Vědci objevili nejstarší hrob v Africe. Ukazuje, že lidé už před 80 tisíci lety znali lásku i žal

Mezinárodní tým vědců a vědkyň objevil v jeskyni v Keni nejstarší známý hrob na africkém kontinentu z doby před 78 tisíci lety. Jde o místo posledního odpočinku asi tříletého dítěte. Archeologové ho pojmenovali Mtoto, což znamená „dítě“ ve svahilštině. Ve studii zveřejněné v časopise Nature vědci popsali, že Mtoto byl do hrobu v jeskyni pečlivě uložen a zřejmě ležel na polštáři.

Stáří dítěte badatelé určili na základě analýzy zubů. Domnívají se, že šlo nejspíše o chlapce. Mtoto byl do hrobu dán ve fetální pozici, tedy na bok a s koleny pokrčenými a přitaženými k tělu. Poloha kostí v hrobu naznačovala, že jeho tělo bylo pevně zabaleno a pod hlavou měl něco, co připomínalo polštář z listí, který se postupně rozpadl.

„Máme za to, že dítě bylo zabaleno do rubáše vyrobeného z listí nebo zvířecí kůže,“ uvedla spoluautorka článku María Martinónová Torresová, ředitelka španělského Centra pro výzkum lidské evoluce (CENIEH). „Je v tom taková něha a snaha, které naznačují city společenství vůči tomuto dítěti. Bylo pohřbeno v jeskyni, kde žili lidé. Všechny tyto okolnosti něco naznačují –⁠ možná žal, možná skutečnost, že se ho nechtěli vzdát,“ dodala.

Důkazy o kolébce lidstva

Afrika je považována za kolébku moderního člověka, ale i přes všechny nálezy nástrojů, které naši předci používali, vědci uváděli, že pohřebiště zůstávala dosud ne zcela prozkoumanou kapitolou evoluční historie člověka na africkém kontinentu. „Druhý nejstarší známý hrob v Africe je starý 74 tisíc let,“ upřesnila Louise Humphreyová, která se podílela na recenzování studie a působí v Přírodopisném muzeu v Londýně.

„Zajímavé je, že tento druhý známý hrob je také dětský, ale vykopávky nebyly kvalitně provedeny, když byl před 50 lety objeven, takže o něm mnoho nevíme,“ vysvětlila Humphreyová. „V tomto případě je ale z toho patrný pocit osobní ztráty. Je to doklad o lidech, kteří ve větší míře vnímali okolní svět v symbolech,“ uzavřela badatelka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 8 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 13 hhodinami
Načítání...