Dění na Ukrajině překonalo hrůzy, které jsme viděli na Balkáně, říká generál Opata

52 minut
Interview ČT24: Generál Aleš Opata
Zdroj: ČT24

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.

Aleš Opata zahájil službu v armádě v roce 1987. Jak vzpomíná, během revoluce se obával, aby komunistická strana nepřikázala armádě potlačovat demonstrace. 

„Ty obavy tady byly, protože v té době v armádě existoval politický aparát, vojenská kontrarozvědka a podobně. Ale nabyl jsem dojmu, že armáda a velitelé na taktickém stupni byli přesvědčení o tom, že by to proti svému vlastnímu národu nikdy neudělali. Já jsem to tak alespoň cítil. Nešel jsem do armády proto, abych bojoval s demonstranty na Národní třídě,“ tvrdí. 

Pokud by měl vyjet v tanku do ulic, dodává, že by asi skončil před vojenským soudem za neuposlechnutí rozkazu. 

Za dobu jeho působení v armádě se podle něj nejvíce proměnily hlavně technologie, které vojáci používají. „Když to srovnám s tím, když jsme poprvé v roce 1996 byli nasazeni v operaci NATO, jaké jsme tehdy měli prostředky spojení a jaké máme dnes, tak je to propastný rozdíl. Je vidět, že technologie jdou dynamicky dopředu a technologická převaha je právě to, co armády NATO dělá silnějšími,“ vysvětluje Opata. 

Balkán ho naučil pracovat se strachem

V rozhovoru Opata zavzpomínal také na slavnou akci, na které se pod velením dnešního generála ve výslužbě Petra Pavla (tehdy v hodnosti podplukovníka) podílel na evakuaci francouzských vojáků z chorvatskými vojáky ostřelované základny Karin. Připomněl i moment, kdy jeho veliteli mířil do týlu srbský voják a Opata se rozhodoval, zda střílet, či ne. 

„V té době jsme považovali události v Jugoslávii za absolutní hrůzu,“ vzpomíná Opata. „Dnes, když se dívám, co se děje na Ukrajině, tak už to tak nevidím. Ukrajina je něco takového, co si osobně já jako voják nedovedu představit.“

Sám se prý na Balkáně naučil pracovat se strachem: „V momentě, kdy střely začnou létat proti vám, jsem přesvědčený, že každý voják ve svém prvním kontaktu s nepřítelem ztuhne, ale postupem času se s tím naučí pracovat a zvládat to.“

Každý voják je za masakry zodpovědný

Jako voják doprovázel Opata na Balkáně také misi, která odkrývala masové hroby.  V rozhovoru se tak otevřelo i téma zodpovědnosti vojáků za válečné zločiny, masakry, znásilňování a další excesy, které se nyní opakují během války na Ukrajině. 

„Každý voják má odpovědnost za věci, které dělá, a k tomu, jakým způsobem má bojovat a jak se vede válka, je poučován. Válka je organizované násilí, to si můžeme říct na rovinu. A to slovo ‚organizované' je tam důležité. Každá válka se řídí nějakými pravidly,“ vysvětluje Opata s tím, že zločiny, které ruští vojáci páchají na Ukrajině, musí být vyšetřeny mezinárodním soudem. 

Podle Opaty se útok na Ukrajinu dal očekávat a situace se dlouhodobě tímto směrem vyvíjela. „Rusové bývali součástí partnerství NATO,“ vzpomíná. „Jejich přechod od asertivního prosazování jejich zájmů přešel v agresivní v době, kdy napadli Gruzii.“

Opata říká, že tehdy ještě ne všem politickým elitám došlo, kam Rusko směřuje. „Až obsazení Krymu bylo jasným potvrzením toho, že Rusové budou své požadavky prosazovat agresivní cestou. Krym byl velmi silný moment pro NATO, aby začalo toto řešit. Tehdy bylo Rusko poprvé definováno jako protivník, či chcete-li nepřítel.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump pokračuje ve výpadech vůči Zelenskému. Ten doufá v pragmatismus

Americký prezident Donald Trump pokračuje v útocích na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Šéf Bílého domu prohlásil, že kdyby Zelenskyj chtěl, mohl přijet do Rijádu na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení ruské agrese. Kyjev ani další evropské země přitom na schůzku pozvání nedostaly.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Izraelská armáda převzala těla čtyř rukojmí od Červeného kříže

Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek ráno v rámci dohody o příměří v Pásmu Gazy předalo Červenému kříži (ČK) rakve s těly čtyř mrtvých izraelských rukojmí, která ozbrojenci unesli živá z jižního Izraele při svém útoku 7. října 2023. Izraelská armáda ve čtvrtek krátce nato oznámila, že těla od pracovníků ČK převzala, což potvrdila i kancelář premiéra Benjamina Netanjahua.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfem FBI se stane Kash Patel, oddaný spojenec Trumpa

Republikány ovládaný Senát Spojených států potvrdil ve čtvrtek těsnou většinou Kashe Patela do funkce ředitele Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI). Informovala o tom agentura Reuters s tím, že v čele nejvýznamnější americké vyšetřovací agentury tak stane jeden z jejích častých kritiků a oddaný spojenec staronového prezidenta Donalda Trumpa.
před 8 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 9 hhodinami

Zelenskyj: Kyjev je připraven dohodnout se s Trumpem o bezpečnosti a investicích

Ukrajina je připravena na silnou dohodu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání s Trumpovým vyslancem pro rusko-ukrajinskou válku Keithem Kelloggem. Jeho návštěva v Kyjevě se konala v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
před 10 hhodinami

Evropa zahájila s USA jednání o clech

Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič zahájil ve Washingtonu se svými americkými protějšky rozhovory o clech. Snahou Evropské komise je odvrátit možné zavedení amerických cel na evropské výrobky, zejména na automobily.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Británie chce dostat na Ukrajinu desetitisíce vojáků, tíží ji historická lekce

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.
před 14 hhodinami

Začaly přípravy na soud s jihokorejským prezidentem, hrozí mu až trest smrti

U okresního soudu v Soulu se konalo přípravné slyšení s jihokorejským prezidentem Jun Sok-jolem, který čelí obvinění ze vzpoury kvůli prosincovému vyhlášení stanného práva. Poprvé v historii země je trestně stíhán současný prezident. Junovi hrozí trest smrti, nebo doživotní vězení.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...