Po bezmála třicetihodinovém jednacím maratonu schválili prezidenti a premiéři zemí evropské osmadvacítky kompromisní návrh textu dohody o nových vztazích mezi Velkou Británií a zbytkem Evropské unie. Večer to na Twitteru potvrdil předseda Evropské rady Donald Tusk. Britský premiér David Cameron následně oznámil, že dohoda mu dává dostatečný důvod k tomu, aby před referendem prosazoval setrvání Británie v Unii.
Summit EU o migraci a Británii
- 0:39
ČT24 končí online přenos z jednání summitu EU. Děkujeme za pozornost.
- 0:10
"To, že máme dohodu, ještě nezaručuje, že Velká Británie v Unii zůstane," uvedl na brífinku český premiér Bohuslav Sobotka. Páteční dohoda je podle něj nicméně dobrým předpokladem pro to, aby Britové v referendu hlasovali pro setrvání země v EU.
- 0:00
David Cameron připouští, že musel udělat řadu ústupků: "Netvrdím, že jsem vyřešil všechny problémy Evropy. A netvrdím, že jsem vyřešil všechny problémy, které má Británie s Evropou."
„Máme dohodu! Je to slušný kompromis, který, jak doufám, pomůže udržet Británii v EU,“ napsal na Twitteru český premiér Bohuslav Sobotka. K dosažení dohody podle něj hodně pomohla i visegrádská čtyřka (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). „Je to důležitá chvíle. Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. Snad to vydrží při řešení dalších problémů,“ napsal také český premiér.
Ministerský předseda David Cameron na Twitteru zdůraznil, že na summitu „vyjednal dohodu, která dá Británii zvláštní postavení v rámci EU“. Dodal, že ji v sobotu doporučí ke schválení kabinetu. Podle deníku Daily Telegraph musel sice učinit řadu ústupků, nicméně dohodu považuje za své vítězství a označil ji za dostatečný důvod k tomu, aby před referendem prosazoval setrvání země v Unii. Referendum o tom, zda má Británie zůstat součástí EU, by se mělo konat 23. června, termín ale dosud nebyl oficiálně potvrzen.
Cameron: Británie se nikdy nestane součástí evropského superstátu
Nová dohoda poskytne Británii sedmiletou záchrannou brzdu, jež by umožnila nevyplácet benefity migrantům z EU, kteří do Velké Británie přijíždějí za prací, a omezit příspěvky na jejich děti, které pobývají v zahraničí. Původně Cameron požadoval brzdu na 13 let. Opatření platí pro nově příchozí migranty a od roku 2020 i pro všech 34 tisíc zahraničních pracovníků, kteří dávky již využívají. Velká Británie si rovněž vymínila výjimku z ujednání o „stále těsnější Unii“, netýká se jí tedy požadavek na stále větší integraci.
Británie nikdy nebude součástí evropského superstátu a nikdy nepřijme euro, prohlásil David Cameron na brífinku s tím, že dohodnuté podmínky zajistí rovněž zásadní ochranu britského hospodářství. „Netvrdím, že jsem vyřešil všechny problémy Evropy. A netvrdím, že jsem vyřešil všechny problémy, které má Británie s Evropou,“ zdůraznil britský ministerský předseda. Dohoda bude právně závazná a její změna či zrušení budou podléhat souhlasu všech zemí Evropské unie, tedy i Británie.
Británie se podle Camerona bude napříště účastnit jen toho, co jí na EU vyhovuje. Naopak projektů, které jí nevyhovují, jako jsou otevřené hranice, záchranné programy či společná evropská měna, se účastnit nebude. „Britové budou muset rozhodnout, zda zůstanou v této reformované Evropské unii, nebo zda ji opustit. Bude to jedinečná příležitost utvářet osud naší země, která se opakuje jen jednou za generaci,“ prohlásil britský premiér.
Sobotka: Uzavření dohody nebylo jednoduché
Uzavření dohody nebylo jednoduché, prohlásil na brífinku Bohuslav Sobotka s tím, že velmi dlouhému jednání summitu ve čtvrtek a v pátek předcházely měsíce rozhovorů. Česko v nich chtělo spojit dva cíle. „Zaprvé pomoci Británii, aby zůstala v Unii, a zároveň obhájit oprávněné zájmy našich občanů,“ řekl šéf české vlády. Výsledný kompromis podle něj ukazuje, že se tento cíl podařilo splnit.
Česko jako současná předsednická země visegrádské skupiny vystupovalo na summitu jménem celé čtveřice, ale také dalších asi deseti zemí ze středu a východu EU. Základem české pozice byla podle premiéra nediskriminace českých občanů, rovné zacházení s evropskými občany v Británii a zachování svobody pohybu a možnosti pracovat v zahraničí.
Výsledná podoba kompromisu, na jehož dojednání se podle Sobotky Česko aktivně podílelo, umožní Cameronovi vést efektivní kampaň na podporu dalšího členství své země v EU. „To, že máme dohodu, ale ještě nezaručuje, že Velká Británie v Unii zůstane,“ podotkl Sobotka.
Tusk: Dohoda EU s Brity neslevuje ze základních hodnot Unie
Nová dohoda reaguje na všechny požadavky, s nimiž do komplikovaných jednání Cameron přišel. Neslevuje přitom ze základních hodnot, na nichž je EU postavena, řekl na brífinku předseda Evropské rady Donald Tusk. Lídři všech zemí EU podle něj pro udržení Británie uvnitř osmadvacítky učinili vše, co mohli. Konečné rozhodnutí ale patří britským občanům.
Diskuse byly podle Tuska často vzrušené a docházelo k hádkám o detailech. „Nebylo to nudné divadlo a mělo daleko k oslnivosti,“ připustil šéf unijních summitů. Důležité ale podle něj bylo, že nikdo od jednacího stolu neodešel. „V sázce bylo totiž něco daleko důležitějšího. Všichni jsme dali najevo ochotu obětovat část vlastního zájmu pro společné dobro a ukázat naši jednotu,“ podotkl Tusk. Právě v současné době, která je podle něj nepředvídatelná a plná výzev od migrace přes terorismus, možnost uzavření unijních hranic až po válku v Sýrii či konflikt mezi Ruskem a Tureckem, je totiž jednota EU velmi důležitá, dodal.
„Hluboce věřím, že Británie potřebuje EU a že EU potřebuje Británii. Kdybychom toto pouto přerušili, bylo by to zcela proti našim společným zájmům,“ podotkl Tusk.
K dohodě dospěl bruselský summit EU po téměř třicetihodinovém jednacím maratonu. Dopoledne i odpoledne se konaly dvoustranné schůzky, po nichž se kolem desáté hodiny večer sešli všichni šéfové 28 unijních států a vlád na několikrát odložené pracovní večeři; na ní vyjádřili dohodě jednomyslnou podporu.
EU žádá ukončení útoků na opoziční neteroristické skupiny v Sýrii
Vedoucí představitelé členských států Evropské unie vyzvali syrský režim a jeho spojence, aby okamžitě zastavili útoky na opoziční skupiny, které nepatří mezi teroristické organizace. Tyto útoky podle Unie ohrožují vyhlídky na mír v Sýrii, což pomáhá Islámskému státu a umocňuje uprchlickou krizi. Ke zvládání přílivu migrantů přes Středozemní moře a zajištění evropské bezpečnosti je podle lídrů EU rovněž nutná stabilizace Libye, vyplývá ze závěrů dvoudenního summitu.
Evropská rada v závěrečném dokumentu odsoudila opakované bombardování civilní infrastruktury v Sýrii a zdůraznila, že je nutné ukončit nálety na civilní oblasti, především v koridoru mezi Aleppem a syrsko-tureckou hranicí.
Evropská rada se také vyjádřila k situaci v Libyi a vyzvala všechny strany konfliktu, aby přijaly politickou dohodu, ustavily vládu národní jednoty a zaměřily se na obnovu hospodářství země a boj proti terorismu. Společně s OSN hodlá Evropská unie tyto snahy podporovat.
