Rusko spustilo do Bajkalu podvodní dalekohled. Má hledat neutrina a poznat historii vesmíru

Vědci spustili o víkendu do vod sibiřského jezera Bajkal jeden z největších podvodních teleskopů, který má posloužit k pozorování elementárních částic neutrin a pomoci odhalit tajemství vzniku galaxií a vesmíru. Mezinárodního vědeckého projektu vedeného Ruskem se účastní také Česko, Slovensko, Polsko a Německo.

Teleskop s názvem Bajkal-GVD (zkratka pro Gigaton Volume Detector), jehož konstrukce začala v roce 2015, byl umístěn do hloubky v rozmezí 750 metrů až 1,3 kilometru ve vzdálenosti asi čtyři kilometry od břehu Bajkalského jezera. „Neutrinový teleskop o velikosti půl krychlového kilometru se nachází přímo pod námi,“ sdělil na místě podle agentury AFP Dmitrij Naumov z ruského institutu jaderného výzkumu. 

Neutrina jsou těžko detekovatelná a voda je pro jejich zaznamenání příhodným médiem. Jsou to částice s velmi malou hmotností, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla.

Svědkové o minulosti vesmíru

Úkolem teleskopu Bajkal-GVD bude zaznamenávat proudy neutrin, které se na Zemi dostávají z vesmíru, z rodících se nebo umírajících galaxií a z různých hvězdných objektů, napsala agentura TASS. Vědci se domnívají, že neutrina jsou schopna se v zásadě neměnné formě dostat na Zemi, a představují tak cenný zdroj informací o tom, co se dělo ve vesmíru před několika miliardami let, a také o objektech, z nichž částice vznikly.

„Můžeme očekávat, že objevy, které zde učiníme, a informace, které budou zpracovány, umožní vyřešit mnoho vědeckých úkolů. Zejména očekáváme, že naši kolegové přispějí k tomu, že všichni pochopíme, jak vesmír funguje, přečteme si historii vesmíru, například to, jak se rodily galaxie,“ řekl ministr vědy a vysokého školství Valerij Falkov.

Teleskop v jezeře Bajkal je svého druhu největší na severní polokouli a bude konkurencí zařízení Ice Cube, obří neutrinové observatoři na Antarktidě. Maxim Libanov, ředitel Ústavu pro jaderný výzkum Ruské akademie věd, novinářům řekl, že projekt stál asi 2,5 miliardy rublů. Plánuje se i jeho další rozvoj a doplnění. Do roku 2030, pokud nebudou na světě postaveny nové velké teleskopy, se Bajkal-GVD stane největším na Zemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 12 hhodinami

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 14 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 16 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...