Karel Řehka

Takzvaných deepfake videí přibývá. Každý půlrok se jejich počet zdvojnásobí a jsou čím dál dokonalejší. Jde přitom o nebezpečný nástroj, který zneužívají podvodníci a autoritářské režimy. V Česku jsou doménou kanálů napojených na proruskou propagandu. Účinný nástroj, jak videa vytvořená pomocí umělé inteligence identifikovat, však zatím nemáme. Tématu se pro pořad Reportéři ČT věnovaly Zuzana Černá a Jevhenija Vachničenko.

Vláda ve středu zařadila dvě osoby a jednu instituci na národní sankční seznam. „Dokázali jsme zasáhnout proti ruské propagandě, je to výsledek dobré práce našeho bezpečnostního aparátu a klíčové bylo i zapojení Bezpečnostní informační služby (BIS)," zhodnotil to v pořadu Události, komentáře ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Místopředseda zahraničního výboru sněmovny Jaroslav Bžoch (ANO) s tímto krokem vlády souhlasil a rovněž vyzdvihl práci BIS.

Dolní komora na mimořádné schůzi označila za největší bezpečnostní hrozbu nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. ANO usnesení kritizuje, podle místopředsedy Richarda Brabce je jednostranné. Předseda poslanců ODS Marek Benda v Událostech, komentářích uvedl, že bylo k dispozici už v pondělí a opozice se na jeho formulaci mohla podílet. Domnívá se, že ANO manévruje mezi voliči svými, SPD a případně dalších proruských subjektů.

Poslanci se v úterý sešli na mimořádné schůzi svolané vládním táborem k bezpečnostním hrozbám. Poslanci ANO v úvodu na protest proti sérii přednostních vystoupení zástupců vládních stran opustili jednací sál. Na svých místech nechali cedule s nápisy kritizujícími vládu. Schůze je podle koalice reakcí na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Opozice podle premiéra Petra Fialy (ODS) podkopává kroky vlády k zajištění bezpečnosti Česka. Babiš si pro obhajobu své pozice vybral tiskovou konferenci ve sněmovním atriu. Odmítl, že nepodporoval v minulosti Ukrajinu či že by zpochybňoval prozápadní směřování Česka. Sněmovna kolem deváté večer přerušila schůzi a bude v ní pokračovat ve středu ráno.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Šéf ANO Andrej Babiš veřejnost v podstatě tahá za nos – předstírá, že můžeme rozpustit armádu, přestat zbrojit, můžeme přestat podporovat Ukrajinu a že všechno bude v pořádku, řekla v Interview ČT24 místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Barbora Urbanová (STAN). Politika podle ní pro bývalého předsedu vlády není střetem idejí, ale osobní záležitostí. Za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku považuje Babišovu rétoriku. Urbanová se v pořadu také vyjádřila k případu podmíněného trestu za znásilnění uloženého brněnským krajským soudem.

Pětadvacet let od vstupu České republiky do NATO si v úterý připomněla v pořadu Události, komentáře Speciál řada hostů, od bývalých prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana přes premiéra Petra Fialu (ODS) po náčelníka generálního štábu Karla Řehku.

Náčelník generálního štábu armády Karel Řehka vidí za ekonomickým růstem a prosperitou Česka bezpečnost a ochranu, kterou zemi poskytuje členství v Severoatlantické alianci. V úterý republika oslavila čtvrt století od vstupu do NATO. Řehka v pořadu Události, komentáře zmínil také to, že podle něj není ve hře vyslání vojáků Aliance na Ukrajinu, o kterém se mluví po prohlášeních francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo polského premiéra Donalda Tuska. Ve výsledku ale záleží na politicích, dodal.

Česko si v úterý připomíná 25 let od vstupu do Severoatlantické aliance. Nad středními Čechami a pak nad Prahou prolétla dopoledne při té příležitosti formace vojenských letounů české a také spojenecké německé armády. Výročí čtvrtstoletí v NATO připomněla také konference Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě. Vystoupili na ní nejvyšší čeští ústavní činitelé, odpoledne promluvil i bývalý americký prezident Bill Clinton. Česko se stalo členem NATO 12. března 1999.

Česká armáda se své poslání snaží přiblížit i nejmenším. Využila proto výročí čtvrtstoletí vstupu do Severoatlantické aliance a připravila pro základní školy akci Den s armádou. Program staví na praktických ukázkách, při kterých si děti samy řadu dovedností osvojí.

Prezident Petr Pavel by podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle něj nicméně nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který odvysílala televize Nova. Kritizoval v něm také nedostatečnou materiální pomoc západních zemí ukrajinské armádě i deficit v investicích do vlastní obranyschopnosti. Rozšíření konfliktu proti státům NATO se zatím neobává.

Úterní slova náčelníka armádního generálního štábu Karla Řehky o nedostatku lidí v armádě vyvolala diskusi o budoucí podobě armády, ale i spekulace, zda by nebylo vhodné obnovit základní vojenskou službu. On sám však odmítl, že by se o něčem takovém diskutovalo. Obnovení vojny nepovažují dvacet let po jejím zrušení za reálné ani další vojenští experti. Míní však, že se armáda musí reorganizovat a zřejmě i zvětšit. České vojsko a jeho personální síla byly tématem 90‘ ČT24.

Armáda v příštích letech zcela přezbrojí na moderní západní techniku, řekl v projevu na začátek velitelského shromáždění náčelník armádního generálního štábu Karel Řehka. Musí se podle něj připravit na digitalizaci, zaměřit se ale musí i na nábory. Vojáci podle něj stárnou a armáda není personálně naplněná. Řehka i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) hovořili o nové pořizované výzbroji a také o podpoře Ukrajiny. Čeští vojáci podle nich v posledním roce vycvičili čtyři tisíce ukrajinských a letos by to mělo být podobné.

Česká republika dělá všechno pro to, aby letos splnila cíl NATO a vydala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), prohlásila v Bruselu česká ministryně obrany Jana Černochová, která se v sídle NATO zúčastnila zasedání aliančních ministrů obrany. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle ní apeloval na všechny členské státy, aby ještě do červencového summitu ve Washingtonu případně přehodnotily své rozpočty a tento závazek splnily. Černochová také uvedla, že Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy.

Česko pořídí pro armádu 24 letounů F-35 za 150 miliard korun. Nákup stíhaček stvrdili podpisem ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a americký velvyslanec Bijan Sabet. Jde o nejdražší český armádní nákup. První stroje by do Česka měly přiletět v roce 2031, všechny zde budou do roku 2035. Americký bojový letoun nahradí švédské stíhačky Gripen, které si tuzemsko pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.

„Je potřeba si uvědomit, že Rusko se nevzdá svých ambicí znovu ovládnout prostor, který ovládalo ve střední a východní Evropě v době studené války,“ prohlásil bývalý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v Událostech, komentářích. Pokud Moskva vyhraje válku, kterou vede proti Ukrajině, může být podle něj demokratický svět ohrožen. To podle něj není strašení, ale realita a je nutné o tom hovořit. Předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO) souhlasí, že je nutné mít připravenou armádu. NATO se ale musí snažit, aby nedošlo k eskalaci konfliktu. „Diplomatická část tu zatím pokulhává. Málo se investuje energie do diplomatického řešení,“ myslí si.

V září se v Praze sejde Vojenský výbor Severoatlantické aliance, v Česku se zasedání náčelníků generálních štábů zemí NATO uskuteční poprvé. Na událost upozornil server CZ Defence. Pro Česko má být setkání příležitostí představit „národní pohled“ na společnou obranu Aliance, vyplývá z dokumentu resortu obrany.

Moskva určitě využije účasti ruských sportovců na olympiádě v rámci své propagandy, jejich sportovní úspěchy budou prezentovány jako úspěch tamního režimu, řekla novinářka Petra Procházková z Deníku N. Reagovala tak na schválení účasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách v Paříži Mezinárodním olympijským výborem. Toto rozhodnutí s ní v pořadu Události, komentáře odsoudili i náčelník generálního štábu Karel Řehka a bývalý hokejový brankář Dominik Hašek.

Česká armáda hodlá posílit protivzdušnou obranu a zvýšit počet vojáků, skokově to ale nejde, řekl náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka v Událostech, komentářích. Připustil, že armáda má rezervy v technice, výzbroji i zásobách, má ale „dobré lidi“.

Armáda chce v následujících deseti letech nakoupit střední transportní letouny, lehká útočná vozidla nebo dopravní vrtulníky. Plánuje i výstavbu čtvrtého praporu brigády rychlého nasazení. Vyplývá to z koncepce výstavby armády ČR do roku 2035 (KVAČR), kterou ve středu schválila vláda. Dokument je vizí, jak by měla česká armáda vypadat v příštích letech, aktualizuje se každých pět let.

Česká armáda na egyptském Sinaji působí již deset let. Vojáci zde pomocí letounu CASA hlídají dodržování mírové dohody mezi Káhirou a Jeruzalémem. Při své práci si museli zvyknout na práci v pouštním terénu, silné vedro, ale i všudypřítomný písek, který proniká do součástek letadla. Vedení mise si působení českých vojáků na Sinaji podle náčelníka českého generálního štábu Karla Řehky velmi cení. Podobné ohlasy zní také z Egypta nebo Izraele. Pořad Zóna ČT24 se věnoval působení českých vojáků na Sinaji.

Předejít konfliktu s Ruskem nemůže domluva, ale pouze odstrašení, Rusko musí vidět schopnosti i vůli se bránit. Na konferenci „Připraveni k boji?“ to řekl náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Podle něj válka s Ruskem nyní není pravděpodobná, ale ani nepředstavitelná. Řehka také zdůraznil nutnost nadále podporovat Ukrajinu.

Nárůst napětí v Kosovu a hrozba rozpadu Bosny a Hercegoviny znepokojují šéfa NATO Jense Stoltenberga. Západní Balkán sice podle něj nečelí bezprostřední vojenské hrozbě, konflikty z 90. let ale stále nejsou překonané. Situace se navíc spíše komplikuje. Hlavně ruský vliv podle Stoltenberga ohrožuje stabilitu v regionu i potřebné reformy. Obavy má i náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Ten navštívil vojáky, kteří působí v misích v Kosovu i Bosně a Hercegovině. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24, který se zabývá bezpečností a výzvami dnešního světa. Moderovali David Miřejovský a Barbora Maxová.

NATO zvažuje posílení přítomnosti v Kosovu. Reaguje na letošní incidenty a chce předejít nárůstu násilí v zemi i jinde na západním Balkáně. Česko už v létě vyslalo třicet vojenských policistů a v mírové misi NATO v Kosovu (KFOR) má armáda i další specialisty.