Archeologové našli na Pardubicku více než 1200 mincí z doby Boleslava II. (972–999). Poklad má podle předběžných odhadů hodnotu přes 23 milionů korun, historicky je ale jeho cena nevyčíslitelná. Místo nálezu proto bylo v posledních měsících nejstřeženějším archeologickým nalezištěm u nás a stále ho monitoruje policie. Nález navíc obsahuje i dosud neznámé varianty mincí.
Část mincí našel už loni v listopadu náhodný nálezce jen několik set metrů od dálnice D11. Poklad z přelomu 10. a 11. století ležel jen několik centimetrů pod zemí na poli u Chýště.
Stav mincí je naprosto unikátní
První část pokladu, kde bylo asi 780 mincí a jejich úlomků, zveřejnilo Východočeské muzeum už na začátku roku. Archeologové mezitím dál prohledávali okolí nálezu pomocí detektorů kovů a podařilo se jim najít dalších 745 mincí a jejich částí. Podle vzhledu mincí a charakteru jejich poškození zřejmě nádobu, ve které byly ukryté, poškodila orba. Část mincí tak byla roztahaná po celém poli.
Podle ředitele muzea Tomáše Libánka je hodnota pokladu historicky nevyčíslitelná. „Z numismatického hlediska jej lze beze vší skromnosti označit za nález století, neboť vzhledem k jeho rozsahu, úplnosti a výtečnému dochování nalezených mincí nemáme z území střední Evropy k dispozici srovnatelnou analogii. Pro odborníky na dějiny raně středověkého peněžního oběhu má nález mimořádnou pramennou hodnotu přesahující naše hranice,“ zhodnotil poklad numismatik muzea Petr Vorel.
Denáry byly ražené knížetem Boleslavem II. v posledním desetiletí 10. století v mincovnách v Praze a na Vyšehradě. „Nedochovalo se jich mnoho, pocházejí z doby samotných počátků českého mincovnictví,“ dodává numismatik muzea Ladislav Nekvapil. Nález navíc obsahuje i zcela raritní ražby, u kterých je znám třeba jen jediný exemplář na světě, a dosud neznámé varianty mincí.
Mince mohly sloužit na žold nebo vykoupení míru
Stříbrné denáry mají velikost jako současná korunová mince. Nepoužívaly se ale jako běžné platidlo. Za jednu takovou minci by člověk v 10. století mohl bez problémů vyžít až dva měsíce. Hodnota pokladu proto byla mimořádná i na tehdejší dobu.
Podle archeologů asi nádobu s mincemi někdo ve spěchu uložil do země vedle tehdejší důležité obchodní cesty. Podle lesku byla většina mincí zřejmě čerstvě vyražená. „Stav mincí je naprosto unikátní, nepochybně je někdo ukryl nedlouho po jejich ražbě,“ dodal Nekvapil.
Kdo a proč poklad převážel, nikdo s jistotou neví. Historici se ale domnívají, že mince mohly putovat do Polska buď jako žold pro armádu, nebo jako vykoupení míru, případně platba za mezinárodní obchod. Mohlo jít i o ukrytý lup.
Kraj chtěl částkou motivovat další nálezce
Pardubický kraj nálezci vyplatil odměnu dva miliony korun. „Kdybychom postupovali podle zákona, kde se odměna stanovuje z ceny drahého kovu, ze kterého je nález vyroben, činilo by nálezné přibližně 11 000 korun. Tato zanedbatelná částka by znamenala ztrátu motivace pro další nálezce, což může vést k neodevzdání podobných hodnotných nálezů,“ uvedl hejtman Martin Netolický (ČSSD).
Východočeské muzeum chce poklad představit veřejnosti od 21. září do 16. října na výstavě Denárový poklad století. Současně s chystanou výstavou vydá také publikaci Denárový poklad z Chýště, který shrne dosavadní vědecké poznatky.
