Vodojemy pod Špilberkem se otevřely veřejnosti. V impozantních prostorech vzniklo lapidárium

Poslední opravená část hradu Špilberk v centru Brna se otevírá veřejnosti. V prostoru bývalých vodojemů si lidé mohou prohlédnout nejcennější kusy z lapidária Muzea města Brna, které na Špilberku sídlí. Stálá expozice pod názvem Chrám kamene nabídne například fragmenty zaniklé Královské kaple nebo Židovské brány.

Vodojemy pod Špilberkem zásobovaly město vodou do 20. let minulého století, potom už neměly využití a chátraly. Dvě obří nádrže jsou hluboké šest metrů a původně byly oddělené a přístupné pouze poklopem shora. Při rekonstrukci byl jejich prostor propojen a vybudován nový vstup zvenčí.

„Adaptací obou nádrží získalo muzeum atraktivní prostor pro vystavení exponátů dokumentujících zaniklé městské kostely, paláce a hřbitovy. Zvlášť zajímavé jsou fragmenty z takzvané Královské kaple nebo konzola s mužskou tváří z Židovské brány. Celé expozici dominují Boží muka z roku 1494 od Valeriana Planera,“ popsal kurátor sbírky lapidária Filip Kyrc.

Expozice Chrám kamene zahrnuje třicet artefaktů. Nejstarším přesně datovaným exponátem je náhrobník Alberta z Krosna z roku 1399, rektora kostela sv. Mikuláše, který stával na dnešním náměstí Svobody.

Rekonstrukce trvala přes dva roky

Práce na úpravě vodojemů na Špilberku začaly v červenci 2017 a skončily loni v prosinci. Pro veřejnost se původně nová expozice měla otevřít se začátkem turistické sezony, její zpřístupnění ale odložila pandemie koronaviru. Lidé mohou vodojemy navštívit jako stálou nabídku hradu Špilberk při pravidelných komentovaných prohlídkách s průvodcem od 4. června.

Vodojemy pod Žlutým kopcem

Špiberské vodojemy jsou první vodojemy, které město zpřístupnilo veřejnosti. Další impozantní podzemní prostory vlastní Brno na Žlutém kopci, kde jsou tři podzemní nádrže. Loni nechalo město vybudovat vstup do nejstarší a nejmenší z nich, která má rozměr 45 na 45 metrů a výšku stropu 6,5 metru. Nový vstup má umožnit využití například pro filmové natáčení, uvažuje se i o zpřístupnění veřejnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Silná ledovka zkomplikovala dopravu

Silná ledovka zkomplikovala železniční i silniční dopravu na řadě míst po celém Česku. Ve středních Čechách ráno nejezdila velká část příměstských a regionálních autobusových linek, zrušeny byly i některé dálkové spoje. Pražské letiště fungovalo několik hodin v omezeném provozu. Ledovka se někde udržela až do odpoledních hodin, hlavně na severu a severovýchodě republiky hrozí i ve středu a ve čtvrtek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úrazy kvůli ledovce plnily urgentní příjmy

Pacienti s úrazy po pádech na ledu plnili v úterý urgentní příjmy a chirurgické ambulance pražských nemocnic. Urgentní příjem FN Motol a Homolka byl dopoledne kvůli lidem s úrazy na ledu maximálně vytížen. Ve Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) i na Bulovce bylo pacientů proti normálu asi o polovinu víc. Nejčastějšími úrazy byly zlomeniny končetin, ale také zranění hlavy či zad. Někteří pacienti s komplikovanými zlomeninami vyžadujícími operaci museli být hospitalizovaní.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 21 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Lidé vyrážejí na zamrzlé plochy. Na některé se ale vstupovat nesmí

Zamrzlé vodní plochy v posledních dnech lákají řadu lidí k bruslení. Ne vždy jsou ale pro tuto činnost vhodné, nejen z hlediska bezpečnosti, ale i ochrany přírody. Vstup je zakázaný například na chráněné části vodního díla Nové Mlýny. Bruslit se nesmí ani na Znojemské vodní nádrži, která je zdrojem pitné vody a zároveň leží v klidovém území národního parku Podyjí. Naopak chráněná krajinná oblast Soutok plánuje změnu úředního statusu zámeckého rybníka v Lednici.
12. 1. 2026

Vyšetřování požáru v Mostě pokračuje, incident vedl k rozsáhlým kontrolám restaurací

Před rokem si požár restaurace U Kojota v Mostě vyžádal sedm obětí. Příčinou požáru byl pád plynového topidla, které nešťastnou náhodou převrhl jeden z hostů. Vyšetřování tragédie pokračuje, policie obvinila dva lidi z obecného ohrožení z nedbalosti. Kriminalisté čekají na další znalecké posudky. Hasiči v Ústeckém kraji po požáru zahájili rozsáhlé kontroly v restauracích. Za loňský rok uložili za nedodržování podmínek požární bezpečnosti v restauracích pokuty v celkové výši přesahující jeden milion korun.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pomník připomínající Jana Palacha se vrátil k Národnímu muzeu

Pomník v podobě kříže na místě upálení Jana Palacha je zpět u budovy Národního muzea v Praze. České televizi to potvrdila mluvčí městské části Praha 1 Karolína Šnejdarová. Pomník bude součástí pietních akcí 16. ledna – v den, kdy se v roce 1969 student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Palach upálil. Muzeum paměti XX. století vystaví také pamětní desky, které taktéž ustoupily výstavbě tramvajové trati na Václavském náměstí. Informaci potvrdil ČT ředitel muzea Petr Blažek.
12. 1. 2026

ŘSD vybírá řešení, jak naložit s radioaktivní zeminou na stavbě D11

Řešení, jak naložit s radioaktivním popílkem, který vloni na jaře objevili experti na stavbě dálnice D11 v Trutnově, vybírá Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Žádný z návrhů od zhotovitele nepřijalo, jsou příliš drahé. Připravilo svůj – část popílku na stavbě ponechá, část odveze k likvidaci. Náklady se navíc musí vejít do sta milionů.
12. 1. 2026
Načítání...