštích dvou let. Stanici BBC to řekl virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary. Očkovací látka proti všem kmenům viru je považována za významný krok v ochraně před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Američtí vědci zjistili, že experimentální vakcína založená na technologii mRNA, která se používá u očkovacích látek proti nemoci covid-19, chrání myši a fretky před těžkou chřipkou, což otevírá cestu ke klinickým zkouškám na lidech.

Virolog John Oxford, který se na studii amerických kolegů nepodílel, uvedl, že vakcína vyvinutá na Pensylvánské univerzitě by mohla být připravena k použití již příští zimu. „Nemohu dostatečně zdůraznit, o jak průlomovou práci se jedná,“ řekl. „Potenciál je obrovský a myslím, že někdy tyto velké respirační viry podceňujeme.“

Vědci pracují na univerzální vakcíně proti chřipce již více než deset let. Nejnovější objev zveřejněný v časopise Science je ale považován za významný krok na cestě k očkovací látce, která by mohla pomoci ochránit lidi před potenciálně ničivou pandemií chřipky.

Jedno očkování proti všem chřipkám

Vakcíny proti sezonní chřipce, které chrání až před čtyřmi kmeny viru, se každoročně aktualizují, aby se zajistilo, že odpovídají těm kmenům, které jsou zrovna v oběhu. Nová vakcína je ale navržena tak, aby připravila imunitní systém proti všem dvaceti podtypům chřipky A a B, čímž by se tělo mohlo vyzbrojit na boj s jakýmkoli chřipkovým virem, který se objeví.

Svět zažil pandemii chřipky naposledy v roce 2009, kdy se po celém světě rozšířil virus, který se přenesl z prasat na lidi. I když tato epidemie byla mnohem méně smrtelná, než se zdravotníci obávali, pandemie chřipky v roce 1918 ukázala, jak nebezpečné nové kmeny mohou zabít desítky milionů lidí.

Poskytnutí „základní“ úrovně imunity proti celé škále chřipkových kmenů by mohlo vést k mnohem menšímu počtu onemocnění a úmrtí, až dojde k další pandemii chřipky, řekl listu The Guardian výzkumník Scott Hensley z Pensylvánské univerzity.

Výsledky testů na zvířatech jsou sice slibné, ale je třeba provést klinické testy, aby se zjistilo, jestli vakcína chrání lidi stejným způsobem a nezpůsobuje problematické vedlejší účinky. Očkování navíc vyvolává u regulačních orgánů otázky, zda schválit látku, která by mohla chránit před viry s pandemickým potenciálem, ale které se dosud neobjevily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 5 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled