Ceny kritiky: Nejlepším filmem 2019 jsou Staříci, tím porevolučním Kolja

Ceny české filmové kritiky odhalily nejlepší tvůrce a tituly roku 2019. Tři ocenění, včetně titulu pro nejlepší film, si odnesli Staříci spolutvůrců Ondřeje Provazníka a Martina Duška. Nejlepšími herci byli vyhlášeni Jiří Schmitzer a Tereza Ramba. Zvláštní anketu o nejlepší český porevoluční snímek vede Kolja.

  • Nejlepší film:
    Nabarvené ptáče – producent Václav Marhoul
    Staříci – producent Jiří Konečný
    Vlastníci – producent Marek Jeníček
  • Nejlepší dokument:
    Dálava – Martin Mareček
    Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie – Karel Vachek
    Sólo – Artemio Benki
  • Nejlepší režie:
    Václav Marhoul – Nabarvené ptáče
    Martin Dušek, Ondřej Provazník – Staříci
    Jiří Havelka – Vlastníci 
  • Nejlepší scénář:
    Bohdan Karásek – Karel, já a ty
    Martin Dušek, Ondřej Provazník – Staříci  
    Jiří Havelka – Vlastníci 
  • Nejlepší herečka:
    Jenovéfa Boková – Karel, já a ty
    Eliška Křenková – Tiché doteky
    Tereza Ramba – Vlastníci
  • Nejlepší herec:
    Alois Švehlík – Na střeše
    Ladislav Mrkvička – Staříci
    Jiří Schmitzer – Staříci
  • Audiovizuální počin:
    Nabarvené ptáče, kamera – Vladimír Smutný
    Nabarvené ptáče, výprava – Jan Vlasák
    Tiché doteky, kamera – Gregg Telussa
  • Mimo kino:
    Bez vědomí – Ivan Zachariáš, Ondřej Gabriel
    Dcera – Daria Kashcheeva
    Most! – Jan Prušinovský, Petr Kolečko
  • Objev roku:
    Jiří Havelka – Vlastníci
    Bohdan Karásek – Karel, já a ty
    Daria Kashcheeva – Dcera

Nejlepší film loňského roku Staříci (více o filmu) vznikl v nejlepší režii, o níž se – stejně jako o scénář – podělili Martin Dušek a Ondřej Provazník. V road movie o pomstě se role emigranta a invalidy, který se vrací vyřídit si účty se systémem i vlastním svědomím, zhostil s vervou Jiří Schmitzer. Za svůj výkon před kamerou byl pasován na nejlepšího herce. Na stejné ocenění byl nominován i jeho filmový „parťák“ Ladislav Mrkvička. 

Nahrávám video
Zdroj: CinemArt

Jejich počin vstupoval do finálového večera jako jeden ze dvou favoritů. Obdržel pět nominací, shodně s dalším loňským celovečerním debutem – Vlastníky (více o filmu) od Jiřího Havelky. Havelka, známý divadelník a občasný filmový herec, byl oceněn za nejlepší scénář. Jeho hořká komedie je komorní sondou do jedné domovní schůze a zároveň české společnosti. 

Schůzi vede aktivní matka tří dětí, která by ráda jednání nesourodých partají dovedla ke vzájemné shodě, což se ukazuje jako prakticky nemožné. Tuto roli ztvárnila Tereza Ramba – podle filmových kritiků nejlepší herečka loňského roku.

Nahrávám video

Vlastníci a Staříci byli zároveň ve finálové trojici nejlepších loňských filmů, spolu s Nabarveným ptáčetem (více o filmu). Černobílé adaptace kruté novely Jerzyho Kosińského se režijně i scenáristicky ujal Václav Marhoul. Za kameru se postavil Vladimír Smutný, jemuž kritici udělili cenu za nejlepší audiovizuální počin. Tímto oceněním myslí i na další filmařské profese, jež nemají vlastní kategorii. 

Nahrávám video

Titul objev roku 2019 náleží scenáristovi a režiséru Bohdanu Karáskovi. Jednačtyřicetiletý tvůrce si ho vysloužil vztahovou tragikomedií Karel, já a ty (recenze).

Nejlepší dokument loni natočil Martin Mareček. Jeho Dálava (recenze) je poetickým intimním portrétem otce a syna, kteří se vydají na cestu do Ruska za částí své rodiny.

V kategorii mimo kino uspěla studentka FAMU Daria Kashcheeva, filmařka původem z Ruské federace. Její krátkometrážní loutková Dcera (více o filmu) sbírá ceny po celém světě, týden po Cenách české filmové kritiky se dozví, jestli k nim nepřibude i Oscar. Autobiografický příběh o vztahu otce a dcery za sebou v ocenění kritiky nechal thrillerový seriál z dob sametové revoluce Bez vědomí a seriálový hit o české nesnášenlivosti a omezenosti Most! 

Nejlepší film „svobody“ je Kolja

Desátý ročník filmového ocenění se ohlédl také za třiceti lety svobodné porevoluční kinematografie. Součástí večera tak bylo i vyhlášení nejlepšího filmu od roku 1989.

Každý z padesátky členů Sdružení české filmové kritiky nominoval deset titulů, z nichž vzešli vítězové. Přívlastek „nejlepší“ ve výběrové desítce získal Kolja rodinné a autorské dvojice Jana a Zdeňka Svěrákových. Z jejich dílny se do výběru dostala ještě Obecná škola. Až na dvě výjimky byly všechny vyzdvižené tituly natočeny v devadesátých letech.

Kolja
Zdroj: ČT

Předávání ocenění v pražském Divadle Archa moderoval herec Miroslav Hanuš. Slavnostní večer Cen české filmové kritiky za rok 2019 v přímém přenosu odvysílala ČT art. Jako koproducent se Česká televize podílela na třech oceněných titulech. 

  • Kolja (1996, režie: Jan Svěrák)
  • Kouř (1991, režie: Tomáš Vorel st.)
  • Dědictví aneb Kurvahošigutntág (1992, režie: Věra Chytilová)
  • Návrat idiota (1999, režie: Saša Gedeon)
  • Obecná škola (1991, režie: Jan Svěrák)
  • Pouta (2009, režie: Radim Špaček)
  • Pelíšky (1999, režie: Jan Hřebejk)
  • Lekce Faust (1993, režie: Jan Švankmajer)
  • Protektor (2009, režie: Marek Najbrt)
  • Je třeba zabít Sekala (1998, režie: Vladimír Michálek)
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 9 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 23 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.