Státní rozpočet

Prezident Petr Pavel tím, že podepsal rozpočet na příští rok, říká, že lhát se může, prohlásil v Událostech, komentářích bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj finanční plán obsahuje nepravdivé položky. Exministr financí Ivan Pilný poznamenal, že proces sestavování rozpočtu na rok 2025 se vymykal standardu. „To je strašně nebezpečné,“ myslí si.

Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.

Průměrný plat zaměstnanců okresních a krajských soudů by měl od ledna 2025 vzrůst o pět tisíc korun. Odboráři se na tom ve čtvrtek dohodli s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Nově by tak podle místopředsedkyně Odborového svazu justice Marie Šafrové mělo na jedno rozpočtované místo připadat průměrně 42 370 korun měsíčně. Odbory nicméně nadále zůstanou ve stávkové pohotovosti, dokud se nedočkají systémové změny.

Prezident Petr Pavel hovořil s premiérem Petrem Fialou a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (oba ODS) o státním rozpočtu na příští rok. Sněmovna návrh rozpočtu se schodkem 241 miliard korun minulý týden schválila, prezident ale v minulosti vyjádřil výhrady vůči některým jeho položkám. Premiér věří, že prezidenta přesvědčil k podpisu rozpočtu, jeho rozhodnutí ale nezná.

Vláda hodlá příští rok poslat na platy státních zaměstnanců přes 287 miliard korun, tedy o 20,5 miliardy víc než letos, zjistila ČT z návrhu státního rozpočtu. Většina zaměstnanců veřejné sféry dostane paušálně přidáno 1400 korun měsíčně. Policisté a hasiči si plošně polepší o dva a půl tisíce. Učitelům vzrostou tabulkové platy o sedm procent.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Státní rozpočet pro rok 2025, který počítá se schodkem 241 miliard korun, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) hájí jako realistický, koaliční partneři z hnutí STAN však původně se souhlasem otáleli – hlavně kvůli situaci s nepedagogickými pracovníky. Naopak opoziční ANO podle předsedkyně poslaneckého klubu Aleny Schillerové vidí v rozpočtu „nadhodnocené příjmy a podhodnocené výdaje“. O státním rozpočtu debatovali zástupci všech sedmi sněmovních uskupení v Událostech, komentářích.

Sněmovna hlasy poslanců vládní koalice schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem 241 miliard korun. Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o 41 miliard korun. Poslanci také hlasovali o stovce pozměňovacích návrhů za zhruba 224 miliard korun. Debatu provázela tradiční kritika z opozičních lavic. Předseda SPD Tomio Okamura schodek označil za obří. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) opět varoval před čerpáním peněz z vládní rozpočtové rezervy, pokud by ji to snížilo pod zákonem stanovenou hranici.

Slovenská sněmovna v úterý schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, který předpokládá snížení schodku veřejných financí v přepočtu na 4,72 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z letos původně plánovaných téměř šesti procent výkonu ekonomiky.

Deficit státního rozpočtu se dostal ke konci listopadu přes 259 miliard korun. Je to asi o deset miliard lepší výsledek než za stejné období loni. Více se vybralo na daních a pojistném. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) patří listopad mezi měsíce s nejvyššími schodky, protože nedochází k posílení příjmů o čtvrtletní zálohy na DPH nebo daně z příjmů právnických a podnikajících fyzických osob. Výdaje pak výrazně navýšily dotace regionálnímu školství.

Menšinová francouzská vláda se rozhodla využít možnost prosadit návrh rozpočtu na příští rok bez souhlasu poslanců, čímž se vystavila hlasování o nedůvěře jen tři měsíce po nástupu do úřadu. Vyslovení nedůvěry hned podpořily největší opoziční strany včetně krajně pravicového Národního sdružení (RN). Vláda by podle médií mohla padnout do konce týdne.

„Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu,“ prohlásila členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce. „Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ doplnila. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje způsob přípravy návrhu rozpočtu, podle něj neodpovídá legislativě.

Platy kuchařek, uklízeček nebo školníků mají od 1. září 2025 financovat místo státu zřizovatelé škol. Vláda nepočítá s tím, že by termín o čtyři měsíce posunula, jak žádá Svaz měst a obcí. Hlavní obavou starostů je, že nedostanou včas peníze pro školy. V takovém případě část koalice hrozí, že nepodpoří rozpočet na příští rok. Novou finanční povinnost má obcím vynahradit zvýšení rozpočtového určení daní. Jenže zatím chybí zákon, který by to umožnil.

Na mnoho z toho, co vláda prosadila, se navázat nedá, řekla v pátečním Interview ČT24 šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. Pokud se ANO dostane do příští vlády, podle Schillerové musí mít prioritu „zreálnit“ rozpočet. Politička v rozhovoru také hájila snahu opozice odvolat Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) z funkce předsedkyně sněmovny.

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách, upozornil náčelník generálního štábu Karel Řehka na velitelském shromáždění. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu. Oba se shodli, že dvě procenta HDP na obranu by měla být základem, na kterém se bude dále stavět, nikoli stropem.

Vládní koalice řeší spor o konečnou podobu státního rozpočtu na příští rok. Desítka vládních poslanců ze všech čtyř koaličních stran chce na poslední chvíli poslat na boj proti závislostem na drogách, alkoholu či na digitálních médiích navíc skoro 700 milionů korun. Peníze plánují vzít z vládní rozpočtové rezervy. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s tím ale nesouhlasí. Na dalších přesunech ve státním rozpočtu za víc než dvě miliardy korun se naopak už koalice předběžně shodla. Poslanci začnou návrh rozpočtu na příští rok definitivně schvalovat příští úterý.

V návrhu státního rozpočtu na příští rok chybí podle adiktologů zhruba sedm set milionů korun na léčbu a prevenci závislostí. Téma štěpí i koaliční politiky. Někteří navrhují peníze přidat, aby bylo z čeho financovat vládou schválené priority v této oblasti. Na případnou dohodu má koalice čas do třetího prosince, kdy začnou poslanci rozpočet projednávat.

Některé pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na rok 2025 vláda zřejmě po pečlivém projednání podpoří, uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v Událostech, komentářích. Rozpočet hájil poukazem na rekordní investice a jeho úspornost. Předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Alena Schillerová označila rozpočet za „neopravitelný“. Pozměňovacími návrhy se podle ní hnutí ANO zaměřilo na největší chyby rozpočtu, přičemž se odkázala i na výtky Národní rozpočtové rady. V pořadu 90‘ ČT24 se k rozpočtu vyjádřili někteří bývalí ministři financí, kteří kritizovali nedostatečnou transparentnost jeho tvorby.

Poslanci navrhli ve druhém čtení státního rozpočtu na příští rok přesuny peněz v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Představuje to téměř deset procent plánovaných celkových výdajů rozpočtu, které činí 2,33 bilionu korun. Peníze chtějí přidávat třeba na podporu bydlení a na školství a sport nebo například na lesní a vodní hospodářství. Brát je chtějí například z odvodů do rozpočtu Evropské unie nebo z vládní rozpočtové rezervy.

Poslanci se ve středu zabývají návrhem státního rozpočtu na rok 2025. Generální tajemník sdružení dopravců Česmad Bohemia Vojtěch Hromíř v té souvislosti usuzuje, že vláda bere dopravu jako prioritu. Upozornil však, že v Česku stále chybí například napojení dálniční sítě na okolní země. V oblasti školství zase podle programového ředitele EDUin Miroslava Hřebeckého poslední dva roky prostředky neodpovídaly vládnímu prohlášení. Ředitel Národního divadla Jan Burian mluvil o výzvách pro svou instituci.

Sněmovna schválila nový zákon o integračním sociálním podniku. Zákonodárci odsouhlasili také vládní novelu vysokoškolského zákona nebo novelu zákona o majetku České republiky. Kvůli sporům o úpravy nedokončili schvalování novely lex Ukrajina. Ve středu odpoledne poslanci začali projednávat návrh státního rozpočtu na příští rok.

Prezident Petr Pavel se během příštího týdne rozhodne, jestli podepíše návrh státního rozpočtu na rok 2025. Nejprve ho chce ale probrat s vládou, a to především jeho transparentnost. Podle hlavního ekonomického poradce prezidenta Davida Marka jsou totiž v rozpočtu sporné položky zhruba za čtyřicet miliard korun. Pokud je kabinet nevysvětlí, Marek doporučí Pavlovi návrh vetovat. Vláda kritiku odmítá.

Od ledna se znovu zvedne spotřební daň z lihu, a to o deset procent. S nárůstem počítá loni schválený úsporný balíček. Desetinové zvýšení přinesl už letošní rok, vláda očekávala půl miliardy navíc do rozpočtu. V meziročním srovnání ke konci října se ale naopak vybralo méně než loni – o tři sta milionů. Ministerstvo financí čeká vyšší výnos až před koncem roku. Podle výrobců lihovin spotřeba klesá, proto žádají, aby odvody už nerostly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) původní plán měnit nehodlá.