Stav Čecha léčeného remdesivirem se výrazně zlepšuje, oznámila nemocnice

Stav pacienta s COVID-19, kterému lékaři ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) tři dny podávají experimentální lék remdesivir, se výrazně zlepšil. Muž, kterého nemocnice přijímala se selháním plic, mohl být odpojen od přístroje ECMO, který zajišťuje mimotělní okysličování krve. Ředitel VFN David Feltl nicméně novinářům na odpoledním briefingu řekl, že stav pacienta zůstává velmi vážný, navíc se zlepšoval už před podáním léku. Zdůraznil, že je nutné především řešit testovací kapacity a možnosti zdravotnického personálu, který nyní podle něj pracuje na hraně sebeobětování.

Muž je jediným z pacientů v ČR, pro kterého lékaři remdesivir dostali, například na Bulovce s žádostí o lék neuspěli. Podle zástupce přednosty anesteziologické kliniky VFN Martina Balíka má muž poškozené plíce. Nejprve byl 10. března přijat do Thomayerovy nemocnice v Praze-Krči s podezřením na zápal plic, po pěti dnech ho převzala VFN, kde byl napojen na ECMO. Těchto přístrojů pro nejvážněji postižené pacienty s COVID-19 je v Česku 74, k péči o další vážné případy jsou třeba plicní ventilátory nebo podávání kyslíku.

Nahrávám video

Feltl řekl, že stav pacienta se částečně zlepšoval už před podáním léku. „Nadále je to experimentální léčba, situace je mnohem složitější, než že přišel lék a zachránil pacienta,“ uvedl. Balík řekl, že terapie je komplexní a nemocnice na lék čekala týden. „To je strašně dlouhá doba, kterou v intenzivní péči nemůžete nechat jen na čekání, musíte se toho pacienta snažit dát dohromady,“ uvedl. Podávání léku pacientovi neuškodilo. „Ale nemáme jistotu, že remdesivir je klíčová substance,“ zdůraznil.

Nemocnice získala povolení použít experimentální lék od americké firmy Gilead, který vyvinul tým pod vedením Čecha Tomáše Cihláře. Společnost ale zároveň v neděli oznámila, že přestává „kvůli přílišné poptávce v posledních dnech“ udělovat povolení k pokusné léčbě. Jedinou výjimku budou tvořit těhotné ženy a děti mladší 18 let. Poslední dávku léku by pacient z VFN měl dostat za šest dní.

Vývoj ohledně remdesiviru je nejistý

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly Česko jedná o dalších možnostech užívání léku v další fázi jeho vývoje. V Evropě by podle něj mohla být uložena jistá zásoba, kterou by americká firma schvalovala pro pacienty. První dávka dodaná do Česka byla podle VFN zdarma, další by muselo české zdravotnictví hradit.

Nahrávám video

Remdesivir je antivirotikum, které zabraňuje množení viru. Původně měl sloužit pro léčbu nakažených krvácivou horečkou ebola v Kongu, epidemii se však podařilo zastavit a testy léku byly přerušeny. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), která remdesivir označila za „nejslibnějšího kandidáta“ v boji proti novému koronaviru, tento lék zabíral i na nemoci SARS a MERS, jež jsou způsobeny příbuzným typem koronaviru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brno je zřejmě starší, než se předpokládalo, ukazuje archeologický objev

Brno pravděpodobně vzniklo před rokem 1000 našeho letopočtu, zjistili archeologové Muzea města Brna. V laboratoři nechali otestovat lidskou kost nalezenou při dřívějších průzkumech na Starém Brně. Dosud konkrétní doklad o počátcích města chyběl.
před 46 mminutami

Vědci našli u Beninu korálové útesy. Čekali přitom, že jen zmapují „hřbitov“

Když se skupina francouzských mořských biologů vydávala zkoumat korálový útes poprvé popsaný v šedesátých letech minulého století, očekávala, že bude jen mapovat mrtvý ekosystém. Jenže badatelé naopak narazili na životem kypící oblast.
před 1 hhodinou

Vědci našli první pevnou exoplanetu s atmosférou. Blíž objevení života ještě nebyli

Vědci poprvé objevili atmosféru, která obklopuje skalnatou planetu podobnou Zemi, jež obíhá v obyvatelné zóně jiné hvězdy. Tento objev představuje dosud nejsilnější důkaz toho, že mimo naši sluneční soustavu by mohly existovat světy, které mají podobné podmínky jako Země, pokud jde o složení a teplotu, a které by tak mohly být schopné podporovat život.
před 17 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.