Matky pracující na plný úvazek více trpí stresem, potvrdil rozsáhlý výzkum. Flexibilní pracovní doba nepomáhá

Matky pracující na plný úvazek trpí oproti bezdětným ženám se srovnatelnou pracovní dobou o 18 procent více stresem, v případě žen se dvěma dětmi dokonce o téměř 40 procent. Vyplynulo to z rozsáhlé studie, během níž britští vědci zkoumali 11 klíčových ukazatelů chronického stresu.

Vědci v této studii odfiltrovali díky velkému počtu zkoumaných osob všechny faktory, které by mohly výsledky nějak ovlivnit – tedy věk, sociální postavení, etnicitu nebo vzdělání. Mohli se tak soustředit pouze na vztah mezi počtem hodin v práci a úrovní stresu. 

Experti z Manchesterské a Essexské univerzity analyzovali údaje 6025 účastnic takzvaného Longitudinálního výzkumu britských domácností, v jehož rámci odborníci dlouhodobě sledují na 40 tisíc domácností ve Spojeném království. Podle deníku The Guardian je to největší průzkum svého druhu na světě.

Z výsledků výzkumu vyplynulo, že může pracujícím matkám přinést úlevu kratší pracovní doba. Naopak práce z domova nebo flexibilní úvazek žádná pozitiva nenabízejí. Sociologové také zjistili, že chronický stres lze zkrácením pracovní doby snížit i u pracujících otců.

Mezi symptomy chronického stresu patří podrážděnost, úzkost, deprese, bolesti hlavy a nespavost, připomíná server Independent. „Konflikt mezi zaměstnáním a rodinou se spojuje se zvýšeným psychologickým napětím, tedy s vyšší úrovní stresu a tedy i nižší kvalitou života,“ popisují autoři práce.

„Největší rozpor mezi prací a rodinou hrozí rodičům malých dětí. Velký dopad na stresovou reakci mohou mít především pracovní podmínky, které nejsou dostatečně pružné k rodinným potřebám – například dlouhá pracovní doba,“ varují vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...