Piráti

Před více než měsícem se kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení otřásla vláda. Debakl vedl k odvolání tehdejšího ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) a následně k odchodu Pirátů z vlády. Reportérům ČT se podařilo nahlédnout do zamotaného dění kolem dodání systémů, původu všech problémů s nimi spojených a například i do toho, kdo z celé kauzy vyšel jako vítěz. Pro Reportéry ČT natáčeli Zuzana Černá a Václav Crhonek.

Dvojici spolupředsedů Zelených budou tvořit bývalá diplomatka Gabriela Svárovská a zastupitel Prahy 16 Matěj Pomahač. Vybral je sobotní sjezd strany v pražském Národním zemědělském muzeu. Svárovskou podpořilo 121 delegátů, Pomahač dostal 97 hlasů ze 129 odevzdaných lístků. Od kandidatury ustoupil dosavadní místopředseda strany Tomáš Mígl, zvolená dvojice tak neměla protikandidáty.

Poslanci v pátek opět diskutovali o důchodové reformě. Oproti středečnímu mimořádnému jednání se od rána u řečnického pultu střídali zástupci opozice i koalice. K hlasování se nedostali a debata bude pokračovat příští týden ve středu. ČT navíc zjistila, že nejmíň pět poslanců KDU-ČSL zatím nechce hlasovat pro omezení počtu lidí, kteří by mohli do důchodu dřív, aniž by přišli o peníze.

Poslanci v úvodním kole podpořili celkovou revizi systému sociálních podpor. Sněmovna projednala také pravidla pro zdravotně-sociální služby ve druhém čtení. Odpoledne probíhaly pravidelné ústní interpelace na premiéra a členy vlády. Dříve proběhly písemné interpelace, na které se nikdo z kabinetu nedostavil, což opozice zkritizovala.

Senát se ve středu poprvé sešel v novém složení, které obměnily zářijové volby ve třetině senátních obvodů. Letos zvolení senátoři složili slib až na chybějícího Přemysla Rabase (za SEN 21). Učiní tak na první schůzi horní parlamentní komory, na níž bude přítomen. Platnost i jeho zvolení potvrdil senátní mandátový a imunitní výbor, a Senát je tak zhruba po dvou týdnech kompletní. Předsedou byl počtvrté zvolen Miloš Vystrčil (ODS). Stejně jako při předchozí volbě byl jediným kandidátem. Zvoleni byli také místopředsedové.

Koaliční strany se před třetím čtením definitivně dohodly na podobě důchodové reformy. Věk odchodu do penze bude po roce 2030 růst nad 65 let, o měsíc za každý ročník. Dříve bude moci bez ztráty peněz skončit s prací asi patnáct tisíc lidí z nejtěžší, čtvrté, rizikové kategorie. S tím dosud nesouhlasila část hnutí STAN a KDU-ČSL, kteří chtěli, aby stejnou možnost mělo i dalších více než 127 tisíc zaměstnanců ze třetí kategorie.

Sněmovna během úterního jednání podpořila novelu, podle níž by zdravotní pojišťovny dostaly ze zákona právo na navyšování základního kapitálu svých dceřiných společností, které nabízejí komerční pojištění. Předlohu posoudí zdravotnický výbor. Poslanci dále projednali vládní předlohu o posílení advokátní mlčenlivosti a o pravidlech pro lobbování. Řešili také novelu navazující na zbraňový zákon či vládní návrh o sociálních službách. Předlohu o dětských skupinách, která mimo jiné řeší, kdo má nárok na rodičovský příspěvek, poslali do posledního čtení.

Koalice SPOLU pokračuje. Lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 podepsali memorandum o jednotné kandidatuře ve sněmovních volbách. Tvrdí, že chtějí podzimní hlasování vyhrát, sestavit středo-pravicovou vládu a dotáhnout započaté reformy. Kooperaci s dalšími subjekty zvažují také opoziční SPD a Piráti.

Vláda chce od ledna příštího roku prosadit výrazné zvýšení státní renty pro bývalé prezidenty. Zjistila to ČT. Od roku 2004 pobírají exprezidenti měsíční rentu 50 tisíc korun, dalších 50 tisíc jim stát posílá jako náhradu na provoz kanceláře či asistenta. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) navrhuje, aby se renta navýšila na stejnou částku jako u řadových poslanců – tedy přes sto tisíc korun měsíčně.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Na dvě stovky předložených zákonů ještě rok před volbami poslanci nestihli projednat. U více než poloviny ani nezačali a k některým se už dostat ani neplánují. Řada dalších je opozičních. Na začátku procesu jsou i vládní normy – včetně těch, které chce koalice schválit do konce roku. To se týká třeba revize dávek. Ještě větší prioritu mají rozpočet na příští rok a penzijní reforma. Sněmovna o ní začne jednat v závěrečné fázi ve středu. Předchozí debaty zabraly několik dní.

Za posledních pět let v Praze přibylo přes 620 tisíc nových stromů. Akční plán hlavního města ale počítá s milionem stromů do roku 2026. Tempo výsadby ale klesá, a není tak jisté, zda se plán podaří naplnit. Připouští to i náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimaplán Jana Komrsková (Piráti). Zatímco hned v roce 2019 vysadila Praha necelých 198 tisíc stromů, letos to bude přibližně 72 tisíc. Skončí navíc spíše na okraji Prahy než v jejím centru.

Sněmovní sociální výbor doporučil schválit vládní reformu penzí s pokračováním zvyšování důchodového věku o měsíc ročně do stropu 67 let. Zatím ale není jasné, zda předlohu podpoří alespoň všichni členové koalice. Rozkol v koalici panuje na tématu náročných profesí. Místopředsedkyně výboru Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) uvedla, že změny v důchodovém systému jsou nutné pro důstojné důchody i pro další generace. Lucie Šafránková (SPD), rovněž místopředsedkyně výboru, však reformu kritizuje s tím, že nepovede k úsporám, jelikož se zvýší náklady například na dlouhodobé nemocenské.

Přesně před rokem se na Slovensku ujal moci nový kabinet premiéra Roberta Fica (Smer). Vláda učinila řadu kontroverzních kroků včetně personálních zásahů v policii a kulturních organizacích, zrušení elitní prokuratury či změny veřejnoprávní RTVS, což vyvolalo protesty a prohloubilo rozkol ve slovenské společnosti. Západní spojence pak znejistily Ficovy protiukrajinské výroky a koketování s Ruskem.

Poslanecká sněmovna se v pátek sešla a schválila změnu audiovizuálního zákona, která rozšiřuje možnost získání státní podpory i na tvůrce videoher. Dříve během dne přijala zavedení dvoustupňových kárných řízení se soudci, státními zástupci a exekutory. Zákonodárci odsouhlasili i novelu zákona o státní službě a povinnost prodejců střeliva a zbraní hlásit policii podezřelé nákupy.

Opoziční hnutí ANO v Praze se na jednání městského zastupitelstva v noci ze čtvrtka na pátek neúspěšně pokusilo odvolat náměstka primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). Pro odvolání hlasovalo 24 z 65 zastupitelů. Důvodem návrhu byla situace v dopravním podniku (DPP), kde nedávno zasahovala policie. Návrh na odvolání přednesl opoziční zastupitel a předseda pražského ANO Ondřej Prokop. Zastupitelé zadali radě města mimo jiné vypracovat analýzu restrukturalizace a zefektivnění činnosti DPP.

Přibližně dva tisíce severokorejských vojáků se po výcviku přesouvají na západ Ruska k ukrajinským hranicím, řekl agentuře Kjódó ukrajinský vojenský zdroj. Informace přichází jen pár dní poté, co jihokorejská zpravodajská služba uvedla, že se v Rusku nachází už asi tři tisíce vojáků z KLDR. Jejich přítomnost už potvrdil Kyjev i Spojené státy. Ruský vůdce Vladimir Putin ve čtvrtek nepopřel tvrzení, že Severní Korea vyslala své vojáky do Ruska.

O usneseních opozičních hnutí ANO a SPD ke zmrazení platů vrcholných politiků sněmovna nehlasovala. Přestože návrh programu mimořádné schůze, svolané na popud hnutí ANO, schválila k překvapení vládních i opozičních poslanců, koaliční kluby si vyžádaly přestávky, které přesáhly konec jednacího dne a schůze byla přerušena na neurčito.

Na schůzi sněmovny poslanci interpelovali členy vlády, například ohledně platů v justici, digitalizace stavebního řízení či poplatků za mediální služby. Radek Vondráček (ANO) kritizoval vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) v souvislosti s rozhodnutím slovenského ministerstva vnitra ohledně spolupráce Andreje Babiše (ANO) s StB. Předtím předstoupil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), aby předložil změnu energetického zákona. V podvečer poslanci debatují o platech vrcholných politiků.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.

Poslanci v úvodním kole projednávali návrh státního rozpočtu na příští rok. Mají se propracovat ke schvalování jeho základních parametrů – tedy příjmů, výdajů a schodku. Ten má příští rok činit 241 miliard korun, což je o 41 miliard méně, než má mít ten letošní upravený. Rozpočet není možné zamítnout, lze ho jen vrátit vládě k přepracování. To chce udělat opoziční ANO, SPD i Piráti. Šéf ANO Andrej Babiš návrh rozpočtu i kabinet ostře kritizoval, později se podobně vyjádřil i šéf pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek. Ostře hovořil i šéf SPD Tomio Okamura. Premiér Petr Fiala (ODS) označil návrh za více než rozumný kompromis. Poukázal na rekordní objem investic i plánovaný nejnižší rozpočtový schodek za posledních pět let. Středeční debata se protáhla i přes půlnoc na čtvrtek.

Ředitelem sloučeného Moravského divadla a Moravské filharmonie v Olomouci bude od ledna šéf divadla David Gerneš. Rozhodla o tom výběrová komise složená z odborníků, ale i zástupců radniční koalice a opozice. Opoziční strany s výběrem nesouhlasí, stejně jako odboráři z filharmonie, kteří dlouhodobě proti slučování bojují. Od minulého týdne drží stávkovou pohotovost.

Ve středu budou poslanci jednat o rozpočtu na příští rok. Opozice jej ostře kritizuje. „Není to účelové, vycházíme z výtek Národní rozpočtové rady,“ řekl v Událostech, komentářích bývalý senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). Strana chce návrh vrátit ministrovi financí k přepracování, stejně jako ANO i SPD. „Nemalé otazníky nad některými kapitolami jsou, ale bylo by potřeba se zamyslet nad celkovou strukturou rozpočtu. Potřebujeme pokračovat v konsolidaci,“ myslí si ekonom Dominik Stroukal, který byl dalším hostem pořadu. Zástupci vládních stran ani největší opoziční strana ANO pozvání do pořadu nepřijali.

Sněmovna schválila mimořádnou finanční pomoc lidem zasaženým letošními záplavami, jedná se o příspěvky na péči o děti a na bydlení. Poslanci rovněž přehlasovali veto prezidenta Petra Pavla a potvrdili tím omezení přísedících u soudů. Soudy tak přestanou rozhodovat některé spory v senátech s laickými přísedícími. Poslanci také poslali do závěrečného kola projednávání úpravu zákonu zvaného lex Ukrajina.