Do Polska zamíří další tisícovka amerických vojáků. Pompeo ve Varšavě podepíše dohodu o vojenské spolupráci

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo příští týden během své návštěvy ve Varšavě podepíše dohodu o rozšířené vojenské spolupráci. Uvedl to v sobotu poradce polského prezidenta Krzysztof Szczerski. Součástí dohody je podle agentury DPA vyslání dalších nejméně tisíc amerických vojáků do Polska.

Dohoda nyní prochází nezbytnými interními úpravami ze strany vlád obou zemí. „Když budou tyto interní procedury včas dokončeny, což předpokládáme, bude dohoda 15. srpna připravena k podpisu,“ uvedl Szczerski.

Dohodu by za přítomnosti polského prezidenta Andrzeje Dudy měli podepsat Pompeo a polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. Po podpisu budou následovat rozhovory mezi Pompeem a Dudou. Následně se americký ministr zahraničí zúčastní vzpomínkové akce ke stému výročí bitvy u Varšavy, ve které polští vojáci v roce 1920 porazili bolševickou Rudou armádu.

Pompea v Polsku čekají rovněž rozhovory s polským premiérem Mateuszem Morawieckým a ministrem zahraničí Jacekem Czaputowiczem. Ty by se podle tiskové zprávy amerického ministerstva zahraničí měly kromě posílení vojenské spolupráce týkat rovněž oživení ekonomiky z koronavirové krize či zabezpečení telekomunikačních sítí páté generace.

V Polsku slouží čtyři a půl tisíce amerických vojáků

V Polsku je v současnosti umístěno přes 4500 amerických vojáků. Polská vláda již delší dobu usiluje o zvýšení jejich počtu, a to zejména k odstrašení Ruska. To vysokou přítomnost vojáků NATO na východě Evropy a v blízkosti svých hranic kritizuje, napsala agentura DPA.

Spojené státy koncem července oznámily, že stáhnou z Německa zhruba 12 tisíc svých vojáků. Zhruba 5600 z nich by mělo být přesunuto do jiných členských zemí NATO včetně Polska, upozorňuje PAP. Prezident USA Donald Trump stažení části amerických vojáků z Německa zdůvodňuje nedostatečnými výdaji Berlína na obranu.

Pompeo do Polska zavítá v rámci své cesty po střední Evropě, během které navštíví rovněž Českou republiku, Slovensko a Rakousko. Ministr ve středu svou cestu potvrdil a označil tyto země za přátele Ameriky. „Očekávám, že to bude velmi důležitá a produktivní cesta,“ prohlásil.

Čeští senátoři budou s Pompeem mluvit o bezpečnosti v Evropě

Čeští senátoři by se měli ve středu při debatě s americkým ministrem zahraničí Mikem Pompeem zabývat například bezpečností v Evropě, hybridními hrozbami nebo působením Ruska a Číny. Sdělil to předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (nestr.), který bude debatu v horní komoře Parlamentu moderovat.

Vybrané okruhy témat podle něj ještě vymezí na úterním jednání zahraniční výbor. „V úterý na schůzi výboru budeme okruhy otázek upřesňovat. Já budu navrhovat, abychom se zajímali o vývoj bezpečnosti v Evropě ve vztahu k působení Ruska a Číny. Dále o obranu demokratických zemí před působením hybridních hrozeb a o americké představy spolupráce s Evropou a vývoj možností multilaterální diplomacie. A o posílení spolupráce mezi ČR a USA,“ uvedl Fischer.

Pompeo se ve středu sejde s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a budou mluvit o společných zájmech v zahraniční politice. Následně americký ministr vystoupí s projevem na plénu Senátu k senátorům, poslancům, zahraničním diplomatům a dalším hostům. Poté přijde na řadu debata moderovaná Fischerem.

Fischer v sobotu uvedl, že Pompeovo vystoupení v horní komoře Parlamentu považuje za velkou čest pro Senát. „Pro Senát je to vyznamenání, protože jsme se zabývali i velkými tématy světové politiky a bezpečnosti, naše usnesení mívala velkou odezvu ve světě a také ve Spojených státech. Já to beru také jako vyjádření podpory,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
10:50Aktualizovánopřed 5 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal vrchního velitele armády Oleksandra Syrského. Nahradit ho má dosavadní velitel společných sil ukrajinské armády Mychajlo Drapatyj. Syrskému ukrajinský prezident vyjádřil vděčnost.
před 7 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
20:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 1 hhodinou

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 1 hhodinou

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
15:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 4 hhodinami

Rusko udeřilo na Sumy i Záporoží, cílem byla i plynárenská zařízení

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Tři mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.