Piráti

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) po jednání krizového štábu svého resortu, které svolal kvůli požáru v areálu firmy v Pardubicích, v pátek odpoledne řekl, že nemá informace o tom, že by hrozilo další nebezpečí a že příslušné orgány ještě později vyhodnotí, zda nezvýšit stupeň ohrožení terorismem. Policejní prezident Martin Vondrášek upřesnil, že vyšetřovatelé mají čtyři verze vzniku požáru, všechny pracují s úmyslným zaviněním, které „mají v podstatě za prokázané“. Incident vyšetřuje jak policie, tak tajné služby. Pozdě odpoledne se sejde Bezpečnostní rada státu.

Hosté Událostí, komentářů probrali návrh rozpočtu pro ministerstvo obrany. „Rozpočet na obranu se navýšil o 20 miliard oproti roku 2025. (...) Ministerstvo obrany v rámci finančního výhledu soustředí finance například do sekce náborů vojáků, protože stroje samotné nám obranyschopnost nezajistí,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) se výrazně škrtly peníze pro armádu. „Minulé projekty sice běží dál, ale nové nevznikají. Například peníze chybí na protidronovou obranu, kterou měla vláda v programovém prohlášení,“ podotkl. Debatou provázela Tereza Řezníčková.

Policie odložila případ nesrovnalostí v počítání volebních hlasů v jednom z blanenských okrsků při říjnových sněmovních volbách. Nebylo prokázáno, že by šlo o úmysl. Trestní oznámení podal Nejvyšší správní soud (NSS), který na základě volební stížnosti Pirátů přepočítal hlasy v blanenském okrsku 28. Piráti jich mají po přepočtu o 20 více, ANO o 21 méně. Výsledek voleb to neovlivnilo, soud tedy nezasáhl. Existovalo ale podezření, že nešlo jen o početní omyl, ale o úmysl.

Členské státy EU a Evropský parlament se nedohodly na prodloužení prozatímního nařízení, které má umožnit platformám dál dobrovolně skenovat komunikaci uživatelů kvůli dětské pornografii. Druhé kolo takzvaného trialogu se odehrálo v pondělí v Bruselu. Prozatímní nařízení přitom platí jen do 3. dubna a podle české europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) je tak pravděpodobné, že takzvaná „chat control“ vyprší bez náhrady a žádné skenování už nebude moci probíhat.

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.

Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje ale není v současnosti reálné, uvedla v nedělní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Zástupci opozice kritizovali v debatě přístup vlády k obraně. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní spojenecké závazky.

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.

Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.

Poslankyně z klubu SPD Markéta Šichtařová (Svobodní) oznámila, že se vzdává mandátu. Zdůvodňuje to tím, že nemá možnost pokračovat v plnění slibů voličům při stávajícím složení dolní komory. Reagovala tak na rozhodnutí sněmovny, která pustila do druhého čtení unijní zákon o digitálních službách, což označila za obrovské zklamání. Šichtařovou má nahradit předseda pražské organizace SPD a městský zastupitel Josef Nerušil.

Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti. Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který vznesla Markéta Šichtařová (Svobodní, klub SPD). Šichtařová se později vzdala mandátu.

Koaliční poslanci připravují zákon pro registraci subjektů se zahraničními vazbami. Pracovní verze z konce února hrozí pokutami až patnáct milionů korun či do deseti procent z příjmů nebo obratu. Podle opozičních Pirátů jde o útok na neziskové organizace a kopii ruského zákona. Další opoziční strany volají po zastavení přípravy návrhu. Zástupci neziskových organizací míní, že by zákon vedl k omezení nevládního sektoru.

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.

V čele únorového volebního modelu agentury Kantar CZ zůstává s velkým náskokem hnutí ANO. Na druhé místo se dostalo hnutí STAN, které těsně předstihlo ODS. Následují čtvrtí Piráti. Pokud by strany kandidovaly samostatně, dostalo by se do sněmovny už jen hnutí SPD a Motoristé. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.

Na post dětského ombudsmana zvolili poslanci mosteckého opatrovnického soudce Martina Beneše. Poslanci rovněž projednali ve druhém čtení navrhované přerozdělení zhruba 7,9 miliardy korun z peněz Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) mezi šest menších zdravotních pojišťoven. Opoziční poslanci předložili k novele pozměňovací návrh. Dolní komora také potvrdila Janu Černochovou (ODS) jako předsedkyni bezpečnostního výboru a Lukáše Vlčka (STAN) jako předsedu výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Poslanecká sněmovna se ve čtvrtek rozhodla nevydat premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání. O tom, jestli se jedná o naplnění důvodu, proč mají poslanci imunitu, nebo naopak špatnou zprávu pro důvěru v justici a spravedlnost, debatovali pozvaní poslanci v Událostech, komentářích. Podle Heleny Válkové (ANO) byl institut imunity aplikován správně. „Možná že je teď v současné době (…) nedostatečně konkrétní a to vede ke sporům,“ připouští ale. „Poslanecká imunita je tady od toho, aby chránila před neoprávněnou šikanou představitele moci zákonodárné před mocí výkonnou nebo soudní. (…) Skutečně potřebuje Andrej Babiš, aby byl bráněn před sebou samým?“ ptal se Karel Dvořák (STAN). Svůj pohled připojili také Karel Haas (ODS), Kateřina Stojanová (Piráti), Jindřich Rajchl (PRO, klub SPD) a Matěj Gregor (Motoristé). Pořadem provázel Lukáš Dolanský.

Soudní řízení s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem v dotačním případu Čapí hnízdo nyní pokračovat nebude. Sněmovna nevydala Babiše k trestnímu stíhání v souladu s dřívějším doporučením mandátového a imunitního výboru. Poslanci podobně zamítli vydání předsedy sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání v kauze předloňských volebních plakátů jeho hnutí. Nesouhlas s vydáním podpořili v obou případech všichni přítomní poslanci koaliční většiny ANO, SPD a Motoristů.

Poslanci ve středečním druhém čtení návrhu letošního rozpočtu navrhli přesuny peněz uvnitř rozpočtu v celkovém objemu téměř 240 miliard korun. Je to asi deset procent jeho celkových výdajů. Celkový schodek 310 miliard korun, který sněmovna schválila v prvním čtení, už poslanci měnit nemůžou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Zákonodárci také propustili do třetího čtení předlohu, která zastavuje zvýšení jejich měsíčního vyměřovacího základu a vrací ho na loňskou úroveň.

Způsob, jakým vláda zajišťuje repatriaci Čechů z oblastí Blízkého východu, se stal ve sněmovně předmětem hádky mezi předsedou opozičních Pirátů Zdeňkem Hřibem a premiérem, předsedou ANO Andrejem Babišem. Poté, co premiér informoval o aktivitách dopravních společností a přepravě lidí do Česka, vystoupil Hřib s názorem, že Babiš nemá dělat dispečera a že činí z vystoupení před poslanci cirkus. Premiér reagoval tvrzením, že Hřib trpí „anektickou psychózou".

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.

Řidiči musejí v Mikulově na Břeclavsku počítat s dopravním omezením na hlavním tahu do Rakouska. Silničáři opravují most přes železniční trať. Provoz zůstává zachován v obou směrech, doprava je ale svedena do zúžených jízdních pruhů a místem je možné projíždět pouze padesátikilometrovou rychlostí. Hotovo má být do konce května. Náklady jsou vyčísleny na 9,5 milionu korun bez DPH.

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.