„Bůh tehdy mlčel.“ Spojené státy si připomněly dvacet let od útoků na WTC

Nahrávám video

Tisíce lidí si v sobotu v místě, kde stávala newyorská dvojčata Světového obchodního centra (WTC), připomněly památku obětí teroristických útoků 11. září 2001. Obřad zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první letadlo narazilo do severní věže WTC. Piety se zúčastnil americký prezident Joe Biden i jeho předchůdci Barack Obama a Bill Clinton. Na pietě v Pensylvánii promluvil také bývalý americký prezident George Bush mladší.

Dlouhé minuty zněla na Manhattanu jména obětí; jejich předčítání je tradiční součástí vzpomínkového dne. V 9:03 místního času, kdy před dvaceti lety druhý unesený letoun zasáhl jižní věž, zazněly na Ground Zero dva údery zvonu, po kterých následovala další minuta ticha za zemřelé. Výčet jmen obětí přerušilo hudební vystoupení zpěváka Bruce Springsteena s písní I’ll see you in my dreams (Uvidím tě ve svých snech).

Pietní vzpomínku zahájil Mike Low, jehož dcera byla letuškou v prvním uneseném letounu. „Zatímco předčítáme jména těch, o které jsme přišli, má paměť se vrací do toho strašného dne, kdy se zdálo, že se na náš svět snesl zlý přízrak. Ale byla to také doba, kdy mnoho lidí překonávalo samo sebe,“ řekl Low.

Ceremoniál byl rámován celkem šesti chvílemi ticha. Třetí nastala v 9:43, kdy unesený letoun narazil do západní strany Pentagonu, sídla amerického ministerstva obrany. Minutou ticha byl uctěn i moment, kdy se po potyčce cestujících a posádky s únosci zřítilo čtvrté letadlo v Pensylvánii krátce po desáté ráno. Chvíle ticha připomněly také momenty, kdy se v New Yorku minutu před desátou zřítil první z poškozených mrakodrapů a zhruba o půl hodiny později i druhý.

Prezidenta Bidena na akci doprovodila první dáma Jill Bidenová. K jeho předchůdcům Obamovi a Clintonovi se rovněž připojily jejich manželky Michelle Obamová a Hillary Clintonová.

Bush: Dokázali jsme se postavit smrti

Další vzpomínkové akce se konaly v Pentagonu nedaleko Washingtonu, kam před dvaceti lety narazilo třetí unesené letadlo pilotované islamistickými teroristy, a u obce Shanksville v Pensylvánii, poblíž které se zřítil čtvrtý letoun po souboji pasažérů s teroristy. 

Právě v Pensylvánii na vzpomínkové akci pro rodiny obětí letu United Airlines 93 promluvil bývalý americký prezident George Bush mladší. „Před dvaceti lety jsme všichni zjistili různými způsoby na různých místech, že se naše životy navždy změnily,“ prohlásil Bush. Podle něj si Amerika prošla „hrůzou, destrukcí a ničením  hodnot“. „Bůh tehdy mlčel,“ sdělil a dodal, že Američané jsou zranitelní, ale mají sílu čelit nepředstavitelným situacím. „Dokázali jsme se postavit smrti.“

Současná viceprezidentka Kamala Harrisová v následném projevu uctila ztracené životy a hrdinství cestujících. Podobně jako Bush vyzvala Američany k jednotě. „Co se stalo na letu 93, nám toho říká tolik o odvaze lidí na palubě, kteří dali vše, co měli, o odhodlání prvních zasahujících, kteří riskovali vše a o odolnosti amerického lidu,“ uvedla.

Na pietě v Pentagonu s řečí vystoupil americký ministr obrany Lloyd Austin a předseda sboru náčelníků štábů Mark Milley. Biden navštívil všechna pietní místa, na žádné ze vzpomínkových akcí ale veřejně nepromluvil. V Shanksville jen krátce promluvil s reportéry, před nimiž obhajoval stažení vojáků z Afghánistánu.

„Sedmdesát procent Američanů si myslí, že nastal čas opustit Afghánistán, ale nelíbí se jim, jak jsme to udělali. Ale je těžké komukoli vysvětlit, jak jinak se to dalo provést,“ řekl Biden televizní stanici CNN.

Biden vyzval k jednotě národa

Biden již v předvečer výročí věnoval vzpomínku obětem a vyzval národ k jednotě. Ve videu z Bílého domu připomněl i tisíce dalších, kteří byli zraněni. Zmínil také hasiče, zdravotníky a mnoho dalších lidí, kteří při vyprošťovacích pracích nasazovali životy. Při útocích, které zosnoval saúdskoarabský miliardář Usáma bin Ládin a teroristická organizace al-Káida, zahynulo 2977 lidí.

Prezident také poukázal na „temné stránky lidské přirozenosti: strach a hněv, zášť a násilí vůči muslimským Američanům, skutečným a věrným stoupencům mírumilovného náboženství“, což podle něj oslabilo, ale nezničilo americkou jednotu.

„Pro mě je hlavním ponaučením z 11. září, že když jsme nejzranitelnější… v bitvě o duši Ameriky, je jednota naší největší předností,“ uvedl. „Jednota neznamená, že musíme věřit tomu samému. Musíme mít zásadní respekt a víru v sebe navzájem i v tento národ,“ dodal.

Amerika byla vždy domovem hrdinů, napsal Obama

Exprezident Barack Obama, který byl šéfem Bílého domu v letech 2009 až 2017, vyzdvihl heroické činy v době po útoku. „Jedna věc, která byla evidentní 11. září – a od té doby je jasná – je, že Amerika byla vždy domovem hrdinů, kteří se vrhali do nebezpečí, aby udělali to, co je správné,“ uvedl.

Zmínil hasiče, kteří běželi po schodech v mrakodrapech nahoru, zatímco ostatní utíkali dolů, pasažéry, kteří se postavili teroristům, a dobrovolníky, kteří po útocích pomáhali. „Za posledních dvacet let jsme znovu a znovu viděli stejnou odvahu a nesobeckost,“ řekl Obama, který připomněl také odvahu zdravotníků v pandemii, hasičů bojujících s lesními požáry a vojáků, kteří nasazují své životy za záchranu Američanů a uprchlíků.

„Amerika nikdy nezapomene na ty, kteří přišli o život, na ty, kteří riskovali nebo položili vlastní životy, aby zachránili ostatní, a na ty, jejichž životy se před 20 lety navždy změnily. Všem jim dlužíme to, abychom se spolu opět sešli v jednotě, naději, soucitu a odhodlání,“ uvedl na Twitteru Bill Clinton, který byl prezidentem USA v letech 1993 až 2001.

Trump kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump se na pietách nepřipojil k Bidenovi a dalším bývalým prezidentům. Místo toho zamířil do 17. policejního okrsku, který je jen několik bloků od mrakodrapu Trump Tower a navštívil i přilehlou požární stanici.

Před policisty kritizoval stažení vojáků z Afghánistánu, které bylo před nedávnem dokončeno a po němž zemi rychle obsadilo radikální islamistické hnutí Tálibán. Vyjádřil také překvapení nad tím, že nebylo zmíněno v projevech k 11. září. „Byla to velká neschopnost,“ uvedl k odchodu amerických vojáků z Afghánistánu.

„Vzdáváme hold těm, kteří riskovali vše“

Vzpomínku tragickým událostem z 11. září věnovala také řada zahraničních státníků. Britská královna Alžběta II. ve vzkazu Bidenovi uvedla, že věnuje své modlitby obětem a přeživším útoků. „Moje myšlenky a modlitby – a myšlenky mé rodiny a celého národa – jsou s oběťmi, přeživšími a zasaženými rodinami, stejně jako se záchranáři,“ uvedla.

Poznamenala také, že má živě v paměti, jak v roce 2010 navštívila místo, kde stávala newyorská dvojčata. „Připomíná mi to, že když ctíme ty z mnoha národů, vyznání a původů, kteří přišli o život, vzdáváme také hold odolnosti a odhodlání komunit, které spolupracovaly na obnově,“ dodala.

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že útočníkům se nepodařilo „otřást naší vírou ve svobodu a v demokracii“.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru napsal: „Nikdy nezapomeneme. Vždy budeme bojovat za svobodu“. Příspěvek doplnil tichým videem, které ukazuje americkou vlajku před vchodem do Elysejského paláce. Následně kamera zabere také vlajky Francie a EU, načež se obrátí směrem k nebi.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na Twitteru uvedla, že si připomínáme oběti a vzdáváme hold těm, kteří riskovali vše, aby jim pomohli. „I v těch nejtemnějších a nejtěžších dobách může prosvítat to nejlepší z lidské přirozenosti. EU stojí s USA v obraně svobody a soucitu před nenávistí,“ uvedla.

Předseda Evropského parlamentu David Sassoli ve svém prohlášení poznamenal, že boj s terorismem neskončil. „Jedenácté září změnilo světové dějiny. Ten den zůstává otevřenou ranou v našich srdcích, nikdy na něj nezapomeneme. O dvacet let později není boj proti terorismu u konce. Vždy zůstaneme ostražití,“ uvedl.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) 11. září 2001 ukázalo, že skončila doba, kdy agrese a konflikty znamenaly, že jeden stát napadne druhý. „Dnes teroristi chtějí útočit i uvnitř svobodných a demokratických států. Proto musí státy NATO a spojenci tvrdě zakročit proti všem, kdo poskytují mezinárodnímu terorismu zázemí,“ poznamenal předseda vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump: Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů

Identita Ameriky čelí nové ofenzivě radikálů a extremistů na její půdě, řekl v pátek večer (v sobotu ráno SELČ) podle agentury AFP americký prezident Donald Trump v projevu při příležitosti sobotního 250. výročí nezávislosti USA. Oslavy výročí se uskuteční po celé zemi, ta hlavní bude ve Washingtonu. Na National Mall proběhne velkolepý program s koncerty, vojenskými přehlídkami a leteckými ukázkami.
05:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Kyjev ztrátu města popírá

Moskva tvrdí, že dobyla Kosťantynivku na východě Ukrajiny. Město má strategickou pozici na silnici vedoucí k posledním velkým městům Donbasu, která jsou stále pod ukrajinskou kontrolou. O strategickém významu ovládnutí města na setkání s generálním štábem armády hovořil také ruský vládce Vladimir Putin. Ukrajinský generální štáb i prezident Volodymyr Zelenskyj ovšem tvrzení o dobytí města popřeli. Zelenskyj zároveň informoval o úderech na ruskou ropnou infrastrukturu.
00:24Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránci se v Teheránu loučí s Chameneím, spílají USA a Izraeli

Davy Íránců se v sobotu za přísných bezpečnostních opatření začaly v Teheránu loučit s íránským duchovním vůdcem Alím Chameneím, jehož zabily 28. února americko-izraelské útoky na íránskou metropoli. Mnozí podle agentury AP skandovali „Smrt Americe a Smrt Izraeli“, a to právě v den, kdy Spojené státy slaví 250. výročí nezávislosti. Chameneího státní pohřeb má trvat šest dnů, z toho tři dny v Teheránu.
07:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Sjezd AfD potvrdil dosavadní vedení, provázejí ho demonstrace

Delegáti sjezdu Alternativy pro Německo (AfD) ve východoněmeckém Erfurtu v sobotu ve funkcích předsedů potvrdili Alice Weidelovou a Tina Chrupallu. Weidelová získala 81 procent hlasů a Chrupalla sedmdesát. Začátku akce se podle policie snažili zabránit demonstranti. Asi 25 tisíc jich protestuje v ulicích města, přičemž část z nich chtěla účastníkům sjezdu znemožnit dostat se do místa pořádání. Velká část delegátů však podle mluvčího strany dorazila už v pět hodin ráno, aby se blokádám vyhnula.
10:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Slováci v referendu rozhodují o rentě pro Fica, podle odhadů bude neplatné

Slováci od sobotního rána v referendu rozhodují o zrušení nároku některých politiků, například současného premiéra Roberta Fica (Smer), na rentu po skončení výkonu ústavní funkce a o obnovení elitních složek prokuratury a policie. Referendum potrvá do deseti hodin večer. Aby bylo platné, musí hlasovat většina oprávněných voličů. Účast se však nyní odhaduje na patnáct až 25 procent.
před 7 hhodinami

Nezávislost si Američané museli vybojovat

Bitvou u Lexingtonu a Concordu nedaleko Bostonu vypukla 19. dubna 1775 americká válka o nezávislost. Přes osm let trvající konflikt skončil porážkou Britů. Deklaraci nezávislosti Spojených států amerických, vyhlašující oddělení 13 severoamerických kolonií od Velké Británie, přijal druhý kontinentální kongres před 250 lety, 4. července 1776, ve Filadelfii. Válku ukončila mírová smlouva podepsaná v září 1783 v Paříži, kterou Britové oficiálně uznali nezávislost USA.
před 9 hhodinami

Přípravy na oslavy nezávislosti USA provází extrémní vedra a politické rozpory

Ve Spojených státech vrcholí přípravy mohutných oslav 250 let od podepsání Deklarace nezávislosti, tedy faktického vzniku USA. Hlavní americký svátek připadá letos na sobotu, kdy mají velkou část země zasáhnout tropické teploty. Oslavám proto předchází varování úřadů před domácími ohňostroji a kolapsy z přehřátí. I s ohledem na bezpečnost některá města oficiální akce zrušila. Společnost rozdělují politické rozpory, které se promítají také do připomínek výročí.
před 11 hhodinami

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, pátrání pokračuje

Počet potvrzených obětí zemětřesení ve Venezuele vzrostl na 2645, uvedlo podle agentury Reuters tamní ministerstvo informací. Pátrání po přeživších po otřesech z 24. června podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové stále pokračuje. Zraněno bylo 12 666 lidí a dalších přibližně patnáct tisíc osob přišlo o střechu nad hlavou. Podle OSN se zhruba 50 tisíc lidí stále pohřešuje.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled