Útočník z Floridy poprvé před soudem. Podle obhájců se přizná, pokud mu nebude hrozit trest smrti

Nahrávám video
První soud s útočníkem z Floridy
Zdroj: ČT24

Ve Spojených státech začal proces s útočníkem, který minulý týden ve střední škole ve floridském Parklandu zastřelil sedmnáct lidí. Nikolas Cruz absolvoval procedurální slyšení mlčky a se skloněnou hlavou. Krátce promluvil s advokáty, na nikoho jiného v soudní síni se podle agentury AP nepodíval.

Podle obhájců je devatenáctiletý Cruz před soudem připraven přiznat vinu, pokud nebudou prokurátoři požadovat trest smrti. K dohodě ale údajně zatím nedošlo. Vězeňská služba teď soustavně sleduje, zda nemá sebevražedné úmysly.

Televize CNN oznámila, že Cruz si během posledního roku pořídil celý zbrojní arzenál včetně deseti pušek. Policie po nich zatím pátrá, protože v domě, kde floridský střelec bydlel, je nenašla.

Podle záznamů, k nimž se dostala AP, byl Cruz ve věku tří let označen za mentálně opožděného. Podle CNN později podstoupil psychiatrické léčení. S chováním měl problémy prakticky po celou školní docházku, nejednou prý do školy přinesl nože a munici. Loni byl ze školy vyloučen.

Ve Washingtonu v pondělí několik desítek studentů zalehlo na chodníku před Bílým domem, aby podpořili své volání po omezení prodeje zbraní. Někteří měli zkřížené ruce na prsou, jeden z nich držel v ruce nápis „Jsem na řadě?“ Protest podpořili jejich rodiče a učitelé.

Trump se dosud omezením prodeje zbraní bránil, teď je prý pro přísnější kontrolu

Bílý dům v pondělí také oznámil, že prezident Donald Trump podporuje návrhy na zdokonalení kontrolních procedur při prodeji zbraní občanům. Trump hovořil o úpravách federálních regulí se senátorem Johnem Cornynem, který je předkladatelem návrhu zákona o přísnějších kontrolách beztrestnosti kupujících.

„Diskuse pokračují a úpravy se zvažují. Prezident podporuje snahy o zlepšení federálního systému kontrol,“ řekla Trumpova mluvčí Sarah Sandersová.

Snahy zavést přísnější pravidla při prodeji střelných zbraní byly dosud v USA marné, přestože řádění zběsilých střelců v zemi jen za posledních několik let zaplatily životem desítky lidí. Sám prezident omezení prodeje zbraní dosud nakloněn nebyl.

  • Během své předvolební kampaně kritizoval Trump přísnější regulaci jako porušení ústavních práv i zákaz nošení zbraní ve školách či kostelech. Stal se také podporovatelem Národní asociace držitelů zbraní, lobbystické organizace, která mu přispěla na kampaň třiceti miliony dolarů.
  • Po nastěhování do Bílého domu zrušil opatření svého předchůdce Baracka Obamy, které ztěžovalo mentálně nemocným lidem přístup ke zbraním.

Databázi osob, jimž se zbraně prodávat nesmějí, vede Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Cornynův návrh by postihoval federální úřady, které FBI neposkytují nezbytné informace. Státy, které by zpřísněný systém kontrol uplatnily, by naopak získaly federální podporu.

Návrh republikána Cornyna by mohl v Kongresu získat podporu obou politických táborů, protože jeho spolupředkladatelem je demokratický senátor Chris Murphy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...