Východočeské muzeum v Pardubicích příští týden otevře novou numismatickou expozici s názvem Peníze si do hrobu nevezmeš. Věnuje se tradici české měny, představuje kabinet mincí a medailí Zdeňka Kolářského, dále denárový poklad z 10. století a dějiny dolaru.
Peníze si do hrobu nevezmeš. Mince a bankovky budou k vidění v pardubickém muzeu
Titul expozice odkazuje na pomíjivost hmotných statků a hledání trvalých hodnot. Inspirací k pojmenování byla scéna s lichvářem, který se marně snaží uchránit své peníze před přicházející smrtí. Je součástí dřevořezného cyklu, který vytvořil v první polovině 16. století Hans Holbein mladší.
Expozice je umístěná ve sklepení severního křídla pardubického zámku. Návštěvník do ní vstoupí po příkřejším schodišti, na stěně ho uvítá kostlivec. Následuje část Tisíciletá tradice české měny, kterou spojuje postava svatého Václava. Je symbolem české státnosti, od raného středověku se objevoval na mincích, je i na současné dvacetikoruně.
Reprezentativní výběr zajímavostí
Mince i bankovky jsou reprezentativním výběrem. Prvorepubliková stokoruna s Masarykem v některých katolických kruzích budila pohoršení, protože je na ní nahá žena a nahé dítě. „Na bankovce to bylo vnímáno jako věc nepatřičná,“ řekl historik a autor scénáře výstavy Petr Vorel.
Na podobě bankovek je patrné politické klima. „Za protektorátu musela být stažena první verze padesátikoruny, protože se okupantům zdála žena s čapkou příliš vzpurná. Nahradilo ji děvče s šátkem, které nemá tak zarputilý výraz. Po roce 1948 zmizel z padesátikoruny Milan Rastislav Štefánik, místo něj tam pak byl horník,“ dodal Vorel.
Trezor se stříbrným denárovým pokladem
Návštěvníci se také seznámí s akademickým sochařem Zdeňkem Kolářským, expozice prezentuje jeho medailérskou a mincovní tvorbu. Jádro expozice pak tvoří trezorová místnost, ve které je denárový poklad, početný depot stříbrných denárů z počátků české státnosti, náhodně nalezený u Chýště na Pardubicku. „V roce 2020 byl prohlášen za movitou kulturní památku České republiky,“ řekl vedoucí odborného úseku muzea Ladislav Nekvapil.
Poslední část výstavy tvoří dolarové měny, to znamená od českého tolaru raženého v Jáchymově od roku 1520 po současnost. Vysvětluje vývoj tolarových měn v raně novověké Evropě i okolnosti přenosu původního jména tolar v 18. století na americký kontinent a následně do celého světa. „Výstava má i směnný kurz všech dolarových měn světa, jak se vyvíjejí vůči americkému dolaru,“ řekl Vorel. Bude pravidelně aktualizovaný, dodal.
