Ve Dvoře Králové uhynul poslední bílý nosorožec v Evropě

V Zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem na Trutnovsku v pondělí uhynula samice nosorožce bílého, která byla jednou z posledních pěti severních bílých nosorožců na světě. Samici Nabiré praskla v těle cysta, což bylo příčinou jejího uhynutí, uvedla zoo.

Ředitel Zoo Dvůr Králové nad Labem Přemysl Rabas konstatoval, že jde o těžko popsatelnou ztrátu. „Nabiré byla nejvlídnější nosorožec, kterého jsme v zoo chovali. Nejde však jen o to, že jsme ji měli velice rádi. Její smrt je především symbolem katastrofického úbytku nosorožců v důsledku nesmyslné lidské chamtivosti,“ uvedl Přemysl Rabas a dodal, že smrt Nabiré přiblížila další zvířecí druh k úplnému vyhubení.

Nabiré se narodila v Zoo Dvůr Králové nad Labem 15. listopadu 1983 jako teprve druhý nosorožec severní bílý odchovaný v lidské péči a ve stejné zoo prožila celý život. Delší dobu se ale už potýkala se zdravotními komplikacemi. „Patologická cysta uvnitř těla byla obrovská, po vypuštění tekutého obsahu vážila ještě 40 kilogramů. Neexistovala žádná možnost, jak ji léčit,“ uvedl zoolog Jiří Hrubý.

Zahrada se před časem pokusila cystu z těla samice odsát. „To se podařilo pouze částečně, protože jsme ji nechtěli ohrožovat zbytečně dlouhou narkózou. Věděli jsme, že je jen otázkou času, kdy samice zemře,“ řekla mluvčí zoo Simona Jiřičková s tím, že se nosorožci průměrně v zajetí dožívají zhruba 40 let.

Jeden ze sedmi posledních nosorožců bílých severních (foto z roku 2012)
Zdroj: Jan Stejskal/Zoo Dvůr Králové/ČTK

„Nabiré měla zdravotní komplikace delší dobu. Protože šlo o jednu z posledních žijících samic svého druhu na Zemi, zoo co nejrychleji zabezpečila odběr genetického materiálu, který by mohl pomoci ve snaze o záchranu severních bílých nosorožců,“ dodal radní pro oblast cestovního ruchu Královéhradeckého kraje Otakar Ruml.

Ředitel zoo Přemysl Rabas ve Studiu ČT24 uvedl, že Nabiré byla symbolem. Nešlo podle něj ani tak o to, že konkrétní jedinec má velkou biologickou hodnotu - protože genetické vzorky z ní byly odebrány. „Ale je vlastně symbolem, protože lidé si téměř nevšimli, že v přírodě byl ten druh vyhuben. Královédvorská zoo je jediná na světě, která je opakovaně rozmnožila a vlastně jim poskytla prodloužený čas na planetě. Proto, aby se lidé vzpamatovali,“ uvedl Přemysl Rabas.

Lidé podle něj dávají miliardy dolarů na to, aby mohli vyvíjet zbraně k zabíjení jiných lidí. „Místo toho by možná mohli věnovat nějaký milion dolarů na to, aby se mohlo mnoho druhů zvířat, které jsou těsně před vyhubením, zachránit,“ uvedl Přemysl Rabas.

Severní bílé nosorožce v přírodě vyhubili pytláci

Nabiré byla posledním jedincem severního bílého nosorožce v Evropě. Tři zvířata má dvorská zoo od roku 2009 v rezervaci v keňské Ol Pejetě, jedna samice žije v zoo v americkém San Diegu. Ve volné přírodě severní bílí nosorožci zřejmě již vyhynuli, poslední stopy jejich přítomnosti byly průkazně zaznamenané ve střední Africe v roce 2007.

Za jejich vyhubením pytláky stojí poptávka po rohovině jako léčebném prostředku a kulturním artefaktu v některých zemích východní Asie a Arabského poloostrova.

Pokus vytvořit embryo v umělých podmínkách

Do Zoo Dvůr Králové byli severní bílí nosorožci přivezeni v roce 1975 z jižního Sudánu, šlo o skupinu čítající dva samce a čtyři samice. Z této zakladatelské skupiny dva jedinci ještě žijí – samec Sudán je v keňské Ol Pejetě a samice Nola je umístěna v kalifornském San Diegu.

Chov Nabiré byl součástí snah Zoo Dvůr Králové o rozmnožení těchto nejvzácnějších nosorožců světa. Zabřeznout už sice samice nemohla, protože její děloha byla vyplněna velkým množstvím malých cyst. Její levý vaječník se však zdál být zdravý, takže Nabiré se teoreticky mohla stát dárkyní buněk, které by se daly využít k vytvoření embrya v umělých podmínkách. Embryo by pak případně mohla donosit jiná samice.

Kvůli této teoretické naději byl samici okamžitě po úhynu odebrán potenciálně zdravý vaječník a odvezen do specializované laboratoře v Itálii. Odebrány byly rovněž vzorky několika různých typů tkání, které by mohly být využity pro budoucí techniky umělého oplodnění.

Naděje na rozmnožení přirozeným způsobem už neexistuje

Odborníci se u těchto nosorožců neúspěšně snažili o umělou inseminaci, v roce 2009 zoo kvůli snaze o rozmnožení převezla dva samce a dvě samice do rezervace Ol Pejeta, kde se zlepšil zdravotní stav zvířat, k zabřeznutí však nedošlo a nyní už neexistuje naděje na rozmnožení přirozeným způsobem.

Nosorožců severních bílých postupně ubývá, například loni na podzim v rezervaci Ol Pejeta uhynul stářím samec Suni. V polovině prosince pak uhynul v zoo v San Diegu samec Angalifu. V polovině letošního května se objevily zprávy o zánětu u jednačtyřicetileté samice severního bílého nosorožce Noly, která žije v zoo v San Diegu.

Zoo Dvůr Králové bude se svými partnery pokračovat ve snahách o přežití severních bílých nosorožců. „Cítíme jako svou povinnost pokusit se je zachránit. Jsme jediní, snad ještě se San Diegem, kdo to díky množství nasbíraného biologického materiálu může udělat. I když jsme si samozřejmě vědomi, že šance na úspěch je malá,“ řekl ředitel zoo Přemysl Rabas.

Podle Rabase má zoo v San Diegu, kde žije jedna královédvorská samice, vzorky asi z 12 jedinců a pracuje dlouhodobě na možnosti pomocí genetického inženýrství vrátit severní bílé nosorožce zpátky. „Ještě pořád máme šanci naučit se na příbuzném druhu odebírat vajíčka a nechat je dozrát mimo dělohu matky,“ uvedl Rabas.

Chovatelé mají podle něj zamražené semeno ze samců, kteří už jsou po smrti. Pak by teoreticky udělali zárodek mimo tělo samice a ten by přenesli do příbuzného druhu nosorožců, kteří by ho mohli donosit. „Ono se to velmi snadno říká, ale je to otázka času a peněz. Je to velmi náročný projekt, velmi ambiciózní a musím přiznat, že s nejistým výsledkem,“ uzavřel Přemysl Rabas. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

V Praze voperovali jako první na světě kardiostimulátor, který se sám nabíjí

První implantaci bezdrátového kardiostimulátoru na světě provedl v prosinci 2012 tým profesora Petra Neužila v pražské Nemocnici Na Homolce. Teď stejní lékaři poprvé na světě implantoval pacientovi bezdrátový kardiostimulátor, který nepotřebuje dobíjet a mohl by tak vydržet po celý život.
před 2 hhodinami

VideoRoční kupón na MHD v Praze má zdražit, cenou dorovná Brno

Roční kupón na městskou hromadnou dopravu v Praze by měl od příštího roku stát o 1100 korun více. Podle nového pražského primátora Petra Hlaváčka (STAN) je zdražení otázka měsíců. Dosavadní cena 3650 korun řadí metropoli v rámci krajských měst k těm, kde je kupón nejlevnější. Po zvýšení ceny ale dorovná Brno, kde stojí roční jízdenka 4750 korun. Mezi krajskými městy jde o nejvyšší částku. Naopak nejméně cestující platí v Olomouci nebo Karlových Varech.
před 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o stavu českého zemědělství

Čeští zemědělci hovoří o jednom z nejtíživějších roků od vstupu Česka do Evropské unie. Potýkají se s rostoucími náklady, za kterými stojí mimo jiné zdražování vstupů a evropské požadavky na ochranu životního prostředí. Situaci jim naopak pomáhají zvládat národní i unijní dotace, které mohou přispět k větší potravinové soběstačnosti a konkurenceschopnosti českého zemědělství. O současném stavu odvětví debatovali v Událostech, komentářích z ekonomiky místopředsedové sněmovního zemědělského výboru Petr Bendl (ODS) a Karel Tureček (ANO), předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek. K tématu hovořil také prezident evropské organizace zemědělských družstev Lennart Nilsson. Pořadem provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 10 hhodinami

VideoZáchranáři se kvůli rostoucí agresivitě pacientů vybavují balistickými vestami

Zdravotnické záchranné služby postupně vybavují své výjezdové týmy balistickými vestami a dalšími ochrannými prvky. Reagují tak na rostoucí agresivitu pacientů, kteří zdravotníky v některých případech ohrožují i zbraněmi. Například letos v červnu v Plzni muž zaútočil na záchranáře bajonetem. Balistickou ochranu už mají všechny výjezdové skupiny v Praze a Plzeňském kraji. V dalších pěti krajích ji využívají především vybrané posádky. Záchranáři upozorňují, že se stále častěji dostávají do situací, kdy je při poskytování pomoci ohrožen jejich život.
před 10 hhodinami

„Moje poselství je: Nebojte se.“ Architekt Kyselka vzpomíná na střety s totalitními režimy

Architekt venkova a krajiny Mojmír Kyselka přednášel v Brně, Bratislavě, Vídni i v americkém Ohiu, ještě nedávno vedl katedru architektury v Ostravě. Třiadevadesátiletý profesor ale zažil i nacistickou okupaci, zatčení komunistickou Státní bezpečností i pokusy o získání ke spolupráci. Přesto se odmítl podřídit režimu. Podpis manifestu Dva tisíce slov ho tehdy připravil o možnost působit na vysoké škole. K akademické kariéře se vrátil až po sametové revoluci.
před 16 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 16 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
včera v 20:38‌‌

VideoHlaváček avizoval zdražení kuponu na MHD i přípravu systému mýta v centru Prahy

Prahu v příštích čtyřech letech povede z pozice primátora Petr Hlaváček (STAN). Podle něj je „potřeba posouvat Prahu dál, ale pokud možno rozumně, podle plánu a s rozvahou“. V Událostech, komentářích hájil také metropolitní plán, podle něj dává „standard pro rozvoj“ a nově vznikajícím čtvrtím pravidla. Mezi hlavní priority pro rok 2030 zařadil dokončování linky metra D nebo výstavbu Městského okruhu. Avizoval také zdražení ročního kuponu na městskou hromadnou dopravu o 1100 korun, stejně tak dvojnásobné zvýšení ceny za parkovné na 2400 korun ročně. Zmínil také výhled zavedení mýta v centru metropole. Rozhovorem provázel Petr Obrovský.
včera v 09:23‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.