Místo po žebříku vraty. Brno vybudovalo vstup do unikátního vodojemu pod Žlutým kopcem

Nový vchod do jednoho z vodojemů pod Žlutým kopcem nechalo postavit město Brno. Dosud byl do bývalého vodojemu vstup opatřený pouze poklopem a dolů se muselo po strmém žebříku. Namísto poklopu jsou tam nyní dvoukřídlá vrata. Jde o první krok města k budoucímu využití podzemních prostor, o které se v minulosti mimo jiné zajímaly filmové štáby.

Podzemní zásobníky vody se letos staly technickou památkou. Vybudování vstupu do klenutých prostor stálo 2,3 milionu korun. Momentálně se vedou jednání o převodu vodojemů pod Turistické a informační centrum města Brna a o možnostech jejich zpřístupnění pro veřejnost.

„Jedná se o zcela precizní stavební práci, cihly pro vodojem byly speciálně vyráběny tady v Brně a nejsou nijak upraveny, pouze dostatečně vypáleny. Celý vodojem je izolovaný půlmetrovou vrstvou bílého jílu, protože jiná izolace tehdy nebyla k dispozici,“ řekl odborník na brněnské podzemí Aleš Svoboda.

O prostory projevily zájem zahraniční filmové štáby, kvůli špatnému přístupu ale nakonec zvolily pro natáčení jiné místo. Atraktivní lokalita v minulosti lákala developery, Žlutý kopec totiž patří mezi nejlukrativnější adresy v Brně. Na místě vodojemu také magistrát zvažoval postavit podzemní garáže pro blízký Masarykův onkologický ústav. Později své plány ale změnil i díky zájmu filmových štábů.

Od wellness po lodičky

„Nabízí se mnoho možností, jak je využít. Podmínkou jakéhokoliv využití ale bylo vybudování plnohodnotného vstupu, i když ten bude i nadále sloužit jako vstup provozní,“ uvedl náměstek primátorky Oliver Pospíšil (ČSSD).

„Možnosti jsou obrovské. Od celoročního kluziště, protože ve vodojemech je stabilní teplota, přes wellness centrum až po vybudování přístavu s možností jízdy na loďkách,“ přiblížil Svoboda, který je iniciátorem zpřístupnění unikátních prostor pro veřejnost.

Pokud by se v budoucnu měl vodojem otevřít veřejnosti, postavil by se do něj další vstup ze strany od Tvrdého ulice, současný nový vstup by pak sloužil jako únikový východ.

Komplex tvoří tři podzemní nádrže, které jsou mimo provoz od roku 1997. Vybudovaný vstup vede do nejstarší a nejmenší z nich, cihlové nádrže z roku 1870 s rozlohou přibližně 45 krát 45 metrů a s výškou šest a půl metru. Druhý cihelný vodojem je větší, měří asi 40 krát 70 metrů a je vysoký sedm metrů, třetí vodojem tvoří dvě menší betonové nádrže vybudované na začátku 20. století.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Uniklá kejda se bude ředit. Voda ve Znojemské přehradě je dál vhodná pro úpravu na pitnou

Voda ve Znojemské přehradě je i podle odpoledních měření stále vhodná pro úpravu na pitnou vodu. Ještě ve středu vodohospodáři navýší průtok v Dyji, aby se uniklá kejda ze zemědělského podniku v Podmyčích rychleji zředila. Situace se vyvíjí podle znojemského starosty Františka Koudely (ODS) pozitivním směrem, uvedl po odpoledním jednání vedení města, Povodí Moravy, hasičů a Vodárenské akciové společnosti.
10:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
včera v 16:21

Kejda z protržené jímky se dostala až do národního parku Podyjí

Vodou naředěná kejda z protržené jímky na farmě u Podmyčí na Znojemsku v řece Dyji se dostala do národního parku Podyjí. Znečištění dosahovalo v úterý před polednem k rakouskému Hardeggu. V pondělí vodohospodáři naměřili ve Vranově nad Dyjí až čtyřnásobné překročení limitů pro amoniak, který je silně toxický a může vést k úhynům ryb i bezobratlých. Úhyn ryb ale dosud hlášen nebyl, oznámila v úterý mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
včeraAktualizovánovčera v 15:42

Kejda v Dyji může ohrozit vodárenskou nádrž

U Podmyč na Znojemsku se na zemědělské farmě protrhla jímka. Uniknout z ní mohly až tři tisíce metrů krychlových statkového tekutého hnojiva, část do Dyje. Hasiči vyslali mobilní chemickou laboratoř i dronovou službu. Odpoledne zredukovali síly, na místě ale ještě budou další hodiny, řekl po 18:00 mluvčí Jaroslav Mikoška. Ředitel dotčené společnosti Rhea Holding se prý snaží eliminovat škody. Podle mluvčí Povodí Moravy Jany Kučerové nenastal žádný úhyn ryb, havárie však může ohrozit vodárenskou nádrž. Havárií se zabývá také znojemský vodoprávní úřad. Proud kejdy podle hasičů zasáhl i několik aut a dům ve Vranově nad Dyjí.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
19. 1. 2026

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
17. 1. 2026

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...