Terorismus strana 4 z 5

Protesty Palestinců proti teroristickému Hamásu, který v Pásmu Gazy už devatenáct let vládne, nabírají na síle. Podle části tamních obyvatel mohou právě ozbrojenci za to, že Izrael obnovil vojenské operace na území enklávy. Hamás v minulosti jakoukoli formu veřejného nesouhlasu tvrdě potlačoval. Teď se zatím, až na výjimky, spíše drží zpátky.

Úřad palestinské civilní obrany napojený na teroristické hnutí Hamás ve středu oznámil, že při izraelském úderu na zdravotnickou kliniku Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) na severu Pásma Gazy přišlo o život nejméně devatenáct lidí. Izraelská armáda krátce nato oznámila, že v místě podnikla údery proti teroristům z hnutí Hamás.

Nelegální migrace by měla být řešena stejně jako terorismus, prohlásil britský premiér Keir Starmer při zahájení summitu o migraci a společné strategii proti gangům převážejícím migranty. Podle předsedy vlády způsobila špatná organizace příliš mírný postoj Británie v otázce nelegální migrace, což zločinecké gangy převážející migranty vnímají jako pozvánku do země. Gangy využívají také nejednotnost orgánů evropských zemí, míní podle webu BBC Starmer.

Za žhářským útokem na obchod IKEA ve Vilniusu z loňského května stojí podle litevského prokurátora ruská vojenská rozvědka. Napsala to agentura Reuters s tím, že litevské úřady čin považují za terorismus. Údajně ho provedli dva ukrajinští občané, jeden z nich nezletilý. Jednoho z podezřelých zadržela policie v Polsku. Skupina měla mít na svědomí také žhářský útok v obchodním centru v Polsku.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.

Útok palestinských teroristů 7. října 2023 byl absolutním selháním izraelské armády, která zcela podcenila Hamás. Uvedly to závěry vnitřního vyšetřování armády, píše agentura AFP. Podle serveru The Jerusalem Post reagovaly síly židovského státu se značným zpožděním mimo jiné proto, že v ústředí armády vypukl chaos a někteří velitelé popírali, že by se mohl odehrát takto bezprecedentní útok na jih Izraele.

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.

Tři roky vězení uložil soud v Liberci pětatřicetiletému Arturu Simonovi, který se chtěl přidat k vojenskému křídlu libanonského militantního hnutí Hizballáh, případně k Hamásu. Takový trest navrhl státní zástupce v dohodě o vině a trestu uzavřené s obviněným a soud tuto dohodu přijal. Vazebně stíhanému muži za zločin podpory a propagace terorismu hrozilo až dvanáctileté vězení, svého jednání u soudu litoval.

Izrael propustí palestinské vězně, kteří se měli dostat na svobodu v sobotu, až dostane záruky, že teroristické hnutí Hamás předá další rukojmí, uvedla podle agentur kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V rámci dohody o příměří měl Jeruzalém po sobotním předání šesti unesených propustit na šest stovek vězňů, což se nestalo. Hamás rozhodnutí odsoudil.

Izraelská armáda rozšiřuje protiteroristickou operaci na okupovaném Západním břehu Jordánu. Do Džanínu, považovaného za baštu palestinských teroristů, míří izraelské tanky. Ministr obrany Jisra'el Kac navíc nařídil vojákům, aby zůstali ve třech vylidněných uprchlických táborech. Na čtyřicet tisíc Palestinců se tak nemůže vrátit.

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.

Masakr ze 7. října 2023, zabíjení a destrukce následné války i návraty zubožených rukojmí hluboce zraňují kolektivní psychiku Izraelců a Palestinců a vytváří hluboké příkopy.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Izraelská armáda se v neděli zcela stáhla z koridoru Necarim v Pásmu Gazy. Podle agentury AFP to potvrdilo teroristické hnutí Hamás. Armáda tak učinila na základě dohody o příměří, která vstoupila v platnost 19. ledna a která požaduje stažení ve 21. den od začátku příměří. Izrael také rozšířil svou vojenskou operaci Železná zeď na okupovaném Západním břehu na uprchlický tábor Núr Šams u města Tulkarm.

Úterní střelba ve vzdělávacím centru ve švédském městě Örebro si podle nové bilance vyžádala šest zraněných a nejméně jedenáct mrtvých včetně útočníka. Ve středu o tom s odvoláním na policii informovala agentura AP. Policie už dříve varovala, že počet obětí se může zvýšit. Motiv střelce není znám.

Palestinské hnutí Hamás v sobotu dopoledne propustilo tři rukojmí, která uneslo do Pásma Gazy při teroristickém útoku z předloňského 7. října. Na svobodu se v rámci dohody o příměří s Izraelem dostali tři muži – Jarden Bibas, Ofer Kalderon a Keith Siegel, píší agentury. Izrael výměnou za ně propustil 183 palestinských vězňů. V rámci dohody odešla z Pásma Gazy do Egypta přes přechod Rafah skupina 50 zraněných a nemocných. Další rukojmí držená v Pásmu Gazy by se v sobotu již na svobodu dostat neměla.

Nový systém hodnotící ohrožení terorismem bude mít čtyři stupně od nízkého po kritické ohrožení. Vyplývá to z návrhu, který má ČTK k dispozici a ve středu ho projedná vláda. Nový systém nahradí dosavadní soustavu, která počítá s nultým stupněm pro ideální stav a třemi stupni ohrožení. Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že změny nejsou reakcí na zhoršení bezpečnostní situace či aktuální ohrožení, ale jde o aktualizaci systému a jeho přizpůsobení současným podmínkám.

Před nadcházejícím 80. výročím osvobození nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim, který se připomíná jako Mezinárodní den památky obětí holocaustu, zjistil francouzský deník Le Monde, že 76 procent evropských Židů pravidelně zapírá svůj původ. Na vině je vlna antisemitismu, která prudce narostla po teroristickém útoku Hamásu proti Izraeli 7. října 2023. Řada posledních pamětníků holocaustu se proto snaží přednáškami udržet povědomí o tragických dopadech protižidovské nenávisti. Vědec a přeživší holocaustu Ivan Lefkovits se pak ve Švýcarsku zúčastnil i vysazení Stromu naděje, stromu dětí z koncentračního tábora Terezín.

Dva lidé včetně dvouletého dítěte zemřeli po útoku nožem v bavorském městě Aschaffenburg. Policie zadržela podezřelého osmadvacetiletého muže původem z Afghánistánu. Další tři lidé byli zraněni. Bavorský premiér Markus Söder označil čin za hrozivý. Motiv zatím není jasný, policie nevyloučila terorismus.

Izrael zaútočil na palestinské město Džanín na okupovaném Západním břehu Jordánu. Armáda židovského státu prohlásila, že v místě zahájila rozsáhlou „protiteroristickou“ akci. Tamní palestinské úřady tvrdí, že si úder vyžádal šest mrtvých a pětatřicet zraněných. Údaje nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua má operace, nazvaná „Železná zeď“, posílit bezpečnost a vymýtit terorismus v oblasti. Izraelská média očekávají, že operace potrvá nejméně několik dní.

Mladík, který je obžalovaný z toho, že loni v létě na taneční akci v anglickém Southportu ubodal tři malé dívky, se k činu přiznal. Na začátku soudního procesu se přiznal také k tomu, že zranil deset lidí, vlastnil manuál teroristické organizace al-Káida a jed ricin, informují agentury. Britská vláda avizovala, že celý incident, po němž následovaly celonárodní nepokoje, vyšetří.