Wagnerovci jsou v Bělorusku, potvrzuje ukrajinská pohraniční stráž

Do Běloruska dorazili bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti, oznámila ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi šedesáti vozidel s wagnerovci.

Mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko potvrdil přítomnost wagnerovců v Bělorusku v krátkém prohlášení. Jak uvedl, pohraniční stráž „pokračuje v monitorování situace“ na severní hranici země. Další detaily neposkytl.

Minsk i Moskva v uplynulých týdnech naznačovaly, že by se ruští žoldnéři z Wagnerovy skupiny mohli po své krátké vzpouře proti ruskému armádnímu vedení přesunout právě do Běloruska.

Na bývalé vojenské základně u města Asipovičy, které leží asi devadesát kilometrů od Minsku, za tímto účelem podle běloruských činitelů vznikl i stanový tábor. Když se do něj ale nedávno přijeli podívat zahraniční novináři, zel prázdnotou.

Putinovy nabídky

Vzpouru letos 23. června zinscenoval šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin. Ten ohlásil, že jeho bojovníci táhnou na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení. Wagnerovci pak vyrazili z východu Ukrajiny na ruský Rostov na Donu a směrem na Moskvu.

Během několika hodin se jim podařilo urazit stovky kilometrů a zmocnit se armádních stanovišť v Rostově na Donu a ve Voroněži. Krátce nato Prigožin protestní akci odvolal, údajně aby předešel krveprolití.

Ruský vůdce Vladimir Putin pak navrhl, aby žoldnéři podepsali smlouvu s ruskou armádou, vrátili se ke svým rodinám, nebo odešli do Běloruska. Prigožinovi bylo rovněž nabídnuto, aby odešel do Běloruska. Kde je teď, ale není jasné, uvedla BBC.

Tento týden Putin v rozhovoru v listě Kommersant uvedl, že po neúspěšné vzpouře také příslušníkům Wagnerovy skupiny nabídl, aby dál bojovali na Ukrajině pod vedením svého přímého velitele, wagnerovce s přezdívkou Šedý. Podle Putina byl tento jím jmenovaný wagnerovec posledních šestnáct měsíců skutečným velitelem skupiny.

Období zmatků

Podle britské vojenské rozvědky vstoupil ruský bezpečnostní aparát po vzpouře wagnerovců do „období zmatků a vyjednávání“. V posledních dnech se začalo rýsovat prozatímní ujednání o budoucnosti skupiny.

„Dvanáctého července 2023 ruské ministerstvo obrany oznámilo, že wagnerovci odevzdali dva tisíce kusů vojenského vybavení, včetně tanků. Patnáctého července 2023 dorazil malý kontingent bojovníků Wagnerovy skupiny do tábora v Bělorusku,“ píše britské ministerstvo obrany na Twitteru s odkazem na informace rozvědky.

Jak zpravodajci dodali, některá sociální média spojovaná s wagnerovci mezitím obnovila svou činnost a začala informovat zejména o aktivitách skupiny v Africe. „Vzhledem k nedávným prohlášením ruských představitelů je (ruský) stát pravděpodobně připraven přijmout snahu wagnerovců, aby zůstali přítomni na (africkém) kontinentě,“ uzavřela rozvědka.

Wagnerovci prokazatelně působí nejméně pět let v několika zemích Sahelu a severní Afriky, kde si dokázali mnohdy najít vlastní zdroj financí, například kontrolou nad částí zlatých a diamantových dolů. Skupina ale podle analytiků zůstává převážně závislá na ruské logistické podpoře.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 3 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 12 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.