Londýn hodlá omezit kontroly zboží mířícího do Severního Irska, poruší tím pobrexitová pravidla

Britská vláda v pondělí představila plán na jednostrannou změnu pobrexitových pravidel pro obchodování se Severním Irskem. Proti změně se staví někteří britští poslanci a také Evropská unie, podle níž by porušení uzavřené dohody odporovalo mezinárodnímu právu. To britská vláda odmítá a tvrdí, že změny mají zaručit celistvost Spojeného království.

Změny takzvaného severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení Británie z Evropské unie, mají podle Londýna zjednodušit přepravu zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království.

Legislativní návrh britské vlády usiluje o zrušení celních kontrol na některé zboží dovážené do Severního Irska ze zbytku Spojeného království. V praxi by přitom šlo o porušení dohody, kterou britský premiér Boris Johnson před méně než dvěma roky podepsal s EU.

Díky protokolu Severnímu Irsku po brexitu zůstala otevřená hranice s Irskem, které je nadále členem unijní sedmadvacítky. Zároveň ale region částečně ztratil dosavadní pevná pouta se zbytkem Británie, protože některé zboží putující mezi oběma částmi ostrovní země nyní podléhá přísným kontrolám.

Britská vláda slibuje, že novela odstraní „zbytečné“ papírování při kontrole zboží a že podniky v Severním Irsku budou mít stejné daňové úlevy jako podniky v jiných částech Spojeného království. Návrh zákona podle vlády rovněž zajistí, aby případné obchodní spory řešila „nezávislá arbitráž“, a nikoli Soudní dvůr EU.

EU změny protokolu odmítá, na kroky Londýna bude „přiměřeně“ reagovat

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová navrhovanou změnu označila za „rozumné a praktické řešení problémů, kterým Severní Irsko čelí“. Spojené království podle ní může dosáhnout pokroku v jednáních pouze tehdy, pokud bude EU ochotna změnit samotný irský protokol. „V tuto chvíli tomu tak není,“ uznala ministryně. Zároveň uvedla, že Londýn jedná „v souladu se zákonem“ a že by vláda dala přednost „vyjednanému řešení s EU“, díky kterému by se ze zmíněného návrhu nemusel stát zákon.

O návrhu změny severoirského protokolu má debatovat a později hlasovat britský parlament, není přitom jasné, zda vláda zveřejněný návrh skutečně dokáže prosadit.

Místopředseda Evropské komise a brexitový vyjednavač za EU Maroš Šefčovič v pondělí uvedl, že Unie o severoirském protokolu znovu jednat nehodlá. „Opětovné projednání protokolu je nereálné. Jakékoli opětovné projednání by jednoduše přineslo další právní nejistotu pro lidi a podniky v Severním Irsku. EU z těchto důvodů nebude protokol znovu projednávat,“ uvedl.

„Naším cílem bude vždy zajistit provádění protokolu. Naše reakce na jednostranné kroky Spojeného království bude odrážet tento cíl a bude přiměřená,“ dodal.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney uvedl, že uzákonění nyní zveřejněného návrhu britské vlády by vedlo k porušení mezinárodního práva. „Pokud se tato legislativa stane zákonem, bude to fakticky porušení mezinárodního práva. Mimo britskou vládu jsem se nesetkal s nikým, kdo by si myslel, že nejde o porušení mezinárodního práva, když úmyslně přestanete uplatňovat mezinárodní smlouvu,“ řekl stanici RTÉ.

Jednejte s EU, apeluje Blinken na Trussovou

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělním telefonátu šéfku britské diplomacie Trussovou vyzval, aby v dobré víře pokračovala v jednáních s EU. Mělo by podle něj být nalezeno řešení, které zachová přínosy Velkopáteční dohody z roku 1998, jež ukončila násilí mezi převážně katolickými nacionalisty, usilujícími o sjednocení Irska, a většinou protestantskými unionisty, kteří si přejí zachování Severního Irska jako součásti Spojeného království.

Německý kancléř Olaf Scholz označil navrhovaný zákon za politováníhodný. „Británie přijala velmi politováníhodné rozhodnutí, které je v rozporu se všemi dohodami mezi EU a Británií,“ řekl. „Je to neopodstatněné také proto, že Evropská komise předložila mnoho pragmatických návrhů,“ dodal. Řekl, že EU bude na britský postup reagovat jednotně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 59 mminutami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 3 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 5 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 6 hhodinami
Načítání...