Spalovací motor

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) vnímá jako český úspěch zmírnění návrhu takzvané normy Euro 7 omezující emise automobilů. Ty jsou příčinou velkého množství chorob a předčasných úmrtí a také jedním z hybatelů změny klimatu. Menší ambice v ochraně zdraví a životního prostředí vítá také ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. V 90‘ ČT24 o tématu hovořil také popularizátor elektromobility Jan Staněk, podle něhož budou auta bez lokálních emisí do tří let stejně drahá nebo i levnější než ta, která své okolí zamořují.

Britský premiér Rishi Sunak ve středu oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Cíl uhlíkové neutrality do roku 2050 nadále platí, ujistil Sunak podle agentury Reuters. Emise skleníkových plynů z dopravy a topení přispívají ke změně klimatu.

Úřady, energetici a další firmy už několik let připravují českou veřejnou síť pro přechod na elektromobilitu, i když politické špičky vynucený odchod od spalovacích motorů mnohdy kritizovaly. Dobíjecí síť v tuzemsku navíc vyrostla rychleji, než lidé nakupovali elektromobily. Výsledkem je, že v roce 2023 má Česko v poměru na počet bateriových aut mnohem hustší síť, než je v Evropě běžné. Údaje vyplývají ze zjištění reportérů pořadu Bilance, který vysílá ČT1 ve čtvrtek 1. června po 21. hodině.

Slovenský parlament uložil vládě, aby v rámci Evropské unie ministři hlasovali proti iniciativám směřujícím ke znevýhodnění, zdražení nebo k zákazu spalovacích motorů, pokud nebude jednoznačné, že taková opatření jsou ke prospěchu zejména zdravého životního prostředí. Návrh usnesení sněmovna schválila hlasy 127 ze 145 přítomných poslanců.

Státy Evropské unie schválily zpoplatnění všech emisí CO2 z nových aut od roku 2035. Norma prakticky znemožňuje prodej nových benzinových a naftových aut po tomto datu. Souhlasu unijních ministrů předcházela dohoda Německa s Evropskou komisí, která zajišťuje možnost dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy. Proti návrhu se nakonec vyslovilo pouze Polsko, což k zablokování pravidel nestačilo. Protože s normou již dříve souhlasili i europoslanci, může nyní vstoupit v platnost. Státy EU se shodly také na prodloužení dobrovolného patnáctiprocentního snížení spotřeby plynu do března 2024.

Důležité je, že se podařilo najít shodu, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr dopravy Martin Kupka (ODS) v souvislosti s dohodou Německa s Evropskou komisí (EK), která se týká zachování aut se spalovacími motory i po roce 2035 za určitých podmínek. Podle Kupky to otevírá další možnosti technologického vývoje v automobilovém průmyslu.

Německo a Evropská komise (EK) urovnaly spor o konec vozů se spalovacími motory, oznámil v sobotu místopředseda Komise Frans Timmermans. Německý ministr dopravy Volker Wissing sdělil, že po roce 2035 bude dál možné nově registrovat vozy se spalovacími motory, pokud budou tankovat uhlíkově neutrální paliva. Dohodu Německa s Komisí ocenil i český premiér Petr Fiala (ODS).

Evropská komise (EK) navrhuje, že po roce 2035 umožní prodej nových osobních aut se spalovacími motory, ale jen v případě, že budou využívat pouze syntetická paliva. Informovala o tom v úterý agentura Reuters. Ta se odvolává na dokument, který nastiňuje návrhy Komise německému ministerstvu dopravy.

Zavedení emisní normy Euro 7 by vedla k uzavření výrobní haly i propuštění tisíců zaměstnanců, řekl v Otázkách Václava Moravce člen představenstva za oblast prodeje a marketingu ve společnosti Škoda Auto a viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn. Norma přináší nesplnitelné termíny, začátek její platnosti je nepřiměřený i podle europoslance Marcela Kolaji (Piráti). Hostem pořadu byl i bývalý premiér a předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek, podle kterého českou ekonomiku v současné krizi teprve čekají nejhorší časy. Jahn naopak letos předpokládá oživení.

Spor mezi Evropskou komisí a členskými státy Evropské unie o zákazu spalovacích motorů v nových osobních vozech po roce 2035 a o výjimce pro syntetická paliva je na cestě k vyřešení. Při výjezdním zasedání německé vlády na braniborském zámku Meseberg to prohlásil spolkový ministr dopravy Volker Wissing. Poznamenal, že součástí regulace musí být otevřenost novým technologiím, což vidí právě v syntetických palivech. O technologické otevřenosti hovořila i šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která se jednání na Mesebergu zúčastnila v neděli.

Velvyslanci členských zemí při Evropské unii se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzín či naftu. Oznámilo to švédské předsednictví v Radě EU, neupřesnilo ale, kdy by mohlo rozhodnutí padnout. Původně bylo plánováno na úterý, proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli staví některé země včetně Německa.

Europoslanci potvrdili, že od roku 2035 se budou –⁠ při pořízení nového vozu –⁠ prodávat už jenom bezemisní automobily. Už za dva roky má ale začít platit nová norma Euro 7, ke které má výhrady česká vláda. A k tomuto kritickému postoji se připojil i Senát. Evropská komise připomíná, že silniční provoz je hlavním zdrojem znečištění ve městech, a proto je potřeba předpisy zpřísnit. Tuzemští výrobci jsou ale proti, argumentují možným propouštěním, chybí jim prý i čas na přípravu.

Evropské státy by měly využít revizní termín v roce 2026 a ještě odložit termín zákazu prodeje nových aut se spalovacím motorem, míní opoziční poslanec Martin Kolovratník (ANO). Ačkoli termín pro revizi stávajícího plánu v evropském právu je, europoslanec Marcel Kolaja (Piráti) neočekává, že by výsledkem skutečně byl odklad. Automobilky podle něj samy již předem plánovaly přechod k elektrickému pohonu. Připustil však, že může být problém s normou Euro 7, která by měla výrobce aut přinutit ještě před úplným ukončením výroby benzinových a naftových motorů tuto technologii výrazně modernizovat. Přinejmenším některé prvky si ale podle něj zaslouží zavést do praxe. Martin Kolovratník a Marcel Kolaja diskutovali o Euro 7 a přechodu k elektromobilitě v Událostech, komentářích.

Elektroauta jsou sice vhodná ke krátkým cestám po městě, ale jsou drahá a zlevnit je nelze kvůli cenám baterií, je přesvědčen bývalý předseda představenstva Škody Auto Vratislav Kulhánek. V Interview ČT24 zpochybnil, že by bylo možné dosáhnout toho, aby byl automobilismus zcela bezemisní. Míní, že i kdyby nic nevypouštěla auta v provozu, vynahradila by to například náročná výroba baterií. Mnoho si ovšem slibuje od alternativních paliv, domnívá se, že i ona by mohla být budoucností automobilismu.

Česko posledním dnem předsedá Radě Evropské unie. Na začátku předsednictví pro něj vláda stanovila pět priorit. Nakonec byl nejvýraznější její postup ohledně cen energií a reakce na válku, kterou vede Rusko proti Ukrajině. Vládní politici jsou přesvědčeni, že bylo předsednictví úspěšné a pochvalné hlasy znějí i ze zahraničí. Domácí opozice je zato velice kritická. K nejumírněnějším jejím reakcím patří tvrzení, že vláda nedokázala předsednictví naplno využít.

Evropská komise navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům dále snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší. Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a dieselová auta, vozy jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.

Spokojenost dávají po madridském summitu NATO najevo politici většiny politických stran, včetně opozičního ANO. Europoslanec SPD Ivan David však míní, že Západ dohodou mezi Tureckem, Finskem a Švédskem „hodil přes palubu“ Kurdy. Zástupci vládních i opozičních stran diskutovali o bezpečnostní i hospodářské situaci v Evropě před začátkem českého předsednictví, v Událostech, komentářích.

Státy Evropské unie se ve středu nad ránem shodly na sadě klíčových návrhů, které mají přispět ke splnění klimatických cílů evropského bloku pro rok 2030. Ministři životního prostředí po více než patnáctihodinovém jednání podpořili reformu trhu s emisními povolenkami či normu, která prakticky znemožňuje prodej nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Shodli se také na vzniku fondu kompenzujícího lidem zpoplatnění emisí z vytápění budov či dopravy, v němž má být 59 miliard eur (1,45 bilionu korun) na sedm let.

Nový vůz značky Škoda se spalovacím motorem nebude možné sehnat po roce 2035, což je termín, po kterém by se podle návrhu Evropské komise – který ovšem mnoho českých politiků odmítá – již neměly v Unii spalovací motory vyrábět ani prodávat. Že automobilka směřuje k takovému termínu, řekl webu Seznam Zprávy předseda škodováckých odborů Jaroslav Povšík. Firma podle něj musí vyrábět nejméně pět elektrických modelů, možná až sedm, aby nemusela propouštět. V současnosti je v jejím portfoliu jeden čistě elektrický model a další dva vyrábí se spalovacími i elektrickými motory.

Návrh Evropské komise na zákaz výroby a prodeje automobilů se spalovacími motory po roce 2035 je podle premiéra Petra Fialy (ODS) pro vládu nepřijatelný. Jádro podle něj musí být mezi podporovanými zdroji energie. To na summitu tento týden prosazoval i jeho předchůdce, do závěrů unijního jednání se to ale nedostalo.

Část předvolební superdebaty se točila kolem postoje lídrů k možnému zákazu výroby aut se spalovacími motory po roce 2035. Všechny subjekty zastoupené v debatě uvedly, že proti zákazu bojovat budou, jen ČSSD uvedla, že proti zákazu spíše bude bojovat. Debaty se účastnili Andrej Babiš (ANO), Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA).

Největší pozornost z rozsáhlého klimatického balíčku Evropské komise na sebe zatím poutá návrh, aby nové vozy od roku 2035 nemohly produkovat žádné emise oxidu uhličitého. Skončil by tím prodej aut se spalovacími motory. Unijní exekutiva také chce výrazně podpořit prodej elektromobilů, pro něž by měly členské země budovat podstatně více dobíjecích stanic. Premiér Andrej Babiš (ANO) k tomu řekl, že cíle pro zavedení elektromobility musí být takové, aby nepoškodily český průmysl. Z něj přicházejí nejednoznačné ohlasy. Návrh Komise ještě musí schválit členské státy a Evropský parlament.

Vědci z Fakulty strojní ČVUT si dali za cíl zlepšit efektivitu spalovacího motoru a snížit jeho emise. Chtějí toho dosáhnout pomocí vodíku přidaného k běžným fosilním palivům. I auta na benzin nebo naftu by se tak do budoucna mohla přiblížit plnění stále přísnějších emisních limitů.

V Hranicích na Přerovsku finišuje rekonstrukce unikátního železničního vozu Tatra 68 známého jako Slovenská strela. Vlak vyrobený v roce 1936 pro Československé státní dráhy by se měl už letos vrátit do muzea v Kopřivnici. Svého času byl nejrychlejším vlakem na tuzemských kolejích. Oprava Slovenské strely má skončit v srpnu a bude stát asi 35 milionů korun. O renovaci vlaku si s ředitelem Regionálního muzea v Kopřivnici Janem Jurkovičem povídal Martin Řezníček.