Terorismus

Jemenští hútíové jsou stále sebevědomější a slibují potopit americkou letadlovou loď Theodore Roosevelt, která do oblasti právě míří. Ozbrojenci už tři čtvrtě roku ohrožují mezinárodní obchod útoky na tankery a obchodní lodě na trase z Asie do Evropy.

Německé úřady budou moci rychleji a snadněji vyhostit ze země cizince, kteří schvalují teroristické činy. S příslušným návrhem, o němž rozhodnou poslanci Spolkového sněmu, ve středu souhlasila vláda kancléře Olafa Scholze. K deportaci v budoucnu postačí i takzvané lajkování nenávistných příspěvků na internetu, které teroristické činy chválí. Trestní řízení by nebylo nutné.

V Německu se loni zvýšil počet případů antisemitismu o 83 procent oproti roku 2022. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou představila Bianca Loyová ze střediska RIAS, jež sleduje antisemitské nálady v zemi. Dramatický nárůst incidentů nastal loni po 7. říjnu, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. Ten reagoval masivní ofenzivou v Gaze, která trvá dosud.

Rafaela Treistmanová se 7. října 2023 ocitla v epicentru hrůzných událostí. Navštívila hudební festival Supernova na izraelském území nedaleko hranic Pásma Gazy, kam poté vtrhli palestinští teroristé. Jedna z přeživších útoku Hamásu byla hodiny zavřená v malém protileteckém krytu s dalšími desítkami lidí, přesto se teroristé dostali dovnitř. Přežila pod těly těch, kteří zemřeli. Byla jsem v rohu krytu a ven se dostala po pěti hodinách, popsala v Interview ČT24.

Německo čelí hybridním útokům a špionáži především z Ruska, ale také z Číny, hrozbou pro bezpečnost země jsou i islámský extremismus, prudký nárůst případů antisemitismu a krajní pravice s levicí. Informovala o tom spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová (SPD) při představování výroční zprávy Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy civilní kontrarozvědky. Podle jejího šéfa Thomase Haldenwanga nelze při hodnocení bezpečnostní situace v zemi říct mnoho pozitivního.

Ustupováním ruskému vládci Vladimiru Putinovi se míru nedosáhne, naopak povede podobně jako v roce 1938 k větší válce, míní předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík (KDU-ČSL). Člen sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) v pořadu Události, komentáře odmítl, aby se Evropa Putinovi podřizovala, na druhou stranu pochybuje, že dokáže Rusko uzbrojit.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Při izraelském vzdušném úderu na jihu Libanonu v úterý večer přišel o život nejvýše postavený člen Hizballáhu za osm měsíců trvání přeshraničního konfliktu a další tři bojovníci tohoto libanonského šíitského teroristického hnutí. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na své zdroje z libanonských bezpečnostních kruhů. Hizballáh úder potvrdil a zabitého velitele identifikoval. Izraelská armáda se k incidentu bezprostředně nevyjádřila. Izraelská média následně uvedla, že Hizballáh zřejmě v odvetě na sever židovského státu vypálil přibližně stovku raket. Protiúder si ale podle všeho nevyžádal žádné zraněné.

Existuje podezření, že do případu muže dopadeného při pokusu o žhářský útok v Praze bylo zapojeno Rusko, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Bezpečnostní rady státu. Žhářský útok se týkal autobusů, jak potvrdila i mluvčí dopravního podniku, podle které oheň uhasili jeho zaměstnanci. Fiala ocenil profesionální a dobrou práci bezpečnostních složek. Podobné útoky se mohou chystat napříč Evropou včetně Česka, doplnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Policie dopadla muže podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém v pátek vyhlásila pátrání. Souvisí s tím preventivní bezpečností opatření v Praze, která policisté zavedli kvůli možné hrozbě útoku na infrastrukturu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ačkoliv opatření dál trvají, jde o prevenci a bezprostřední nebezpečí nehrozí. Policie podezřelého zatím z ničeho neobvinila, ale zahájila úkony trestního řízení v souvislosti se žhářským útokem v Praze 9.

Radikálové a zločinci ze zahraničí, kteří v Německu hledají azyl a ochranu, do země nepatří, je proto nutné je deportovat i do států, jako jsou Afghánistán a Sýrie. V projevu k poslancům Spolkového sněmu to prohlásil kancléř Olaf Scholz. Reagoval tak na nedávný útok nožem v Mannheimu, při kterém žadatel o azyl těžce zranil policistu, jenž následně zraněním podlehl.

V hotelu v Roissy-en-France poblíž pařížského letiště Charlese de Gaulla francouzské bezpečnostní síly v pondělí 3. června odpoledne zatkly šestadvacetiletého muže, který se pokoušel podomácku vyrobit výbušninu. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Francouzské protiteroristické prokuratury (PNAT) uvádí, že šlo o muže s ukrajinským a ruským občanstvím, podle stanice BFM TV šlo o ruskojazyčného občana Ukrajiny z Donbasu.

Více než třetina rukojmí, která jsou stále v zajetí palestinských teroristů z Hamásu v Pásmu Gazy, je zřejmě po smrti. S odvoláním na úterní odhad izraelské vlády o tom píše agentura Reuters. V pondělí izraelská armáda potvrdila smrt dalších čtyř rukojmí, jejichž těla jsou s dalšími sto dvaceti rukojmími držena v tunelech pod Pásmem Gazy. Jejich příběh je krátce shrnut v článku níže.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafah na jihu Pásma Gazy. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších šedesáti Palestinců. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Armáda židovského státu rovněž podnikla akci v Libanonu na teroristické hnutí Hizballáh, to pak útočilo drony na izraelské základny.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Rusko na Ukrajině běžně používá teroristickou taktiku takzvaných dvojitých úderů. Po prvním bombardování přijde po několika minutách druhá vlna, která cílí na záchranné složky reagující na první útok. Zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová natáčela s charkovským hasičem Vladimirem Loginovem, jemuž Rusové takovýmto způsobem zavraždili otce, rovněž hasiče.

Po úmrtí íránského prezidenta Ebráhíma Raísího směřují do Teheránu kondolence od světových státníků. Soustrast s pozůstalými i íránským lidem vyjádřili zástupci Evropské unie (EU), Číny i další aktéři – například Ruska, Pákistánu, Iráku. Kondolence přišla i od teroristů z Hamásu či jemenských povstalců. Kondoloval také polský prezident Andrzej Duda, který připomněl v této souvislosti tragédii ze Smolensku, při níž zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński a další představitelé. Srovnání vyvolalo v jeho zemi kritiku.

V tureckých nemocnicích se zotavuje více než tisíc příslušníků hnutí Hamás, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podle zdroje agentury Reuters měl mít ale Erdogan na mysli Palestince, nikoliv jen bojovníky. Hamás, proti kterému Izrael vede válku v Pásmu Gazy a který za teroristickou skupinu označují USA i EU, Erdogan opět označil za hnutí odporu.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Přes 1100 hrozeb pumovými útoky zaznamenala v úterý slovenská policie. Většina se týkala škol, další byly zaměřené na banky či prodejny elektrotechniky, pachatelé prý hrozby směřovali po celé zemi. Slovenská Národná kriminálna agentúra (NAKA) věc vyšetřuje jako teroristický útok.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v pondělí přistoupilo na návrh dohody o příměří s Izraelem. Návrh předložily Egypt a Katar. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu však o něm uvedl, že neplní izraelské požadavky, ale že Izrael bude pokračovat v jednání.

Palestinské teroristické hnutí Hamás v reakci na poslední návrh dohody o příměří s Izraelem uvedlo, že co nejdříve vyšle do Káhiry delegaci, která bude pokračovat v jednáních. Vůdce politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja řekl, že uskupení návrh studuje v „pozitivním duchu“, přestože podle dřívějších prohlášení se na něj dívalo spíše „negativně“. V prohlášení podle agentury AP nebylo uvedeno, kdy delegace odcestuje.

Newyorská Kolumbijská univerzita oznámila omezení přístupu na svůj kampus na severu Manhattanu poté, co tam eskalovaly studentské protesty proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy. Desítky lidí v noci obsadily jednu ze školních budov ve snaze vynutit si přerušení veškerých finančních vazeb na Izrael. Akce přišla krátce poté, co škola začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do pondělního ultimáta neopustili protestní stanové městečko uprostřed areálu.

Od nynějška do 30. září budou v Česku posílená bezpečnostní opatření kvůli mistrovství světa v hokeji a dalším sportovním akcím v Evropě. Po úterním zasedání vlády to novinářům řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Kabinet na základě doporučení společné zpravodajské skupiny nezvýší stupeň ohrožení terorismem, ale provedl revizi opatření v rámci prvního stupně ohrožení.