Společné vojenské cvičení Ruska a Běloruska se má konat v únoru

Společné vojenské cvičení s ruskou armádou by se v Bělorusku mělo uskutečnit v únoru. Podle státní agentury BelTA to uvedl běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. První ruské jednotky už přijíždějí do země, informuje s odvoláním na Minsk agentura Reuters. Oznámení přichází v době zvýšeného napětí na ukrajinsko-ruské hranici, kde Moskva shromáždila desetitisíce vojáků.

„Manévry jsme plánovali zahájit v únoru. Rozhodněte o přesném datu a informujte nás, abychom nebyli obviňováni, že jsme sem poslali vojáky z ničeho nic a chystáme se na válku,“ citovala agentura Lukašenka poté, co si vyslechl zprávu o přípravách na společné bělorusko-ruské manévry.

Manévry se budou odehrávat na západě při hranicích s Polskem a Litvou, a na jihu, kde země sousedí s Ukrajinou. Účelem cvičení je podle Lukašenka vypracovat plán pro případ vojenské konfrontace se sousedními státy.

Běloruský vůdce tvrdí, že manévry jsou nutné, protože Ukrajinci údajně soustředí v blízkosti jeho země vojenské jednotky, píše agentura Reuters. Lukašenko rovněž oznámil, že Polsko a pobaltské země mají v pohraničí přes třicet tisíc vojáků. 

Ukrajina posiluje vojenskou přítomnost u hranic v obavě z ruské invaze jako reakci na soustředění ruských jednotek. Polsko a Pobaltí vyslalo ozbrojené síly k hranici poté, co Lukašenkův režim umožnil tisícům migrantů převážně z Iráku let do Minsku a následnou cestu k hranici s Evropskou unií.

Napětí mezi Západem a Ruskem

Informace o vojenském cvičení přichází v době nebývalého napětí mezi Západem a Ruskem, které v poslední době soustřeďuje svá vojska u hranic s Ukrajinou. Moskva mimo jiné požaduje od NATO, aby se zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát Aliance. Kyjev tvrdí, že Kreml se připravuje na možnou invazi na Ukrajinu, což Moskva popírá.

Rusko pokládá Bělorusko, stát hraničící se zeměmi NATO i Ukrajinou, za strategicky důležitý nárazník na Západě a pomohlo Lukašenkovi udržet se u moci za pomoci půjček a politické podpory během potlačování velkých protestů po předloňských prezidentských volbách. Formálně Rusko a Bělorusko tvoří od roku 1999 svazové soustátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 1 hhodinou

Německo zvažuje zvýšení důchodového věku až na 70 let

Vzhledem k tomu, že popularita německého kancléře Friedricha Merze je na historickém minimu a počet důchodců každým rokem stoupá, zvažuje německá vláda, že by zákonem stanovený věk odchodu do penze zvyšovala každých deset let o šest měsíců.
před 2 hhodinami

Estonsko se chystá umožnit občanům zemí NATO zastávat funkce v oblasti národní obrany

Estonští zákonodárci navrhují změny, které by občanům jiných členských států NATO, kteří jsou členy obranné ligy, umožnily přijmout povinnosti dobrovolné vojenské služby a sloužit ve válečných funkcích, které vyžadují vojenskou hodnost.
před 3 hhodinami

VideoZa Horizont: Kult osobnosti, král, či showman? Jak Trump přepisuje dějiny USA

Spojené státy slaví 250 let od vyhlášení nezávislosti. Drží se ale Amerika Donalda Trumpa vizí otců zakladatelů? V nové epizodě podcastu Za Horizont analyzuje vedoucí zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj ve Washingtonu Martin Řezníček stav americké demokracie během Trumpova druhého mandátu. Jak moc hnutí MAGA přetváří pilíře země? Buduje si prezident kult osobnosti a co sleduje ostrou mezinárodní politikou? A skončí trumpismus s odchodem svého vůdce? Moderuje Barbora Maxová.
před 4 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 4 hhodinami

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Rusko se snaží vyvolávat napětí mezi Poláky a Ukrajinci, varuje polský ministr

Polské tajné služby se připravují na možné ruské sabotážní operace zaměřené na zvýšení napětí mezi Poláky a Ukrajinci, řekl ve středu rozhlasové stanici RMF FM ministr pověřený koordinací zpravodajských služeb Tomasz Siemoniak.
před 6 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 1943 obětí a nejméně 10 571 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
před 7 hhodinami

Evropský pohled