Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům. Zároveň je nutné pokračovat ve snižování emisí oxidu uhličitého.
Místa na takové lesy je podle studie, která vyšla v odborném časopise Science, na planetě dost – bylo by třeba asi devět milionů kilometrů čtverečních. Znamenalo by to obohatit asi 3 biliony stromů, které dnes na naší planetě rostou, o další bilion.
Vědci spočítali, že během několika desetiletí by tyto nové stromy přeměnily na biomasu téměř 750 miliard metrických tun oxidu uhličitého, který by jinak přispíval k oteplování Země. To odpovídá přibližně množství, které lidstvo vypustilo do atmosféry za posledních 25 let.
Rychlé, účinné, prospěšné
Tento proces by probíhal nesmírně rychle, vysvětlují experti. Mladé stromy totiž z atmosféry využívají větší množství oxidu uhličitého než starší stromy. Přitom největší potenciál pro zachytání CO2 mají tropické oblasti.
„Tohle je zdaleka nejlevnější řešení klimatické změny – tisíckrát levnější – a současně nejefektivnější,“ uvedl spoluautor práce Thomas Crowther, klimatolog ze Švýcarského federálního technologického institutu v Curychu.
V práci, na níž se podílel, je také popsáno, kterých šest států má nejvíce místa na vysazování nových stromů, aniž by to ohrozilo jejich ekonomiky. Jsou to Rusko, Spojené státy, Kanada, Austrálie, Brazílie a Čína.
Výsadba nových stromů by zpomalila ničení biodiverzity
Ještě než se profesor Crowther zaměřil na tento výzkum, zkoumal jiné cesty, jak zmírnit a zpomalit klimatické změny, než je snižování emisí – jednou z nich byl například přechod od konzumování masa k vegetariánství. Teď ale dospěl k závěru, že je vysazování stromů ještě mnohem efektivnější, protože stromy dokážou ze vzduchu vysát tak obrovské množství oxidu uhličitého.
S jeho pohledem souhlasí také ekolog Thomas Lovejoy, který se na tomto výzkumu nepodílel. Podle něj je to úžasný přístup, protože by měl ještě další pozitivní dopad: vysazování nových stromů by totiž pomohlo zpomalit ničení biodiverzity.
Profesor Crowther ale současně dodává, že „jeho“ řešení není samospasitelné a nefunguje izolovaně: nebude fungovat, pokud se současně nebudou snižovat emise oxidu uhličitého. „Rozhodně je to monumentální výzva, ale to jsou rozměry klimatické změny také,“ dodal.
