Archeologové nabízejí spolupráci detektorářům. Spouštějí pro ně speciální web

Archeologické ústavy Akademie věd v Brně a Praze od dubna spouštějí internetový portál pro sběr dat ze spolupráce amatérských hledačů s archeology. Má umožnit na jedné straně uspokojit touhu po samostatném amatérském pátrání a zároveň ochránit takto objevené nálezy před zničením. V tiskové zprávě to uvedli zástupci archeologů.

Portál je jedním z modulů Archeologické mapy ČR, kterou oba ústavy spravují. „Amatérským hledačům umožní legální způsob provádění průzkumů pod vedením archeologů a v souladu s platnými zákony. Systém vychází ze zkušeností těch západoevropských zemí, kde podobné systémy evidence artefaktů nalezených zástupci veřejnosti již úspěšně fungují,“ uvedl ředitel pražského Archeologického ústavu.

Spolupracující hledači budou mít díky portálu příležitost být v kontaktu s oborem a dál se vzdělávat. Zároveň mohou své vlastní nálezy snadno a veřejně prezentovat.

Hledači, kteří by se do této aktivity chtěli zapojit, musejí splnit několik podmínek. „Každý zapojený hledač musí být ochoten spolupracovat s archeology z organizací, které jsou v ČR oprávněny provádět archeologické výzkumy. Pod vedením archeologa se každý zájemce musí seznámit se základy práce s nálezy podle profesionálních zásad – zejména jak lokalizovat, popsat a zdokumentovat nález,“ doplnil Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu v Brně.

Odborníci upozornili, že amatérští hledači a profesionální archeologové vedle sebe existují od dob prvních sběratelů kuriozit v devatenáctém století. Ideální situace je, když obě strany vzájemně spolupracují, namísto aby soupeřily. Na jihu Moravy se v uplynulých měsících podařilo najít díky amatérským nálezům například válečný hrob z druhé světové války v Kosticích na Břeclavsku nebo malý stříbrný poklad na Brněnsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 2 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
před 14 hhodinami

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
před 17 hhodinami

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
před 21 hhodinami

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
před 21 hhodinami

Americká firma pokročila v rekonstrukci genomu vyhynulého blbouna nejapného

Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences oznámila pokrok ve snaze oživit dronta mauricijského, známého také jako blboun nejapný. Nelétavý pták vyhynul v 17. století v důsledku lidské činnosti. Firma nyní uvedla, že se jí podařilo zmapovat 95 procent jeho genomu. Pomocí nově vyvinuté platformy umělé inteligence (AI) zároveň identifikovala genetické změny, které by mohly být zodpovědné za charakteristické rysy tohoto ptáka. Cílem společnosti je vyhynulý druh znovu vytvořit a navrátit jej do jeho původního prostředí na ostrově Mauricius.
včeraAktualizovánovčera v 07:51‌‌

Světu ubývá pitná voda. Zásadní vliv má zemědělství, ukázala data z družic

Současné sucho, které je cítit v mnoha částech světa, nepřišlo z čistého nebe. Je důsledkem ubývání vody za poslední dvě desítky let. Ukazují to data z amerických družic, přičemž úbytek vody je intenzivní nejen viditelně na povrchu, ale také u podzemních přírodních rezervoárů.
14. 10. 2026‌‌

Konspiracím věří méně lidí, než si myslíme, říká slovenská expertka

Velmi účinným způsobem, jak vyvracet nejrůznější konspirační teorie, je upozornit jejich šiřitele, jak málo lidí jim věří. Naznačuje to mezinárodní studie s významným slovenským podílem, jejíž autorka Vladimíra Čavojová poskytla rozhovor ČT24.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.