Piráti

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje otázku, zda se stane Filip Turek (za Motoristy) ministrem životního prostředí, za uzavřenou. Prezident Petr Pavel ho totiž nejmenuje. Šéf Motoristů Petr Macinka však jiné jméno nenabídne. „Jméno Filipa Turka bylo navrženo, jiné jméno nepadlo, pan premiér uvedl, že nechává naprosto volný prostor, je to věcí dalšího jednání koaliční rady,“ uvedla v debatě čtveřice poslanců v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským Renata Vesecká (za Motoristy). „Respektuji to, že Filip Turek je výraznou osobou Motoristů, (…) logicky vnímám to, že na něm trvají,“ sdělil Patrik Nacher (ANO). Podle Toma Philippa (KDU-ČSL) téma jmenování Turka jen tak opuštěno nebude. Naznačuje to dle něj Macinkův projev ve sněmovně. Ten Lenka Martínková Španihelová (Piráti) označila za nepřijatelný.

Poslanci ve středu večer hlasovali o vyslovení nedůvěry vládě ANO, SPD a Motoristů, kabinet snaze opozice odolal. V debatě během dne převažovaly opoziční výtky nejen k vyostření sporu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem, ale také třeba k navrženému schodkovému rozpočtu. Opozice kritizovala, že během úterý na jednání chyběl přímo šéf Motoristů a ministr zahraničí Petr Macinka, ve středu odpoledne na schůzi dorazil poté, co mu počasí znemožnilo cestu do USA.

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že s prezidentem Petrem Pavlem bude jednat o zahraniční politice sám. Koordinační schůzky ústavních činitelů na Hradě se podle něj neosvědčily. Babiš ve středu také řekl, že prezident Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí nikdy nejmenuje. Hrad později uvedl, že prezident je připraven jmenovat nového šéfa resortu a čeká na návrh Babiše. Podle Hradu se Pavel s premiérem shodli také na tom, že ministerstvo zahraničí nemůže hlavu státu ignorovat. Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) míní, že Pavel nejmenoval Turka kvůli subjektivnímu hodnotovému soudu.

Vrchní soud v Praze zamítl žalobu, kterou v roce 2021 podali Piráti na premiéra Andreje Babiše (ANO). Týkala se příspěvku z června 2021, ve kterém tvrdil, že Piráti chtějí nastěhovat lidem do domácností migranty. Babiš už totiž příspěvek, kterého se žaloba týkala, na základě předchozího pravomocného rozhodnutí soudu smazal. Politická diskuse ale musí mít hranice, stojí v rozsudku. Piráti podle předsedy Zdeňka Hřiba zvažují další právní kroky.

Sněmovna v úterý začala jednat o návrhu pětice opozičních stran na vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše (ANO). Opozice vyvolala schůzi po vyostření konfliktu mezi Motoristy a prezidentem Petrem Pavlem. V úvodu schůze vystoupil předseda ODS Martin Kupka, který kabinet kritizoval. Premiér Babiš se ve svém projevu následně naopak ostře vyjadřoval směrem k opozici. Kolem 21. hodiny se sněmovna dostala k rozpravě. Jednání bylo ve 23 hodin přerušeno a pokračovat bude ve středu od 9 hodin.

Systém dobrovolného penzijního spoření dlouhodobě neplní svou základní roli, tedy zajistit lidem smysluplný doplněk ke státnímu důchodu, tvrdí studie think-tanku Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. Podle analýzy jsou jedním z hlavních problémů extrémně nízké výnosy, což práce ilustruje na srovnání se Švédskem a Slovenskem. Podle Asociace penzijních společností ČR (APS ČR) ovšem studie porovnává enormně odlišné systémy, a dochází tak k nerelevantním závěrům.

Vládu možná čeká spor s prezidentem o státní rozpočet na letošní rok. Schválila návrh se schodkem 310 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady je ale plánovaný deficit o 63 miliard vyšší, než připouští platný zákon. Prezident Petr Pavel už dříve uvedl, že by měl problém takový rozpočet podepsat. Poslanci začnou předlohu projednávat v prvním čtení 11. února. Sněmovní opozice plánuje navrhnout přesuny za desítky miliard. O změnách uvažují i někteří koaliční poslanci.

Pirátská poslankyně Barbora Pipášová se domnívá, že by ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) měl kvůli textovým zprávám prezidentovi skončit ve funkci nebo být odvolán. „To, co jsme viděli, je nepřípustné, a mám velkou obavu, že hlava naší diplomacie vyjednává tímto způsobem, a to si opravdu nepřeji,“ uvedla. Podle předsedy pražského ANO a zastupitele hlavního města Ondřeje Prokopa je takový krok v tuto chvíli předčasný. Macinka ale podle něj takové zprávy Petru Pavlovi psát neměl. Nedělní demonstrace vnímá zástupce ANO jako signál, že to předseda Motoristů přehnal. Duel ČT24 moderovala Jana Peroutková.

Sněmovna ve čtvrtek v prvním čtení podpořila návrh zákona o státních zaměstnancích, který má nahradit služební zákon. Mimořádná schůze skončila ve čtvrtek po 17. hodině. Na programu byla i diskuse o změně pravidel jednání dolní komory s cílem omezit obstrukce, kterou zákonodárci odložili na neurčito. Představitelé opozičních stran ještě před schválením programu využili možnosti přednostně vystoupit. Několikahodinová diskuse se tak kromě dvou zmíněných témat dotkla například také zrušených interpelací nebo odměn pro paralympioniky za získané medaile.

Konflikt ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) s prezidentem Petrem Pavlem se prohlubuje. Ve hře je i neúčast hlavy státu na letním summitu NATO. Opozice chce v návaznosti na aktuální dění vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) v Událostech, komentářích označil prezidentovu reakci za „přehnanou“. Místopředsedkyně zemědělského výboru Marie Pošarová (SPD) by stejně jako Vondráček upřednostnila jinou formu komunikace. Místopředseda ústavně-právního výboru Karel Haas (ODS) vnímá patovou situaci v koalici – jde dle něj o neochotu premiéra Andreje Babiše (ANO) podat kompetenční žalobu na hlavu státu. Dle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba chybí „naprosto jasný distanc“. Diskuzí provázela Tereza Řezníčková.

Čtveřice koaličních poslanců navrhuje nahradit služební zákon normou, která má umožnit zeštíhlování státní správy. Vláda složená z ANO, SPD a Motoristů se záměrem souhlasí a již ve čtvrtek se jím zřejmě bude na mimořádné schůzi zabývat Poslanecká sněmovna. Předloha stanovuje mimo jiné to, že zaměstnávání státních úředníků se má více podobat běžnému pracovnímu poměru a řídit se v zásadě zákoníkem práce. Proti změnám se nicméně bouří odbory a kritika zní i z opozice.

Poslanci ve středu ani na druhý pokus nezvolili šéfa opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře zůstala neobsazená. Uskuteční se nová volba, do níž budou moci poslanecké kluby navrhovat nové nominanty. Sněmovna měla na programu i další body, například úvodní kolo debaty o novele stavebního zákona. Debatu ale po čtyřech hodinách přerušila, vrátí se k ní zřejmě v pátek.

Opozice ve středu ve sněmovně znovu žádala vysvětlení aféry kolem zpráv ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) pro prezidenta Petra Pavla, které hlava státu zveřejnila a pokládá je za pokus o vydírání. Stanovisko chtěla pětice opozičních stran po premiéru Andreji Babišovi (ANO). Ten vystoupil hned v úvodu schůze. Mimo jiné řekl, že nestojí o zákopovou válku mezi Strakovou akademií a Hradem. Opozice volá po Macinkově demisi, případně po jeho odvolání z kabinetu. Zároveň svolala schůzi o vyslovení nedůvěry vládě.

Šéf opoziční KDU-ČSL Marek Výborný nebude na dubnovém sjezdu obhajovat post předsedy, sdělil na mimořádném brífinku ve sněmovně. Vnímá, že pro výraznější úspěch křesťanskodemokratické politiky a pro oslovení širší platformy středových voličů je potřeba změna, která přinese do vedení KDU-ČSL svěžejší vítr, uvedl. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) oznámil, že se bude o post ucházet a že na podzim se také chystá kandidovat do Senátu v obvodu Vyškov.

Lídři opozičních stran reagují na oznámení prezidenta Petra Pavla o zprávách, které mu prostřednictvím jeho poradce Petra Koláře posílal ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Předseda ODS Martin Kupka označil Macinkovo jednání za mafiánské praktiky, předseda STAN Vít Rakušan chce využít všech možností, které opozice ve sněmovně má, aby jí premiér Andrej Babiš (ANO) a Macinka „vysvětlili vydírání prezidenta“. Babiš pozval prezidenta i ministra zahraničí na společné jednání. Macinkovy zprávy považuje za nešťastné, ne však za vydírání.

Schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice na Pražském hradě se podle místopředsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libora Vondráčka (Svobodní, klub SPD) může odehrát jindy. Prezident Petr Pavel ji v pondělí zrušil, neboť někteří účastníci kvůli jednání vlády termín nedodrželi. Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) ale uvedl, že takové setkání se plánuje dlouho dopředu a pozvaní politici včetně premiéra mohou v těchto případech zasedání kabinetu dočasně opustit. Oba o tématu mluvili v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

V případě územních ambicí USA vůči Grónsku obhajuje ministr práce Aleš Juchelka postup premiéra Andreje Babiše (oba ANO) jako nezbytný pragmatismus a snahu o deeskalaci napětí vyvolaného prezidentem USA Donaldem Trumpem, který dříve nevyloučil použití armády. Opozice ale postup vlády kritizuje. Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) hovoří o „pštrosí politice“, zmínil prý pozdní postavení se za územní celistvost Dánska. Olga Richterová (Piráti) apeluje na bezpodmínečnou ochranu mezinárodního práva.

Bývalý ministr zahraničí, nestraník Jan Lipavský zvažuje podle předsedy občanských demokratů Martina Kupky vstup do strany. Nynější poslanec za ODS Lipavský bude viditelnou tváří poslaneckého klubu, sdělil Kupka v rozhovoru pro pořad Týden v politice.

Policie v sobotu zadržela čínského občana, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Byl obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc, uvedly na síti X Bezpečnostní informační služba (BIS) a policie. Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek řekl, že jde o prvního stíhaného podle zmíněného paragrafu. Premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli případu zpochybnil práci ministerstva zahraničních věcí (MZV) pod vedením bývalého ministra Jana Lipavského (za ODS).

V říjnových sněmovních volbách hlasovali méně často než další věkové skupiny lidé ve středním věku od zhruba 25, 27 do 45 let. Výrazně podprůměrná byla účast žen kolem třiceti a čtyřiceti let, volit jich přišlo 58 procent. Nejmladší voliči se naopak nechali zmobilizovat, lidé v důchodovém věku prokázali výraznou disciplínu, vyplývá z analýzy datových souborů šesti agentur (STEM, Kantar, Ipsos, Median, NMS a Data Collect), které spojily své informace do rozsáhlého souboru o více než 7500 respondentech.

Senát vybral Jaromíra Jirsu a Evu Kostolanskou jako kandidáty na ombudsmana, vybírat z nich bude sněmovna. Dále souhlasil s dalším působením Česka v takzvané koalici ochotných. Na rozdíl od sněmovny odsoudil protiukrajinské výroky šéfa SPD Tomia Okamury. Horní komora se usnesením rovněž postavila proti rušení televizních a rozhlasových poplatků.

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.

Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se shodla na zrušení televizních a rozhlasových poplatků, se změnami ve financování veřejnoprávních médií podle premiéra Andreje Babiše (ANO) počítá od ledna 2027. Zatím není jasné, jak přesně je chce nahradit. Loni v květnu se poplatky rozšířily na víc lidí a téměř po dvou dekádách vzrostly – pro Českou televizi (ČT) na 150 korun měsíčně, pro Český rozhlas (ČRo) pak na 55 korun.