Samci vymřeli, zbylo jen zmrazené sperma. Vědci se snaží zachránit nosorožce bílého severního

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se podařilo spermatem uhynulých samců oplodnit vajíčka posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Nyní je však potřeba počkat, zda se vyvine embryo. Výsledky vědci zveřejní okolo 10. září, uvedla královédvorská zoo. Jde o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul loni.

Vajíčka samic Nájin a Fatu veterináři odebrali minulý týden v Keni a převezli je do Evropy. Z deseti vajíček se jich podařilo oplodnit sedm.

„Byli jsme překvapeni, u jak vysokého množství odebraných vajíček se nám v laboratoři povedl jejich proces dozrání, protože u vajíček z předchozích zkušebních odběrů na samicích bílých jižních jsme tak vysokého čísla nikdy nedosáhli,“ uvedl Cesare Galli z institutu Avantea v italské Cremoně, který zákrok vede.

Veterináři použili zmrazené sperma uhynulých samců Suniho a Sauta. Se zamrazeným vzorkem Sauta měli více práce. „Abychom našli tři živé spermie potřebné k oplození Nájininých vajíček, museli jsme rozmrazit dvě dávky Sautova uchovaného semene,“ podotkl Galli.

Vajíčka jsou nyní inkubována a čeká se, jestli se z nich vyvine embryo do takového stadia, aby mohlo být zamrazeno. Poté by ho veterináři vložili do náhradní matky, samice příbuzného nosorožce bílého jižního, která by ho donosila.

Složitá záchrana

Samice Nájin a Fatu převezli zoologové společně se dvěma samci do Keni v roce 2009. Veterináři se domnívali, že africké prostředí bude pro reprodukci nosorožců příhodnější. Ačkoliv se však zvířata pářila, vědci došli postupem času k závěru, že ani jedna ze samic není schopna přirozeně zabřeznout ani donosit mládě. Dva samci Suni a Sudán uhynuli v roce 2014 a 2018.

Nahrávám video
Průlom v záchraně nosorožců bílých severních
Zdroj: Události ČT

Odebrání vajíček je jednou ze součástí projektu „BioRescue“, který rovněž zkoumá možnosti vývoje pohlavních buněk z kmenových buněk nosorožců. Cílem je přeměnit uchované obyčejné tělní buňky, například z kůže a srsti, na zárodečné buňky. Z těch by bylo následně možné vyvinout vajíčko nebo spermii. Účelem je udržet genovou pestrost nově vznikající populace těchto nosorožců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
před 9 hhodinami

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
před 12 hhodinami

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
před 16 hhodinami

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026

Vědci sledovali Hadí jeskyni v Ugandě. Epicentrum viru marburg navštěvují lidé

Virus marburg způsobuje jednu z nejobávanějších nemocí na světě. Její smrtnost je až 88 procent, velmi špatně se léčí a v podmínkách Afriky se poměrně dobře přenáší. Virus šíří kaloni, kteří se od lidí naštěstí drží dál, takže riziko nákazy není velké. Epidemiologové teď ale popsali nové riziko.
23. 4. 2026

FBI prověřuje, jestli smrti či zmizení desítky vědců nejsou propojené

Nejméně deset vědců, kteří se ve Spojených státech zabývali výzkumem jaderných technologií, letectví a vesmíru, v posledních letech zemřelo nebo zmizelo. Federální úřad pro vyšetřování (FBI) se začal zabývat možnou spojitostí mezi jednotlivými případy. Výbor Sněmovny reprezentantů pro dohled vedený republikány tento týden oznámil, že spustí vlastní vyšetřování zpráv o úmrtích a zmizeních těchto osob, jež měly přístup k citlivým vědeckým informacím, píše web stanice CNN.
23. 4. 2026

Archeologové objevili v Egyptě mumii. V břiše měla zašitou Iliadu

Španělští archeologové objevili v Egyptě papyrus s kopií Homérovy Iliady uvnitř mumie pohřbené před 1600 lety v římském období, uvedl server The Independent. Jedná se o první případ, kdy vědci objevili řecké literární dílo spojené s mumifikací. U mumií se běžně nalézaly spíše magické texty obsahující rituální praktiky psané v řečtině.
23. 4. 2026
Načítání...