Vyhrát může každý. Divadelní kritici ocenili Transky, Lazara i Bezrukého Frantíka

Režisér a dramatik Tomáš Dianiška patří k nejtalentovanějším současným divadelníkům, potvrdily Ceny divadelní kritiky. Ocenění za rok 2019 patří dvěma hrám, na nichž se podílel. Nejlepším hercem loňského roku byl vyhlášen Jakub Albrecht, herečkou Erika Stárková.

Výsledky ankety časopisu Svět a divadlo, v níž hlasovalo přes osmdesát kritiků, oznámili pořadatelé v přímém přenosu na YouTube místo v původně plánovaném Divadle Komedie. Kvůli vládním opatřením proti šíření koronaviru nebyli přítomni ani nominovaní, ani publikum. Šéfredaktor dvouměsíčníku Karel Král nicméně věří, že se v budoucnu podaří ceremoniál zopakovat se vším všudy.

Třikrát by si v tom případě na pódium pro ocenění přišel Tomáš Dianiška. Ve dvou případech díky Transkám, bodům, vteřinám. Drama, jehož je autorem, je totiž nejlepší inscenací i nejlepší poprvé uvedenou českou hrou roku 2019.

Inspirována je skandálním osudem Zdenky Koubkové, jejíž sportovní úspěchy byly vymazány z novodobé historie. Československá atletka, která dosáhla světových rekordů, měla totiž vrozenou vývojovou vadu reprodukční soustavy a později podstoupila operaci, aby se stala mužem.

Hru v režii autora uvedlo ostravské Divadlo Petra Bezruče. Jakub Burýšek, který ztvárnil hlavní mužsko-ženskou roli, byl kritiky vybrán jako talent roku.  

Transgenderový, byť fiktivní, osud proslavil také herečku Eriku Stárkovou čili Dášu z komediálního seriálu Most!. Na tuzemských jevištích ovšem podle divadelních cen vynikla v loňském roce jako Dívka v komorním muzikálu Lazarus. Představení, napsané Davidem Bowiem a založeném na jeho hitech, má na repeortoáru pražské Divadlo Komedie.

Tato scéna spadá pod Městská divadla pražská, jež jsou vítězem kategorie „divadlo roku 2019“. V minulé sezoně jejich umělecké vedení převzal Michal Dočekal. Kmenovým režisérem se stal David Drábek, jehož na pozici šéfdramaturgyně následovala Jana Slouková. Oba před tím stáli za úspěchem a svéráznou poetikou Klicperova divadla v Hradci Králové. 

Na nejlepšího herce podle divadelních kritiků se lze jít podívat do pražského Divadla pod Palmovkou. Jakub Albrecht tu exceluje jako bezruký Frantík – ve stejnojmenné inscenaci, na níž se autorsky i režijně podíleli už zmíněný Tomáš Dianiška a také herec Igor Orozovič. Předlohou se opět stal skutečný příběh, tentokrát prvorepublikového postiženého umělce.

Kritici udělili také ocenění za scénografii, které patří Jakubu Kopeckému, jenž vytvořil scénu pro baladickou inscenaci Kytice v pražském Národním. Nejlepší scénickou hudbu pak loni složil Tomáš Vtípil pro drama Woyzeck uváděné brněnským HaDivadlem. 

Tuzemská divadla oceňují také Ceny Thálie, které si ale všímají „jen“ jevištních výkonů. Hodnotí ale divadelní sezonu, nikoli kalendářní rok, uděleny tedy byly už na podzim 2019.

  • INSCENACE 
    Transky, body, vteřiny (autor a režie: Tomáš Dianiška, Divadlo Petra Bezruče, Ostrava)
    Kytice (podle K. J. Erbena, režie: SKUTR, Národní divadlo, Praha)
    Vladař (podle Niccola Machiavelliho, režie: Anna Klimešová, Městská divadla pražská – Komedie)
  • ŽENSKÝ HERECKÝ VÝKON
    Tereza Dočkalová (Mefistofeles v inscenaci Faust, Divadlo pod Palmovkou, Praha)
    Radka Fidlerová (Markéta Rakouská, Franz Grillparzer a Paltram Vatzo v inscenaci Sláva a pád krále Otakara, Městská divadla pražská – Komedie)
    Erika Stárková (Dívka v inscenaci Lazarus, Městská divadla pražská – Komedie)
  • MUŽSKÝ HERECKÝ VÝKON
    Jakub Albrecht (Bezruký Frantík v inscenaci Bezruký Frantík, Divadlo pod Palmovkou, Praha)
    Jakub Burýšek (Zdena Koubková v inscenaci Transky, body, vteřiny, Divadlo Petra Bezruče, Ostrava)
    Miloslav König (Tomáš Stockmann a Petr Stockmann v inscenaci Nepřítel lidu, Městská divadla pražská – Komedie)
  • DIVADLO
    Divadlo Petra Bezruče, Ostrava
    HaDivadlo, Brno
    Městská divadla pražská 
  • POPRVÉ UVEDENÁ ČESKÁ HRA
    Tomáš Dianiška: Transky, body, vteřiny (Divadlo Petra Bezruče, Ostrava)
    Tomáš Dianiška, Igor Orozovič: Bezruký Frantík (Divadlo pod Palmovkou, Praha)
    Barbora Hančilová: Za dveřmi (Divadlo na Vinohradech, Praha)
  • SCÉNOGRAFIE
    Aneta Grňáková, Anna Hrušková, Pavla Kamanová, Ivana Kannhäuserová, Kamila Polívková, Antonín Śilar, Ján Tereba, Jana Špalová, Jitka Pospíšilová – scénografie a kostýmy (CAMP Q, koprodukce Divadla Letí, souboru Tygr v tísni a Jihočeského divadla České Budějovice)
    Jakub Kopecký – scéna (Kytice, Národní divadlo, Praha)
    Robert Smolík – výprava (Šššš. Šššš. Hůůů. Haf!, Naivní divadlo, Liberec)
  • HUDBA
    Ivan Acher (Romeo, Julie a tma, Divadlo v Dlouhé, Praha)
    Aleš Březina a Clarinet Factory (Pan Pros /slova, která mi nepatří/, Divadelní spolek Jedl, Praha)
    Jen Hovorka a Marek Urbánek (Berlín Alexanderplatz, Tygr v tísni, Praha)
    Tomáš Vtípil (Woyzeck, HaDivadlo, Brno)
  • TALENT
    herec Jakub Burýšek
    herec Mark Kristián Hochman
    režisérka Anna Klimešová 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 3 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 20 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...