Chřipková epidemie se letos jižní polokouli vyhnula. Zastavila ji zřejmě opatření proti covidu

Země na jižní polokouli zaznamenaly v době karanténních opatření proti nemoci covid-19 rekordně málo případů chřipky. Tato data znamenají podle vědců záblesk naděje pro severní polokouli, která se na sezonu chřipky právě připravuje.

Ještě před několika měsíci se zdravotnické systémy na jižní polokouli chystaly na svou zimní sezonu a každoroční chřipkovou vlnu. Obávaly se, že společně s onemocněním covid-19 přetíží nemocnice.

K tomuto scénáři však nedošlo. Řada zemí namísto toho hlásí, že měly buď rekordně málo případů chřipky, nebo skoro žádné.

Například obvodní lékaři na Novém Zélandu neodhalili jediný případ chřipky od chvíle, kdy v červnu začali dělat testy. Zatímco loni bylo pozitivních 57 procent testovaných lidí.

Restriktivní opatření proti covidu-19 výrazně snížila počty pacientů s chřipkou a dalšími respiračními onemocněními rovněž v Austrálii. Loni v červenci a srpnu země registrovala více než 131 tisíc případů chřipky, letos ve stejném období Australané evidovali 315 případů nemoci. A zatímco loni zemřelo na chřipku více než 950 lidí, letos tato nemoc připravila o život zatím 40 Australanů.

Podle Panamerické zdravotnické organizace ubylo znatelně případů chřipky také v Jižní Americe, kde karanténní opatření nebyla až tak přísně dodržována a covid-19 tam zabil desítky tisíc lidí.

Covid není chřipka – je nakažlivější a více smrtící

Profesor v oboru veřejného zdraví na novozélandské Univerzitě v Otagu Michael Baker tento jev, kdy covidu-19 přibylo a chřipky ubylo, přičítá rozdílům mezi oběma viry. Sezonní chřipka podle něj není tolik nakažlivá a je méně smrtelná. Lidé mají vůči chřipce také větší imunitu – ať už vybudovanou přirozeně, nebo skrze očkování. Roli sehrála také omezení cestování, která narušila běžnou migraci viru ze severní polokoule na jih, píše The Guardian.

„Chřipkovou sezonu pořád uvidíte, ale očekávám, že bude mnohem méně intenzivní. Země severní polokoule, které do určité míry aktivně potírají covid-19, by tím měly mít (před chřipkou) dobrou ochranu,“ nechal se slyšet Michael Baker.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 25 mminutami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 44 mminutami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 54 mminutami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 2 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...