V Holešově začal tradiční festival židovské kultury Ha-Makom. Je o lidskosti, toleranci a úctě

V Holešově na Kroměřížsku začal 20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom. Přehlídka potrvá do konce týdne a nabídne přednášky, koncerty, výstavy, divadelní představení, tanec, čtení Bible v hebrejštině i ochutnávku specialit židovské kuchyně. Součástí zahájení bylo otevření zrekonstruovaného vstupu na židovský hřbitov a odhalení pamětní desky na fasádě někdejšího rabinátu.

Na holešovském židovském hřbitově je nová nejen brána, upravená je obřadní síň i bývalý domek hrobníka, kde návštěvníci najdou sociální zařízení, kuchyňku a prostor pro odpočinek. Zvelebení hřbitova přišlo podle předsedy Židovské obce Brno, která pietní místo spravuje, Jáchyma Kanarka na necelé dva miliony korun, přičemž podstatnou část nákladů pokryly dotace z evropských peněz. 

Na úpravy hřbitova přispěla také holešovská radnice. „Zajímavostí je, že dvorek byl vydlážděn kameny, kterými bylo původně vydlážděno nádvoří holešovského zámku,“ řekl památkář holešovské radnice Karel Bartošek.

Pamětní deska připomíná osud rabinátu

Ve městě byla také odhalena pamětní deska na fasádě někdejšího rabinátu na náměstí Svobody, která připomíná osudy budovy. Rabinát se zimní modlitebnou byl postaven na konci 19. století poblíž dnes už neexistující nové synagogy. „Po zániku židovské obce samozřejmě přestal rabinát sloužit svému účelu. Ale zůstal připomínkou nedávné minulosti židovského osídlení Holešova,“ vysvětlil Bartošek.

Už od loňska je na budově bývalého rabinátu pamětní deska věnovaná hudebnímu skladateli Davidu Meiselovi, který z Holešova pocházel. Nová synagoga postavená v honosném maursko-románském slohu, která byla vysvěcena v září 1893, stávala opodál. V létě 1941 ji vypálili nacisté.

Částečný půdorys základů synagogy připomínají od roku 2017 pískovcové kameny, pomník a informační tabule, na které je popsána historie židovského osídlení v Holešově a osudy nové synagogy. Řádění nacistů v Holešově paradoxně unikla starší Šachova synagoga, která byla postavena v 16. století a patří mezi nejvýznamnější památky svého druhu v České republice.

Buxbaumovy fotografie se věnují jarcajtům

20. ročník festivalu židovské kultury Ha-Makom v Holešově a blízkém okolí potrvá do konce týdne. Nabídne řadu kulturních a společenských akcí. Na místním zámku například výstavu fotografií Jindřicha Buxbauma, který se věnuje židovským výročím úmrtí, takzvaným jarcajtům. Vydal na toto téma také knihu.

Na čtvrtek organizátoři připravili v Šachově synagoze autorskou besedu. Buxbaum při ní bude o své knize hovořit s hebraistou Jaroslavem Achabem Haidlerem. Program celého festivalu zájemci najdou na jeho webových stránkách.

Židovská komunita sídlila v Holešově od 15. století. Patřila k jedné z největších židovských obcí na Moravě. Tamní rabinát se rozprostíral od Dřevohostic po Vizovice. V polovině 19. století žilo v Holešově asi 1700 Židů. Za druhé světové války komunitu zničili nacisté. Židovská menšina však po sobě ve městě zanechala několik kulturních památek, nejvýznamnější jsou právě Šachova synagoga s unikátní lidovou výzdobou a židovský hřbitov s 1500 náhrobky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V chrámu Sagrada Família je práce jako na kostele. Ale už s nejvyšší věží světa

Papež Lev XIV. požehná 10. června nejvyšší kostelní věži světa. Vzpíná se teprve od letošního roku nad chrámem Sagrada Família v Barceloně, který na své dokončení čeká už od konce devatenáctého století. Tehdy své vize do návrhu promítl katalánský architekt Antoni Gaudí. Bazilika se stala jeho tvůrčí posedlostí a byl zde i pohřben poté, co přesně před sto lety zemřel.
před 50 mminutami

VideoKniha přibližuje, jak se žilo služkám

Vstávaly první a poslední chodily spát. Služebné pracovaly téměř v každé měšťanské rodině. Polská novinářka a spisovatelka Joanna Kuciel-Frydryszaková pátrala po jejich pozapomenutých dějinách. Její kniha Služky pro všechno vyšla i česky v překladu Michaely Alexy. „Nebyla to komfortní situace – a to pro nikoho z té rodiny. Služky stály u stolu a znaly všechna tajemství rodiny,“ říká autorka. V případě neposlušnosti je zákon dovoloval trestat výpraskem. Jejich situace se začala zlepšovat až po první světové válce.
před 15 hhodinami

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 19 hhodinami

Ceny ve Varech letos převezmou Gyllenhaalová a Eisenberg

Karlovarský filmový festival oznámil v pondělí dva zahraniční hosty, které ocení na nacházejícím šedesátém ročníku. Ze Spojených států dorazí Jesse Eisenberg a Maggie Gyllenhaalová.
8. 6. 2026Aktualizováno8. 6. 2026

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
8. 6. 2026

Nejen Řekové se ptají: Není Nolanova Odyssea málo řecká?

„Let’s Go!“ volá Matt Damon coby Odysseus v jedné ze scén. Zatím jen v traileru, do kin se film Christophera Nolana podle Homérova eposu dostane až v červenci. Nicméně zmíněná věta je součástí kritických hlasů vůči Nolanovu přístupu ke starořecké klasice. Mnohé totiž udivuje, že v této adaptaci příběhu ithackého krále chybí řečtí herci i respekt k Homérově předloze.
8. 6. 2026

Vamberecká krajka má evropskou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku

Vamberecká krajka získala evropskou zeměpisnou ochranu jako první řemeslný výrobek v Česku. Označení má podpořit prestiž tradičního krajkářství v Orlických horách a Podorlicku a zároveň zákazníkům zaručit původ, kvalitu a výjimečný charakter výrobku, informoval mluvčí Královéhradeckého kraje Dan Lechmann. Historie krajkářství na Vamberecku sahá do sedmnáctého století.
5. 6. 2026

Při Soudném dni v Ostravě rozhoduje veřejné mínění

Poslední premiérou ostravské Komorní scény Aréna v letošní sezoně je Soudný den. Hra rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha začíná železničním neštěstím. Kdo a jak ho způsobil, se divák dozví hned v úvodu. Do Ostravy se drama vrací téměř po devadesáti letech.
5. 6. 2026
Načítání...