Příznivci brexitu mají navrch ve třech aktuálních průzkumech veřejného mínění. Pro odchod z EU se vyslovilo nejvíce 53 procent dotázaných. K podpoře brexitu vyzval své čtenáře i nejčtenější bulvární deník The Sun. „Musíme se osvobodit od diktátorského Bruselu,“ píše list v úvodníku.
„Tohle je naše poslední šance, jak se dostat z té nedemokratické bruselské mašinérie… a je načase, abychom se jí chopili,“ uvedl v redakčním úvodníku The Sun, který vlastní mediální magnát Rupert Murdoch. List vychází denně v nákladu 1,7 milionu kusů, takže má velký vliv.
Zachování svazku s Bruselem by měl naopak podpořit šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Řada odpůrců brexitu ho obviňuje, že toho pro odvrácení odchodu Británie z EU nedělá dost. Hlasy labouristických voličů přitom řada analytiků vnímá jako zásadní pro výsledek referenda.
Proti brexitu se již vyslovil labouristický expremiér Gordon Brown. Kampaň za setrvání země v EU ale vede premiér David Cameron z Konzervativní strany, který varuje před ekonomickými problémy a ohrožením britské bezpečnosti v případě přerušení svazku s Bruselem. Cameron se v EU snažil vyjednat lepší podmínky a zdůraznil, že chce „bojovat zevnitř EU, ne zbaběle utíkat“.
- Budoucnosti EU po případném odchodu Velké Británie se věnoval pořad Devadesátka. Hlavním hostem byl bývalý předseda vlády Vladimír Špidla.
Referendum se bude konat už příští čtvrtek 23. června. Podle průzkumu agentury YouGov pro list The Times by odchod země z EU podpořilo 46 procent dotázaných, zatímco setrvání v bloku jen 39 procent. Jedenáct procent respondentů se stále nerozhodlo a čtyři se nechystají jít hlasovat vůbec. Ještě před týdnem přitom o jeden procentní bod vedli zastánci setrvání Británie v Unii.
Také v anketě agentury ORB pro list The Daily Telegraph vedou zastánci brexitu s 49 procenty nad jeho odpůrci s 48 procenty. Navrch mají odpůrci EU i v průzkumu agentury ICM (53 ku 47 procentům).
Nespolehlivé průzkumy
Podle průzkumu pro list The Observer zveřejněného před pouhými několika dny naopak těsně vedou zastánci setrvání Británie v EU. Analytici upozorňují, že průzkumy jsou často nespolehlivé. Ukázalo to třeba v roce 2014 referendum o skotské nezávislosti. Tehdy ankety avizovaly odluku od Londýna, což se nakonec nepotvrdilo.
Podobná situace se opakovala i loni před parlamentními volbami, kdy průzkumy očekávaly vyrovnané výsledky konzervativců a opozičních labouristů a Cameron nakonec jasně vyhrál.
Britové nechtějí rušit všechny vazby na EU
„Když už mluvíme o průzkumech. Možná stojí za zmínku ještě jeden, pro deník Daily Telegraph, z něhož vyplývá, že většina Britů by si při případném odchodu přála zůstat členy společného evropského trhu,“ podotkl spolupracovník ČT Ivan Kytka.
To by ale vůbec nemuselo být tak snadné jako odchod z osmadvacítky. Ukončení všech závazků by podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska trvalo zhruba dva roky.
„Mnohem těžší by pak bylo vyjednání nových vztahů. Každý ze zbývajících 27 států i Evropský parlament by musel výsledek schválit. To by trvalo nejméně sedm let a obávám se, že tu není žádná garance úspěchu,“ varoval v pondělí Tusk, podle něhož by brexit mohl z dlouhodobého hlediska politicky poškodit celou západní civilizaci.
Třeba ve Francii se ale ozývají i hlasy, že odchod Velké Británie osmadvacítce prospěje. „Myslím, že brexit je dobrý, protože Evropa je mrtvá. Francie potřebuje silnou Evropu, protože je neschopná změnit sebe sama, zavést reformy bez Evropy,“ je přesvědčen politický analytik Christophe Barbier.
Italský premiér Matteo Renzi si naopak myslí, že brexit by znamenal obrovskou pohromu – a to hlavně pro samotnou Británii. „V kratším časovém horizontu by hospodářské turbulence mohly ohrozit i nás, ale v delším časovém měřítku by to pro Itálii žádná katastrofa nebyla. Doufám, že zvítězí ti, kteří chtějí ponechat Spojené království v EU… Já o Británii v Unii stojím,“ konstatoval premiér.
