Do odchodu Velké Británie z Evropské unie zbývá šest týdnů a v britském parlamentu můžeme vidět krizi politiky i racionality. Shodli se na tom hosté pořadu Otázky Václava Moravce europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (nestr.) a politolog Lukáš Macek. Stejně reálný je podle nich jak brexit bez dohody i s dohodou, tak i jeho odložení.
Británie se na první pohled ocitla po lednovém odmítnutí rozvodové dohody s Evropskou unií v politickém patu a hrozí takzvaný tvrdý brexit, tedy odchod Británie z EU bez jakékoliv dohody, která by upravovala cokoliv od obchodních vztahů, režimu na hranicích po třeba dopravu.
Luděk Niedermayer se domnívá, že politický pat v Británii způsobila mylná představa o tom, co rozvodová dohoda s EU znamená. „Je omyl si myslet, že smlouva zaručuje, jak to bude dál. Tak to není: dohoda řeší jen rozvod a chrání nás před bezprostředními následky. Ale pak se bude jednat o novém vztahu,“ zdůraznil europoslanec.
Jedním z nejvýznamnějších dopadů by přitom byl návrat celníků na hranici mezi Irskem a Severním Irskem. „Velkopáteční dohoda zaručuje, že na hranici mezi Irskem a Severním Irskem se nevrátí pevná hranice. Na tom hned po referendu panovala shoda. Jenže postupně začali konzervativci více inklinovat k velké separaci od Evropské unie včetně opuštění celní unie. A tady nastal problém: nejde v celní unii nebýt a zároveň nemít v Severním Irsku celníky. Přitom rozvodová dohoda říká jen to, že když se nedohodneme, hranice v Severním Irsku nevznikne,“ shrnul celý neuralgický bod Niedermayer.
- Irská pojistka je součástí dohody, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Stanoví, že kdyby se Londýn a EU do července roku 2020 nedohodly na kompromisní podobě budoucích vztahů, která by zároveň zabránila obnovení fyzické hranice v Irsku, vstoupila by s koncem roku v platnost takzvaná pojistka. Pod ní by vznikl nový „společný celní prostor“ Británie a EU, na Severní Irsko by se ale navíc vztahovala řada pravidel evropského jednotného trhu. Toto rozdílné postavení Severního Irska od zbytku Spojeného království je pro mnohé britské politiky nepřijatelné.
- Zdroj: ČTK
Podle Lukáše Macka se ale Británie iracionálně obává, že ji EU podvede a pojistku zneužije k tomu, aby Britům neumožnila nikdy pořádně odejít. Britská premiérka podle něj nyní sází na to, že části britských poslanců „rupnou nervy“ a na poslední chvíli její dohodu s Evropskou unií podpoří: „Ale já si nemyslím, že jí to vyjde. Část její strany si totiž tvrdý brexit přeje. Tyhle lidi potřebuje nahradit jinými hlasy, od unionistů je ale nezíská. Takže cílí na labouristy, jenže ti chtějí s Evropou zůstat v celní unii. A to by musela zase spolknout Mayová.“
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička zdůraznil, že nic není jisté. Evropa se proto na brexit bez dohody v posledních týdnech připravuje: „Přijímáme legislativní normy třeba v oblasti dopravy, abychom zajistili, že dopady brexitu budou na občany Unie i Británie co nejmenší, že budou třeba nadále létat letadla.“
Politolog Macek: Referenda spojí ty, co říkají NE, ale na ničem jiném se neshodnou
„Celý brexit provází vysoká míra iracionality,“ myslí si politolog Macek. „Británie byla vždy země, která si z evropských pravidel vyzobávala jen to, co se jí hodilo. A že zrovna tato země se cítila, že nejvíc úpí? To je samo o sobě iracionální. Řada lidí hlasovala jen na základě emocí. Bývalý premiér David Cameron za dvacet let své politické kariéry neřekl o EU hezkého půl slova – a pak tři týdny před před referendem začal Unii chválit. Tím se ale stal naprosto nedůvěryhodným,“ shrnul dění před referendem Macek.
Europoslanec Niedermayer ale věří, že kdyby Británie rozvodovou dohodu s Unií podepsala, racionalita by se do Spojeného království vrátila.
Podle Macka současné dění okolo brexitu „vypovídá o tom, jak problematické je využití referenda, které je hodně bipolarizující“. „V referendu je snadné sjednotit všechny, kteří říkají NE a vymezují se vůči něčemu pozitivnímu. Jenže tito lidé jsou naprosto neschopní se na něčem dohodnout. Zato získat většinu PRO je složité a vždycky to bude jen nějaký poměr,“ upozornil Macek.
Telička: Europoslanci se dohodnout umí, ale premiéři ne
Brexit – a zejména podoba jeho vyjednávání – má podle europoslance Niedermayera jeden nečekaný dopad. „Sedmadvacítka nyní nachází hodnotu celé Unie,“ myslí si.
Společnou řeč ale v současnosti nenachází evropští premiéři. „Máme politickou situaci, jakou máme. V Evropském parlamentu jsme schopni nabízet řešení, ale když se podíváme, kde se to zadrhává, jsou to premiéři. Ti buď obchodují se strachem a pak nabízí jednoduchá řešení, nebo se s Unií perou a na to zase mají jen jednoduchá řešení,“ postěžoval si Telička s tím, že právě Evropskou radu složenou z premiérů chce český předseda vlády Andrej Babiš (ANO) posílit. Telička se do europarlamentu dostal jako člen Babišova hnutí, později se ale názorově rozešli; letos bude Telička kandidovat za své nové hnutí Hlas.
