Rusko očekává od Spojených států a Severoatlantické aliance písemné odpovědi na své návrhy ohledně bezpečnostních záruk, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle agentury Reuters Moskva očekává detailní písemnou reakci rychle a nebude prý čekat věčně.
Moskva na své návrhy očekává písemné odpovědi od USA i NATO, prohlásil Lavrov
„Očekáváme od našich kolegů odpovědi, písemné odpovědi na papíře, jak jsme to udělali my při našich návrzích,“ uvedl šéf ruské diplomacie podle agentury TASS. Podle agentury Reuters řekl, že očekává od USA a NATO podrobnou písemnou odpověď na každý ruský návrh.
Nejvyšší ruský diplomat na výroční tiskové konferenci řekl, že Moskva chce slyšet, které návrhy fungují, a které nikoliv, pro což chce také vysvětlení. Prezident Vladimir Putin se bude moci rozhodnout, až Moskva obdrží odpovědi na své návrhy a protinávrhy od Západu, řekl podle agentury Reuters. Moskva má různé možnosti, jak reagovat, pokud Západ ruské bezpečnostní návrhy odmítne, nechal se slyšet.
Rusista Libor Dvořák uvedl, že se na tiskové konferenci Lavrov zdržel tvrdých vyjádření, která používal on i jeho náměstci a tisková mluvčí v několika minulých týdnech. Dle Dvořáka by to možná mohlo signalizovat to, že si Rusové uvědomují, že se dostali na jistou mez. „Působil velmi klidně, soustředěně, rezervovaně. Hlavním tématem byla rusko-ukrajinská krize, Lavrov několikrát zopakoval: až to budeme mít na papíře, tak uvidíme,“ řekl v ČT.
„Západ k eskalaci přispívá“
Lavrov dále západní země obvinil, že se rozhodující měrou podílejí na negativním vývoji situace ve světě. „Všem je jasné, že situace se nelepší, konfliktní potenciál se kupí, západní kolegové k tomuto negativnímu vývoji událostí rozhodujícím způsobem přispívají,“ citoval ministra TASS.
NATO a USA se podle šéfa ruské diplomacie snaží „uměle rozšířit složení Severoatlantické aliance, vtáhnout do ní zejména Ukrajinu“. Moskva se podle něj domnívá, že USA a NATO by v příštích měsících mohly využít napětí kolem Ukrajiny a začít budovat svou vojenskou přítomnost u ruských hranic.
Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek se konference účastnil osobně. Vysvětlil, že pro Rusy je nerozšiřování NATO na východ o Ukrajinu a Gruzii zásadní otázka, ze které zatím nejsou ochotni ustoupit.
„Vztahy NATO a Ruska jsou samozřejmě špatné. Lavrov to zdůvodňoval tak, že Západ se stále přibližuje k hranicím Ruska. V roce 1997, když se podepisovala dohoda mezi NATO a Ruskem, tak jedinou zemí, která měla ambice vstoupit do Aliance a hraničila s Ruskem, bylo Polsko. NATO se od té doby ale rozšířilo o čtrnáct zemí východní Evropy a Balkánu a Rusko má pocit, že je NATO obkličuje, že se USA co nejvíce snaží rozšířit k jejich hranicím, a to považují za ohrožení svých bezpečnostních zájmů,“ řekl Rožánek.
Odstrčená EU
Na adresu Evropské unie Lavrov řekl, že má pocit, že se cítí znevýhodněna, jelikož se neúčastní diskuzí mezi Ruskem, Spojenými státy a NATO o bezpečnostních otázkách. „Měli jsme pocit, že se EU cítí nějak poškozena. Alespoň to říká nahlas, vyzývá k tomu, aby byl brán v úvahu její příspěvek a nebyly dopuštěny nějaké dohody za zády Evropské unie,“ uvedl.
Dodal, že podle něj není jasné, jak bylo možné v současných podmínkách budovat dialog s EU o bezpečnostních otázkách, ale Moskva je prý připravena na další komunikaci se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. „Vše závisí na tom, nakolik mu bude umožněno obnovit dialog s Ruskou federací a jak konstruktivní budou otázky, které mohou být z jejich strany vzneseny,“ prohlásil.
Jednání tohoto týdne
Šéf ruské diplomacie hovořil v době rostoucího napětí mezi Ruskem a západními zeměmi v souvislosti s posilováním ruské armády u hranic s Ukrajinou. Tento týden se odehrála série jednání mezi zástupci Moskvy a představiteli Západu. Nejprve vedly bezpečnostní hovory Spojené státy a Rusko, ve středu poprvé od roku 2019 jednala i Rada NATO a Rusko. Další rozhovory se konaly ve čtvrtek pod hlavičkou Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
Setkání se soustředila na řadu bezpečnostních požadavků, které Moskva vznesla vůči Západu, poznamenala agentura Reuters.
Šéf NATO Jens Stoltenberg po jednání prohlásil, že třicítka členských zemí odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rozpory mezi NATO a Ruskem bude v otázce bezpečnosti Ukrajiny podle něj složité překonat. Ruské návrhy odmítl rovněž Washington. Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau, jehož země letos předsedá OBSE, ve čtvrtek prohlásil, že hrozba konfliktu v regionu je nejvyšší za posledních třicet let. Podle Raua se nepodařilo najít cestu z patové situace kolem ruských bezpečnostních požadavků.
Kreml ve čtvrtek označil nedávná jednání mezi Ruskem, USA a NATO o bezpečnostních zárukách jako „neúspěšná“. V zásadních otázkách panovaly neshody, konstatoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že jednání mezi Ruskem, USA a Severoatlantickou aliancí se dostala do slepé uličky a není podle něj důvod v nejbližší době znovu zasedat k jednacímu stolu.