Na Borneu testují orangutany na covid. Malajsie se potýká s nejsilnější vlnou pandemie

Přírodovědci a ochránci zvířat otestovali desítky kriticky ohrožených orangutanů v Malajsii. Cílem bylo zjistit, jestli se mezi tato vzácná a zranitelná zvířata nedostal covid-19. Primáti se totiž nemocí mohou snadno nakazit. Vědci provedli asi třicítku antigenních testů na ostrově Borneo. Výsledky výzkumu jsou podle biologů pozitivní: všechny testy byly negativní.

Orangutani se testovali na přítomnost nového koronaviru v této asijské zemi poprvé. Úřady to nařídily poté, co se nakazil personál rehabilitačního centra a parku pro volně žijící zvířata.

„Testování na covid-19 bylo důležitým nástrojem, který nám pomohl v lidské populaci zvládnout tuto pandemii –⁠ a podobně důležité je i pro tuto populaci orangutanů,“ uvedl pro agenturu AFP Sen Nathan, který měl projekt na starost.

„Tato nemoc by mohla mít obrovský negativní vliv na jejich zdraví a zpomalit jejich rehabilitaci,“ popsal možné problémy, které by zvířata mohly potkat. Veterináři budou orangutany i nadále pečlivě sledovat a pravidelně provádět další antigenní testy, uvedli úředníci.

Primáti a covid

Zvířata se už covidem nakazila vícekrát, právě primáti jsou kvůli své podobnosti s člověkem vystaveni vyšší hrozbě než jiné druhy savců. Například o víkendu zoologická zahrada v Atlantě oznámila, že pozitivní výsledky na covid měla asi desítka jejich goril. Už v únoru 2021 se nakazilo i několik goril v pražské zoologické zahradě. Zatím ale infekce nepřinesly větší problémy a zvířata je vždy přežila.

Malajsie v současné době bojuje se zatím nejhorší vlnou covidu od počátku pandemie. Přestože až do léta boj proti nemoc zvládala, varianta delta se tam v současné době rychle šíří –⁠ aktuálně zaznamenává jednatřicetimilionová země asi 19 tisíc nových případů a kolem tří stovek úmrtí denně.

Šíření je v Malajsii tak rychlé, že se vědci obávají, aby virus nepronikl mezi divoce žijící orangutany –⁠ právě přes orangutany v rehabilitačních zařízeních, kde jsou v užším kontaktu s lidmi. Tito primáti jsou „kriticky ohrožení“. Podle Světového fondu na ochranu přírody se jejich populace za posledních šedesát let snížila o více než padesát procent, protože pralesní prostředí těchto zvířat se postupně kácí, aby uvolnilo místo zemědělským plantážím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 3 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 5 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 7 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...