První školní den ve Francii byl ve znamení zákazu abáji. Obešlo se to bez problémů

Nahrávám video

Zhruba dvanáct milionů žáků se v pondělí vrátilo do škol ve Francii. V médiích v té souvislosti rezonuje především začátek platnosti zákazu nosit ve školách abáju, dlouhý oděv zakrývající celé tělo, který oblékají některé muslimky. Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin ve vzkazu pořádkovým silám zdůraznil „citlivou povahu tohoto návratu do školy“. Nové opatření se zatím obešlo bez problémů, zhodnotil první den platnosti opatření zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

„Identifikovali jsme 513 škol jako potenciálně dotčených touto otázkou na začátku školního roku,“ řekl rozhlasové stanici RTL nový francouzský ministr školství Gabriel Attal. Celá vláda ve jménu obrany sekularismu vyzvala k jednotě při dodržování tohoto zákazu, který se vztahuje také na kamíz, mužskou obdobu abáji.

Podle ministra školství jde v případě abáji o jasný náboženský symbol, které zákony ve vzdělávacích institutech nepovolují už devatenáct let. Nejen muslimské organizace s takovým výkladem nesouhlasí, uvedl zpravodaj ČT.  Dodal, že první školní den se nakonec obešel bez výraznějšího incidentu. 

Zákon z roku 2004, který zakazuje nošení nápadných náboženských symbolů, umožňuje přijetí vzpurných žáků na školu, ale nikoli v konkrétní třídě a předpokládá zahájení dialogu mezi rodinou a ministerstvem školství.

„Do některých škol přišly dívky v tomto oblečení. Vysvětlili jsme jim, že není povoleno, aby oblečení vyjadřovalo vztah k určitému náboženství,“ řekla francouzská premiérka Elisabeth Borneová.

Vládu čeká na podzim citlivá debata o novém imigračním zákonu. Ten může vyvolat ve společnosti podobnou nevoli, jako tomu bylo v případě penzijní reformy, doplnil Šmíd. 

Nedostatek učitelů

I když ředitelé škol zákaz uvítali, také mnoho učitelů se domnívá, že otázka abáji by neměla zastiňovat skutečné problémy na školách. Začátek nového školního roku se totiž opět odehrává v napjaté situaci způsobené krizí v náboru učitelů. Problém to není nový, ale od loňska se ještě zvětšil. Letos je více než 3100 vypsaných učitelských míst neobsazených.

Francouzský prezident Emmanuel Macron přitom v pátek ujišťoval, že bude dodržen slib, že na začátku školního roku bude mít každá třída svého učitele. Průzkum odborového svazu učitelů SE-Unsa ukázal, že 68 procent z dvou tisíc dotázaných učitelů uvedlo, že se obávají nedostatku personálu na začátku školního roku.

Vláda se snaží krizi řešit „historickou“ politikou lepšího oceňování učitelů, a to navzdory rozpočtové náročnosti. Odbory se přesto k opatřením staví rezervovaně, neboť nový „pakt“ podle nich stanoví navýšení odměn výměnou za nové úkoly, zejména suplování.

Také podle francouzského sdružení rodičů školáků FCPE „téma abája“ nesmí „zastínit problémy spojené s nedostatkem personálu“ nebo problémy, jako jsou sexuální obtěžování, přeplněnost tříd, předčasné ukončování školní docházky nebo tisíce dětí bez domova.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 6 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...