Vlivný londýnský starosta Johnson bude prosazovat brexit

Vlivný londýnský starosta Boris Johnson večer potvrdil předchozí informace, že podpoří odchod Británie z Evropské unie. EU podle něj ohrožuje britskou suverenitu a může se vymknout demokratické kontrole. Johnson možná má v rukou klíč k tomu, jak budou Britové v očekávaném referendu hlasovat. Třetina lidí oslovených v průzkumu agentury Ipsos MORI totiž označila jeho názor za důležitý pro své rozhodování a jeho postoj bude výraznou vzpruhou pro zastánce brexitu.

„Po třiceti letech, co o tom jen píšeme, máme šanci něco udělat. Rád bych viděl nový vztah více založený na obchodu a spolupráci,“ oznámil Johnson reportérům shromážděným před jeho londýnským domem. 

Johnson, považovaný za možného budoucího vůdce britských konzervativců,  se tak postavil proti současnému lídru strany a premiérovi Davidu Cameronovi. Cameron tento týden na summitu EU vyjednal nové členské podmínky pro Brity, vyhlásil referendum o setrvání země v Unii na 23. červen a doporučil spoluobčanům, aby se vyslovili pro další členství Británie ve zreformovaném evropském bloku. Sám to bude prosazovat v kampani před hlasováním. V televizní debatě Cameron varoval stoupence odchodu z EU před podléháním „iluzi nezávislosti“.

K táboru těch, kteří chtějí odchod Británie, se hned v sobotu, kdy Cameron výsledky svého vyjednávání v Bruselu oznámil vládě, přihlásilo šest členů britského kabinetu. The Daily Telegraph napsal, že Johnsonova podpora odchodu z EU bude pro Cameronovu kampaň velkou výzvou.

Londýnský starosta Boris Johnson podpořil vystoupení Británie z EU
Zdroj: PETER NICHOLLS/Reuters

Johnson prohlásil, že ho při rozhodování „bolelo u srdce“ a že nejde o krok namířený vůči premiérovi. Cameronovi je podle něj třeba vyjádřit vděčnost za práci, kterou udělal při vyjednávání reformované podoby britského vztahu s EU.

„Otázka nezní, jestli milujete Evropu, nebo ne. Já miluji Brusel, žil jsem tam, je to fantastické město, úžasné místo a já mám rád evropskou kulturu a civilizaci,“ prohlásil Johnson, který není názorově nijak vyhraněným euroskeptikem. Britská média spekulují, že za jeho několik dní odkládaným rozhodnutím stojí potřeba vymezit se vůči Cameronovi a zviditelnit se, neboť se chce stát budoucím lídrem konzervativců. Sám Johnson tyto spekulace odmítl. Rovněž prohlásil, že se nehodlá účastnit žádných televizních debat, v nichž by stál proti členům Cameronovy strany prosazujícím setrvání Británie v EU. 

Cameron v diskusním pořadu znovu obhajoval setrvání Británie v EU

Cameron v televizním diskusním pořadu Andrewa Marra řekl, že se v noci na dnešek „pořádně vyspal“, a znovu obhajoval to, co dohodl v dlouhých nočních jednáních v Bruselu. „Budeme silnější ve světě, naše země bude bezpečnější. Budeme bezpečnější jako členové EU, protože budeme moci pracovat s partnery, budeme početně silní v nebezpečném světě. Nač zvyšovat riziko? Nemáme to zapotřebí, protože jsme vyjednali dobrou dohodu,“ řekl.

David Cameron v diskusním pořadu Andrewa Marra
Zdroj: Jeff Overs/Reuters

Brexit (odchod Británie z EU) Britům podle něj poskytuje jenom „iluzi nezávislosti“. „Možná budete mít pocit, že jste více nezávislí, ale svůj osud budete řídit méně“, řekl premiér.

K názorovému rozpolcení kabinetu prohlásil, že sobotní schůzka vlády byla „velmi civilizovaná a důstojná a všichni souhlasili s tím, že bruselská dohoda je dobrá“. K dotazu, co říká tomu, že je v táboře brexitu také ministr spravedlnosti Michael Gove, Cameron řekl: „Lituji, že můj blízký přítel bude v opačném argumentačním táboře. Budeme navzájem pozice toho druhého respektovat.“ Johnsonovi premiér vzkázal, že považuje za nesprávné spojovat síly s táborem Nigela Farage, tedy s předsedou protievropské strany UKIP.

The Guardian: Jak se staví k případnému brexitu členové britského kabinetu?

Tábor pro setrvání Británie v EU:
Premiér David Cameron:
Povede „celým srdcem a duší“ kampaň za udržení Británie v EU, protože se mu podařilo vyjednat s 27 členy EU dobrou dohodu. Setrvání je podle něj výhodné pro bezpečnost a blahobyt Británie.
Ministr financí George Osborne: Cameron vyjednal Británii „speciální status“ v EU a brexit (britský odchod z unie) by byl „skokem do tmy“.
Ministryně vnitra Theresa Mayová: Původně byla považovaná za stoupenkyni odchodu, po Cameronově návratu z Bruselu ale oznámila, že podpoří setrvání země v EU. Dohoda přináší „významné reformy, které skoncují se zneužíváním svobodného pohybu“ osob a „posilují možnost deportovat nebezpečné cizince“.
Ministr zahraničí Philip Hammond: Stoupenci odchodu ho považují za přeběhlíka, v minulosti se řadil k euroskeptikům a říkal, že bude hlasovat pro vystoupení z EU, protože daný stav je „nepřijatelný“.
Ministr zdravotnictví Jeremy Hunt: Chtěl hlasovat pro vystoupení, pokud nebude dojednaná dobrá dohoda. „Premiérova dohoda znamená nezávislost a ochranu libry. Když zůstaneme, posílí to britský hlas pro svobodu, demokracii a lidská práva. Podporuji reformu Unie,“ sdělil.
Ministryně pro mezinárodní rozvoj Justine Greeningová: „Premiér dosáhl dobré dohody pro udržení Británie v reformované Unii. Nadešel čas, aby se miliony Britů vyslovily v referendu.“
Ministryně školství Nicky Morganová: Neumí si představit hlasovat pro vystoupení Británie z Unie, chce vést pozitivní kampaň za setrvání.
Ministr dopravy Patrick McLoughlin: Vyzývá vládu i média, aby se soustředily na pozitivní aspekty setrvání v EU a nevyzdvihovaly ty negativní.
Ministryně životního prostředí Liz Trussová: „Podporuji setrvání, protože věřím, že je to v ekonomickém zájmu Británie a že nám to umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy.“
Ministr pro místní vlády Greg Clark: „Podporuji setrvání. Znamená to lepší budoucnost při zachování svobodného obchodu s Evropu a zároveň uchování kontrol na hranicích a udržení měny.“
Ministr pro záležitosti Walesu Stephen Crabb: Velšský obchod podle něj těží ze členství Británie v EU. „Nebude těsnější Unie. To je velký argument pro setrvání.“
Ministr pro záležitosti Skotska David Mundell: „Pro Skotsko je členství Británie v Unii výhodné.“
Státní tajemnice pro malé podnikání Anna Soubryová: Euroskeptiky považuje za lidi posedlé nezdravou tendencí podřídit „život, jídlo, pití i spánek“ kampani za vystoupení z Unie.
Ministr obrany Michael Fallon: Loni řekl, že k euroskeptikům patří celá vláda. Je ale věrným Cameronovým spolupracovníkem a čeká se, že ho podpoří.
Ministr obchodu Sajid Javid: V minulosti řekl, že pokud Británie odejde z EU, neuroní slzu. Zachová ale zřejmě loajalitu Osborneovi, je si také vědom rizik souvisejících se špatným stavem globální ekonomiky.
Generální prokurátor Jeremy Wright: Podle BBC velmi rozpolcený, po sobotní schůzi vlády ohlásil odchod do tábora brexitu, nyní se ale vrátil k variantě k setrvání.

Odchod Británie z EU chtějí prosazovat:
Londýnský starosta Boris Johnson: Konzervativní politik, který má velký vliv na veřejné mínění. Řekl, že má obavy, že se Unie může vymknout demokratické kontrole a že ohrožuje suverenitu Británie. „Po třiceti letech, co o tom jen píšeme, máme šanci něco udělat. Rád bych viděl nový vztah více založený na obchodu a spolupráci,“ prohlásil s tím, že chce nicméně ocenit Cameronovu práci při vyjednávání nových podmínek.
Ministr spravedlnosti Michael Gove: Přítel Camerona i Osbornea ale vyzdvihuje slabost dohody. Cameron už potvrdil, že Gove bude před referendem v opačném táboře.
Vůdce Dolní sněmovny Chris Grayling: Dlouhodobě euroskeptik, vystoupení z EU se podle něj není třeba obávat. „Nevěřím, že při setrvání v EU budeme schopni správně hájit své národní zájmy.“
Ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Iain Duncan Smith: Zanícený euroskeptik. „Setrvání v EU vydá Británii napospas teroristickým útokům, jako byl ten v Paříži.“
Ministryně pro Severní Irsko Theresa Villiersová: Dlouhodobá odpůrkyně členství v EU, nenechá si ujít šanci podpořit brexit.
Státní tajemnice pro zaměstnanost Priti Patelová: Britové si podle ní přejí méně Evropy a více Británie. I když premiér referendum prohraje, neměl by podle ní odstoupit. „Poskytl nám možnost vybrat si, a to je úžasná věc. Tvrdě vyjednával, vážím si ho, ale je to závažné téma a já se s ním názorově rozcházím.“
Ministr kultury John Whittingdale: Dlouhodobý euroskeptik, v sobotu se sešel se stoupenci brexitu.
Úřadující ministryně energetiky Andrea Leadsomová: Bude hlasovat pro vystoupení z EU. „Toto rozhodnutí jsem neudělala rychle ani snadno, protože jsem mnoho let prosazovala reformu uvnitř Evropy.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 12 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 3 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...