Nacisté jí vyvraždili celou rodinu, sama předstírala, že je mrtvá. Lékařka se pak znelíbila i komunistům

Uměla čtrnáct jazyků, jako první Češka se věnovala tropickým chorobám a osobně ji ve výzkumu podpořil i prezident Tomáš G. Masaryk. Vlasta Kálalová di Lotti se stala lékařkou na počátku 20. let, když ženy ještě běžně neordinovaly. V poslední den války zabili nacisté celou její rodinu. Následně se znelíbila komunistům, protože žádala milost pro Miladu Horákovou. I proto je navzdory svým zásluhám téměř neznámá.

Vlastu Kálalovou zaujaly tropické choroby už při studiu na lékařské fakultě. Rozhodla se je proto odjet studovat na Střední východ. Tam také poznala svého manžela Giorga di Lotti, ale nakazila se tam také horečkou dengue, která ji donutila k návratu do Československa, kde o 12 let později přišla o celou rodinu…

V Bagdádu bojovala s pověrami i horečkou dengue

Narodila se 26. října 1896 v Bernarticích na Písecku do rodiny učitele. Přestože měla velký talent na jazyky – postupně za život ovládla nejméně čtrnáct cizích řečí – rozhodla se studovat medicínu na Lékařské fakultě Karlovy univerzity. Když na jedné z přednášek slyšela podrobněji o tropických chorobách, rozhodla se, že by se v tomto oboru chtěla specializovat.

V roce 1922 promovala. Chtěla se vydat zkoumat nemoci do orientu, nebo alespoň na Střední východ, neměla ale dostatek financí. V jejím snažení ji ale podpořila prezidentova dcera Alice Masaryková, která se za ni přimluvila u otce, který jí peníze na cestu a výzkum poskytl.

Kálalová nejdříve vyrazila v roce 1924 do Turecka, kde pracovala v istanbulské nemocnici, v níž se věnovala především gynekologii a neurologii. O rok později pak přesídlila do Iráku a v Bagdádu si zařídila ordinaci.

Jako žena-lékařka a navíc Evropanka se musela zpočátku potýkat s nedůvěrou místních, kteří často stále spoléhali na pověry a domácí léčitelství. Protože ale mluvila plynně arabsky, rychle si získala klientelu – především z řad žen, kterým do té doby kvalitní péče chyběla. V tamní společnosti totiž bylo v podstatě nepřípustné, aby ženy ošetřoval muž. Kálalová se tak stala průkopnicí lékařské péče pro ženy, byť se musela i dle svých vzpomínek potýkat s nedostatečným vybavením.

„Jednou ke mně přišla Kurdka a byla nešťastná, protože ji rodina vyloučila ze svého středu, jelikož měla na hlavě nádor, který ohavně páchl. Tak jsem použila svého aparátu, který byl vlastně elektrickým nožem. Byl to nádor velikosti asi ženské pěsti, ale nemohla jsem ověřit jeho zhoubnost a se strachem jsem tak čekala na příští převaz… (Zůstala jsem) v němém úžasu, hojilo se to krásně,“ vzpomínala lékařka.

V Bagdádu také založila Československou nemocnici a do své rodné země vytrvale zasílala získané poznatky o tropických chorobách. O ty ale údajně zdejší vědci nejevili příliš zájem, protože je neměl kdo zpracovat.

V roce 1927 se Kálalová provdala za Itala Giorgia di Lotti, kterého poznala v Bagdádu, a měli spolu následně dvě děti – syna Radbora a dceru Drahomilu.

Přestože se prý na teplé podnebí připravovala už v Československu dlouhými túrami v parném létě, nedělaly Kálalové vysoké teploty dobře. Operovala tak často pouze v noci. Přesto začala hubnout. Počátkem 30. let onemocněla horečkou dengue, a proto se rozhodla vrátit i s rodinou do Československa. Kromě dobrého jména v oblasti zdravotnictví navíc za ty roky na Středním východě získala pro Národní muzeum tisíce exemplářů cizokrajného hmyzu.

Rodinu jí zabili v poslední den války

V Československu zůstala rodina i celou válku. Dobu protektorátu přečkali v jejich rodných Bernarticích. Zlom pro ni nastal poslední den války, 8. května 1945, kdy už mnohde po republice slavili svobodu. Do jejího domu vnikli vojáci SS, kteří na zahradě postříleli celou její rodinu. Naživu zůstala jen ona, a to proto, že předstírala, že je mrtvá.

„První zásah dostal syn Radbor. Naříkal. Chtěla mu jít na pomoc, ale prudký úder do ramene ji přirazil k zemi. Pak ještě ucítila horké palčivé škrábnutí na temeni hlavy. To je konec, napadlo ji. Když zahlédla esesáky, zavřela oči. Cítila, jak jeden přišel těsně k ní a pozoruje ji. Předstírat mrtvou! Ani víčkem nezachvět. – Kopnutí do boku. Nijak silné, jen jako by chtěl špičkou boty obrátit mršinu. Mladý je ale rozstřílený, pochválil si spokojený hlas. – Rozstřílený! Radbor! Už nepláče. – Vy ale nejste Čech, zeptal se německy jiný, méně rozjařený, unavenější voják. Jsem, odpověděl Giorgio. A pak ještě jednou svou nejistou němčinou: Ano, já jsem Čech. – Jiří žije! Jenomže pak voják vystřelil. Proto se tedy ptal. Itala by dal ošetřit. Italové jsou nebo aspoň byli spojenci. Itala by ušetřil, Čecha dobije. – Omdlela. První, co vnímala, když se probrala z mdlob, bylo ticho a červánky. Klekla si, lezla po třech jak zraněný pes, od jednoho k druhému. Všichni byli mrtví,“ popsala tuto chvíli v životopisné knize Doktorka z domu trubačů Ilona Borská.

Přestože se všude následující dny slavilo, Vlasta Kálalová přišla o všechno, manžela i dvě děti. Ihned po válce začala cestovat, byla ve Spojených státech i v Norsku, vždycky se ale vrátila zpět do Československa, kde už zůstala.

V nemilost komunistů upadla v roce 1950, když osobně napsala tehdejšímu prezidentovi Klementu Gottwaldovi a žádala o milost pro Miladu Horákovou a další odsouzené. Marně.

Vlasta Kálalová di Lotti se už znovu neprovdala a zemřela téměř v zapomnění 15. února 1971 v písecké nemocnici. Její celoživotní přínos ocenil až po revoluci roku 1992 prezident Václav Havel, který ji vyznamenal řádem Tomáše Garrigua Masaryka. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci prozkoumali možnosti genetické úpravy lidských embryí

Odborný vědecký časopis Nature zveřejnil studii, na které se podíleli i čeští vědci. Přinesli v ní přelomové poznatky o možnostech opravy genetických chorob v raném embryonálním vývoji.
před 5 hhodinami

Vyvráceno. Přehled nejznámějších dezinformačních a konspiračních teorií o 11. září

Od teroristických útoků na Světové obchodní centrum uplynulo čtvrt století. Šlo o tak výjimečnou událost, že se kolem ní rozšířila celá řada konspiračních teorií a dezinformací. I po pětadvaceti letech se nepravdivá vysvětlení šíří po internetu a sociálních sítích. Tento článek uvádí na pravou míru ty nejrozšířenější.
před 14 hhodinami

Vědci z Akademie věd vytvořili nejmenší QR kód světa. Z jednotlivých atomů

Je víc než tisíckrát menší, než je šířka lidského vlasu, a téměř osmsetkrát menší než současný držitel Guinnessova rekordu. Okem je neviditelný, k jeho spatření ale nestačí ani většina normálních mikroskopů. Tak vypadá nejmenší QR kód na světě, který vytvořili vědci Benjamin Lowe a Oleksandr Stetsovych z Fyzikálního ústavu Akademie věd s Julianem Ceddiou z australské Monash University.
před 15 hhodinami

El Niño se potká s Indickooceánským dipólem. Meteorolog popisuje důsledky

V Tichém oceánu rychle sílí El Niño, které by se během letošního podzimu mělo stát vůbec nejsilnějším ve známé historii. Současně probíhá zajímavá změna o několik tisíc kilometrů západněji, v Indickém oceánu. Tam se rozvíjí kladná fáze takzvaného Indickooceánského dipólu. A souběh těchto dvou jevů může v následujících měsících výrazně ovlivnit počasí od Austrálie přes Indii a východní Afriku až po vzdálenější části světa.
před 16 hhodinami

Vzpomínky na 11. září jsou stále živé. A často nepravdivé, vysvětluje psycholog

Doba kolem roku 2000 patřila přes obavy spojené s přelomem milénia k těm nejklidnějším v dějinách lidstva. O to silnějším šokem byl teroristický útok na Světové obchodní centrum (WTC), který se odehrál před čtvrtstoletím, 11. září 2001. Vzpomínky lidí na tento den nevybledly ani po 25 letech.
před 16 hhodinami

Studie spojuje nadměrné noční osvětlení se změnami ve struktuře a funkci srdce

Podle studie zveřejněné v časopise European Heart Journal, oficiálním časopise Evropské kardiologické společnosti, je vystavení světlu v noci spojeno s významnými a potenciálně škodlivými změnami ve struktuře a funkci srdce.
10. 9. 2026

Srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, uvedl Copernicus

Letošní srpen byl celosvětově nejteplejším měsícem historie, když vyrovnal rekord července 2023. Průměrná teplota vzduchu u zemského povrchu činila 16,96 stupně Celsia a byla o 0,85 stupně nad průměrem z let 1991 až 2020, uvedla ve čtvrtek služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letní období od června do srpna vyrovnalo rekord průměrné celosvětové teploty z roku 2024.
10. 9. 2026

Na Pálavě se šíří invazní kaktus. Může vytlačovat původní rostliny

V Chráněné krajinné oblasti Pálava se šíří nepůvodní mrazuvzdorný kaktus – opuncie. Ochranáři ho po Děvíně a Tabulové letos zaznamenali v další tamní rezervaci, na Svatém kopečku u Mikulova. Severoamerická rostlina představuje hrozbu pro původní vzácné druhové složení pálavských stepí, informovali zástupci Správy CHKO Pálava na facebooku.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.