EU zahájila právní kroky proti Maďarsku, vadí jí diskriminační ceny na čerpacích stanicích

Evropská komise (EK) zahájila právní kroky vůči Maďarsku, vadí jí diskriminační ceny pohonných hmot pro vozidla se zahraniční poznávací značkou. Podle pátečního oznámení EK je opatření Maďarska v rozporu s pravidly vnitřního trhu, Komise proto zahájila vůči Maďarsku řízení o porušení povinností.

Nařízení v Maďarsku stanoví, že majitelé vozidel se zahraniční poznávací značkou nemohou využívat státní dotace. U čerpacích stanic tak tito občané jiných zemí EU platí vyšší ceny. Podle Komise platí majitelé vozů s maďarskou poznávací značkou za palivo o šedesát až sedmdesát procent méně. Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla slevu v souvislosti s vysokými cenami energií.

Komise vyzvala Maďarsko, aby dodržovalo pravidla volného pohybu zboží a osob v rámci EU, včetně dopravních služeb. Zejména v současné situaci je podle EK důležité, aby vnitřní trh fungoval a zmírnil dopad války na Ukrajině na ekonomiku. Individuální opatření na vnitrostátní úrovni a diskriminační pravidla nejsou podle Komise řešením.

Pokud Budapešť v době řízení nerozptýlí obavy Komise, může unijní exekutiva podat žalobu k Evropskému soudnímu dvoru. Maďarsko se má vyjádřit do dvou měsíců.

Evropská komise v pátek také zažalovala Maďarsko kvůli zákonu, který podle ní diskriminuje sexuální menšiny. Maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil loni v červnu zákon zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let. Zákon, který odsoudila většina lídrů unijních zemí, tehdy označila šéfka Komise Ursula von der Leyenová za ostudný.

Na Soudní dvůr Evropské unie se EK obrátila také kvůli odebrání licence nezávislé maďarské rozhlasové stanici Klubrádió kritické k vládě. V obou případech jde o poslední možný krok v řízeních, která unijní exekutiva proti Budapešti kvůli obavám z porušování norem EU vede už déle než rok.

„Nestřelili jsme se do nohy, ale do plic“

Orbán oproti tomu v pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth řekl, že lídři Evropské unie by měli připustit, že sankce proti Rusku nefungují a je potřeba je změnit. Maďarský politik, který je známý svými dobrými vztahy s Ruskem, prohlásil, že sankce poškozují EU více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu.

„Dospěli jsme do okamžiku pravdy, politici v Bruselu musejí připustit, že jejich kalkulace nebyly správné,“ řekl Orbán. Představitelé sedmadvacítky podle něj předpokládali, že opatření přijatá kvůli invazi na Ukrajinu budou Rusy bolet více než Evropany, ale „tak to není, víc bolí nás“. Místo toho, aby tím, že Rusko oslabí, válku zkrátily, jen ji protahují, uvedl Orbán.

„Původně jsem si myslel, že jsme se střelili jen do nohy, ale nyní je jasné, že evropská ekonomika se střelila do plic a lapá po dechu,“ řekl Orbán, jehož kabinet se podobně jako vlády jinde v Evropě snaží vyrovnat s dopady strmého růstu cen energií a pohonných hmot. Ve středu Orbánova vláda zrušila mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou, což byl jeden z klíčových bodů jeho politiky. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 1 mminutou

„Ukrajina bojuje o život,“ řekl Zelenskyj na summitu EU

V Bruselu probíhá summit EU, na kterém promluvil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Lídři sedmadvacítky řeší hlavně další finanční podporu Kyjeva pro roky 2026 a 2027. Nemůžeme si dovolit selhat, zdůraznila šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová. V případě využití zmrazených ruských aktiv musí nést riziko všechny státy Unie, uvedla pak šéfka Komise Ursula von der Leyenová. Česko na summitu zastupuje nový premiér Andrej Babiš (ANO).
04:07Aktualizovánopřed 3 mminutami

Epsteinova bývalá společnice Maxwellová žádá o propuštění z vězení

Někdejší přítelkyně a dlouholetá spolupracovnice sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina Ghislaine Maxwellová ve středu požádala federální soud, aby zrušil její dvacetiletý trest za obchodování s nezletilými osobami za účelem sexuálního zneužívání a propustil ji na svobodu. Žádost zdůvodnila údajnými rozsáhlými novými důkazy v případu, které podle ní dokládají, že v jejím procesu došlo k porušení ústavního práva, informovala agentura AP.
před 1 hhodinou

Polský ústavní soud není nezávislý a nestranný, uvedl Soudní dvůr EU

Polský ústavní soud porušil několik základních zásad práva Evropské unie, nesplňuje ani požadavky kladené na nezávislý a nestranný soud kvůli nesrovnalostem při jmenování tří jeho členů a předsedkyně, uvedl v rozhodnutí Soudní dvůr EU. Soud v Lucemburku rozhodoval o žalobě Evropské komise (EK), podané ještě v době, kdy v Polsku byla u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS). Nynější vláda verdikt unijního soudu uvítala, samotný ústavní soud jej naopak odmítl.
11:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina bude jednat v USA o mírovém plánu, Putin trvá na její kapitulaci

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.
před 1 hhodinou

OSN: Milice RSF zabily přes tisíc lidí v uprchlickém táboře

Polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) letos v dubnu povraždily v uprchlickém táboře Zamzam v regionu Dárfúr v západním Súdánu přes tisíc civilistů. Píše to agentura Reuters s odvoláním na zprávu Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR).
před 2 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 2 hhodinami

Mauritánie bojuje s migrací do Evropy. Organizace hlásí porušování lidských práv

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.
před 2 hhodinami
Načítání...