Rakouský prezident Alexander Van der Bellen při návštěvě českého prezidenta Miloše Zemana ve Vídni podpořil Česko v jeho diplomatické roztržce s Ruskem. Vztahy Prahy a Moskvy ochladly v souvislosti s výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014, věc vedla k vzájemnému vyhoštění pracovníků ambasád. Kromě jednání s Van der Bellenem se Zeman ještě sešel s někdejším rakouským kancléřem Franzem Vranitzkym a bývalým prezidentem Heinzem Fischerem.
„Vyjádřil jsem (Česku) plnou podporu v bobtnajícím diplomatickém konfliktu,“ řekl rakouský prezident na společné tiskové konferenci se Zemanem. Ve vztazích mezi Ruskem a Evropskou unií podle něj již poměrně dlouho panuje negativní trend.
„Vážím si nezávislé zahraniční politiky Rakouska. Oceňuji váš vyvážený postoj k Ruské federaci. Plně souhlasím s vašimi názory, že Rusko patří do Evropy,“ uvedl Zeman. Dodal, že EU by měla spolupracovat se všemi významnými státy světa a že by nikoho neměla vylučovat z ideologických nebo podobných důvodů.
Zeman dříve řekl, že vyšetřovacích verzí výbuchů ve Vrběticích z roku 2014 je více. Prezident to opakoval navzdory opětovným vyjádřením českých vyšetřovatelů, tajných služeb i premiéra Andreje Babiše (ANO) o jediné vyšetřovací verzi, podle níž jsou za výbuchy agenti ruské tajné služby.
Prezident Zeman na novinářský dotaz řekl, že je stoupencem Evropské unie a současně kritikem evropské byrokracie. Evropa podle něj potřebuje evropskou vládu. Tou by však podle jeho názoru neměla být Evropská komise, ale Rada EU, která je nyní tvořena zástupci členských zemí.
Zeman popřel, že žádal odvolání velvyslankyně v Rakousku
Prezident Zeman během návštěvy popřel dřívější informace tisku, že v rámci velké obměny diplomatů žádal odvolání velvyslankyně v Rakousku Ivany Červenkové. „Jedná se celkem o výměnu asi 25 velvyslanců, samozřejmě včetně velvyslankyně v Rakousku. Já sám jsem sice o její odvolání nežádal a některé informace médií jsou v tomto smyslu nikoliv nepřesné, ale nepravdivé,“ uvedl Zeman.
Prezident Zeman kritizoval Červenkovou v roce 2019 za to, že mu poskytla špatné informace o financování českojazyčné školy ve Vídni. Prezident kvůli tomu tehdy při návštěvě Rakouska kritizoval někdejšího vídeňského starostu Michaela Häupla. Zeman se mu později omluvil s odůvodněním, že vycházel z nesprávných informací Červenkové. Diplomatka se za to prezidentovi omluvila.
Web Deníku N na začátku června napsal, že vláda schválila i odvolání Červenkové a že se tak stalo na žádost Zemana.
Zeman by uvítal otevření Českého domu ve Vídni
Zeman dále řekl, že by uvítal otevření Českého domu ve Vídni. „Já jsem se v poslední době vrhl na otevírání Českých domů. Otevřel jsem Český dům v Jeruzalémě, pak jsem otevřel Český dům v Bratislavě a letos na podzim pojedu otevírat Český dům do Bělehradu. Bylo by krásné, kdybychom časem měli Český dům i ve Vídni, protože ve Vídni byla tak velká česká menšina, že se o Vídni říkalo, že je to druhé největší české město.“
Oba prezidenti se vyslovili pro posílení dopravního spojení mezi oběma zeměmi. Podle Zemana dálnice mezi hornorakouským městem Linec a Českými Budějovicemi bude na české straně dokončena možná dříve než v Rakousku. „Na druhé straně je naše ostuda, že jsme dosud nepokročili z naší strany ve stavbě dálnice Brno–Vídeň. Pan ministr dopravy mi sdělil, že jsou to ekologičtí aktivisté z české strany, kteří brání stavbě této dálnice, a to zejména v úseku Novomlýnské nádrže.“
Český prezident také tlumočil svému rakouskému kolegovi, že česká vláda schválila projekt vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe. „Jsem rád, že i polská vláda a osobně polský prezident k tomu vyjádřili svůj souhlas. Chápu, že jsou jisté pochybnosti na rakouské straně. A ty by bylo opět dobré řešit v přátelské atmosféře diskuse,“ řekl Zeman.
Rakouský prezident se vyslovil pro budování vysokorychlostního železničního spojení obou zemí. Ocenil, že i v době koronavirové krize pokračovaly ekonomické kontakty Česka a Rakouska a že epidemická situace se zlepšuje.
„I nejlepší přátelé mají různé názory. Je známé, že pozice ohledně jaderné energie v Praze je jiná než ve Vídni. Dokud existuje spolupráce mezi techniky a vědci a jsme informováni, není to důvodem k obavám. Pokud se můžeme spolehnout na otevřenost a přístup k informacím, je to v pořádku,“ řekl Van der Bellen.
Prezidenti se vyjádřili k Navalnému
V reakci na středeční rozhodnutí moskevského soudu, který označil fondy a štáby spojené s vězněným opozičníkem Alexejem Navalným za extremistické organizace, Zeman řekl, že je otázkou, proč je z Navalného dělán hrdina, že Navalnyj veřejně schválil ruskou anexi Krymu a ve svých veřejných vystoupeních podpořil ruské nacionalisty.
Narážel tak zřejmě na Navalného výroky, které pronesl nedlouho po anexi. V říjnu 2014 známý kritik Kremlu v rozhovoru s ruskou stanicí Echo Moskvy řekl, že Krymu se Rusko „zmocnilo v hrubém rozporu se všemi mezinárodními normami“, ale že nyní již poloostrov patří Rusku. Ve stejném rozhovoru také sdělil, že Krym není „sendvič se salámem“, aby si ho státy přehazovaly.
Rakouský prezident řekl, že bez ohledu na hodnocení Navalného není důvod k pokusu o jeho otravu. Zmínil rovněž význam svobody tisku a slova.
Ruská policie Navalného zadržela v lednu po jeho návratu z Německa, kde se zotavoval z loňské srpnové otravy. Podle západních laboratoří byl otráven nervově paralytickou látkou ze skupiny novičok, což potvrdila i Organizace pro zákaz chemických zbraní.
