Začíná filmový Febiofest, hvězda Catherine Deneuveová na poslední chvíli účast zrušila

V pražském Obecním domě začíná ve čtvrtek 25. ročník filmového Febiofestu. Hlavním hostem měla být francouzská herečka Catherine Deneuveová, která však na poslední chvíli svou účast zrušila ze zdravotních důvodů. Cenu Kristián za celoživotní přínos převezme třiadevadesátiletý francouzsko-arménský skladatel, šansoniér a herec Charles Aznavour a také česká herečka Daniela Kolářová.

„Plánovaná návštěva herecké hvězdy Catherine Deneuveové byla zrušena nečekaně, bohužel onemocněla těsně před zahájením Febiofestu. Její agentka nám pár hodin před jejím nástupem do letadla oznámila, že ošetřující lékař jí bohužel cestu nedoporučil,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí přehlídky Gabriela Vágnerová.

Deneuveová se měla zúčastnit slavnostního zahájení 25. ročníku Febiofestu a převzít na něm cenu Kristián za celoživotní přínos kinematografii. „Dohodli jsme se, že nás bude o jejím zdravotním stavu informovat. Pokud by to bylo jen trochu možné, rádi ji v Praze přivítáme kdykoliv v průběhu festivalu,“ doplnila Vágnerová.

Nahrávám video

Speciální host přehlídky Charles Aznavour se sice proslavil hlavně jako hudebník, ale má za sebou také velmi obsáhlou filmografii. Před kamerou se poprvé objevil v menší roli ve filmu Válka kluků v roce 1936. V roce 1957 mu úspěch přinesl film Hlavou proti zdi. Další větší roli měl ve filmu Donchuani (1958), s Lino Venturou exceloval ve filmu Taxík pro Tobruk (1960). Jedním z nejslavnějších snímků, kde si zahrál, byl film Střílejte na pianistu (1960) režiséra Françoise Truffauta.

Jeho zatím poslední natočený film je drama Můj plukovník z roku 2006. Celkově účinkoval ve více než šedesáti filmech. Kromě toho se Aznavour se prosadil také jako skladatel filmové hudby. Mezi nejznámější filmy, ve kterých můžeme slyšet jeho hudební kompozice, patří Čas vlků (1969) nebo slavný Plechový bubínek (1979). V mnoha dalších filmech zní jeho písně, kterých za život složil víc než tisíc.

Cenu Kristián na úvod festivalu převezme také česká herečka Daniela Kolářová. Během přehlídky pak stejné ocenění čeká také na francouzského filmaře Arnauda Desplechina, který na festivalu uvede režisérskou verzi filmu Ismaelovy přízraky, a na jeho krajana Leose Caraxe, režiséra a scenáristu Milenců z Pont-Neuf nebo Holy Motors. In memoriam bude udělena pamětní medaile herci Jiřímu Kodetovi.

Marta Kubišová a Best of

Hlavní soutěžní sekci Nová Evropa, určenou pro debuty a druhé filmy, bude opět hodnotit porota složená z filmových fanoušků. Jejich předsedkyní se letos stala zpěvačka Marta Kubišová.

Distribuční (před)premiéry českých snímků najdou diváci v sekci Central Park. Panorama nabídne přehled oceňovaných titulů ze zahraničních festivalů. Poslední počiny zavedených režisérů představí Masters.

Na své si v dalším programu přijdou také fanoušci akčních a hororových filmů nebo asijské či balkánské kinematografie. Ke čtvrtstoletému výročí připravil Febiofest kolekci Best of, v níž promítne deset nejoblíbenějších snímků dosavadní festivalové historie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 10 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...