Román Šikmý kostel se přiklání ke ztraceným osudům z Karviné. Většina je reálných, říká autorka

Nahrávám video

K nejčtenějším tuzemským titulům patří aktuálně románový debut Karin Lednické. Příběh zasadila do původní Karviné, ztraceného města, které pohřbila důlní činnost a připomíná ho už jen hřbitov a nakloněný svatostánek. Šikmý kostel dal také románové kronice název.

Karin Lednická nejprve psala povídky jen do šuplíku, když ale na karvinském hřbitově potkala ženu, která jí vyprávěla příběh svých prarodičů, rozhodla se pro román. „Většina osudů je v něm reálných, protože i ty, které jsem si vymyslela, vycházejí z toho, co se stát mohlo,“ poznamenává autorka.

Přesně jako tehdy

Historická fakta a vzpomínky pamětníků sbírala několik let. Další roky pak psala knihu, zajímaly ji i nejmenší detaily. „Postavy z knihy Karin Lednické jsou velmi reálné a popis života v hornické kolonii odpovídá přesně situaci, jaká v karvinském revíru byla,“ oceňuje historik Daniel Korbel ze Slezské univerzity v Katovicích. 

Spisovatelka si prý sama ještě pamatuje části staré Karviné, dvacetitisícového města, které zaniklo kvůli poddolování a jehož ruiny pohltila příroda. „Byly tady zbytky domů, které byly velmi smutné a už čekaly jen na demolici.  A uprostřed stál kostel, který se nedal přehlédnout,“ popisuje Lednická zaniklý obraz.

Tragédií to začíná, konec ještě není napsán

Román začíná důlní tragédií z roku 1894. „Během jediné noci zemřelo 235 havířů, což na dvě generace ovlivnilo život v celém kraji,“ připomíná neštěstí autorka románu. Pomník na místním hřbitově je smutným dokladem, že některé rodiny ztratily v okamžiku i více mužských příbuzných. Zůstaly ženy a děti. Čekal je, stejně jako románové postavy, tvrdý život v kraji, kde kostel byl stejně důležitý jako šachta a jako lék na bolavou duši sloužil alkohol. 

Knižní osudy prozatím končí v roce 1921. Přestože už bylo tři roky po válce, na Těšínském Slezsku se stále bojovalo o území mezi Poláky a Čechoslováky. „Román s tak dobrým příběhem, jaký napsala Karin Lednická, způsobí, že tisíce lidí na české straně se o těchto událostech více dozví,“ věří historik Korbel. Šikmý kostel se ale dočká i polského překladu.

Úspěšná prvotina je úvodem zamýšlené trilogie. Druhý díl už autorka dopsala. Jeho děj začne jen týden poté, kdy čtenář románové postavy opustil, a skončí v roce 1945.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 13 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled