Na českou historii prostřednictvím příběhu jedné rodiny nahlíží novinka Divadla na Vinohradech. Psychologické drama Za dveřmi napsala mladá dramatička Barbora Hančilová, inspirovaly ji přitom osudy vlastních příbuzných.
Byl jednou jeden dům. Za dveřmi má minulost tří generací
2 minuty
České dějiny se odrážejí v divadelním příběhu jedné rodiny
Dějištěm hry je starý pražský dům, v němž se prolínají minulost se současností. „Vycházela jsem z vyprávění své babičky, protože můj pradědeček v Litomyšli takovou vilu postavil,“ uvedla autorka k fiktivním příběhům tří generací jedné rodiny.
Rodinný dům všechny generace spojuje, zároveň ale vztahy mezi nimi nabourává. Navíc se zdá, že rodinný majetek není lehké udržet v jakékoli době. Za druhé světové války vilu okupuje nacistický důstojník, za komunistů se sem nastěhují nevítaní nájemníci a současní majitelé se musí kvůli splácení hypotéky na rekonstrukci o prostor dělit s turisty přes Airbnb.
Za války, totality i v demokracii je tak rodina „kvůli domu“ odsunuta do několika málo pokojů. Osobní nesvoboda a dluhy ale mají vysvobození – obyvatelé mohou odejít, jenže tím by se museli odstřihnout od svých kořenů.
Za dveřmi
„Nejsou schopni vyříkat si problémy otevřeně a říkat si i věci, co bolí. Z toho potom časem vznikají mnohem hlubší a těžší problémy,“ obává se Daniel Bambas, který Za dveřmi hraje spolu s Janou Kotrbatou, Pavlem Rímským nebo Andreou Elsnerovou.
Situace v rodinném domě lze podle Bambase přenést i do celé společnosti. Hra se totiž zamýšlí nad tím, jak minulé události a vazby určují životy dnešní generace.
