Milovaný i nenáviděný. Z Husy na provázku odchází dlouholetý umělecký šéf Vladimír Morávek

Nahrávám video

V brněnském Divadle Husa na provázku po 12 letech končí umělecký šéf a režisér Vladimír Morávek. Rozhodl se dát výpověď, po nátlaku zaměstnanců. Uvádí to dnešní vydání deníku Mladá fronta Dnes. Režisér Vladimír Morávek patří k nejvýraznějším osobnostem českého divadla posledních desetiletí. Úspěchy sklízí i jako filmový a televizní režisér. V Divadle Husa na provázku působil od roku 2005.

Morávkův hektický styl práce a vedení ikonické brněnské divadelní scény vedly k hromadnému protestu drtivé většiny zaměstnanců divadla. Po nátlaku se sám principál rozhodl dát výpověď. „Ano, je to tak. V poslední den letošního roku končím,“ potvrdil deníku Mladá fronta Dnes Vladimír Morávek.

Kromě čtyř herců se údajně celý soubor podepsal pod dopis, který zaměstnanci Vladimíru Morávkovi poslali. V něm vyjádřili nespokojenost s jeho vedením a žádali, aby post převzal někdo jiný.

„Divadlo Husa na provázku spadá pod Centrum experimentálního divadla, a je tedy v kompetenci jeho ředitele Petra Oslzlého řešit personální záležitosti,“ řekl mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek. Právě Brno je zřizovatelem divadla.

Profesní budoucnost nejasná

„My zatím tuto záležitost považujeme za vnitřní záležitost divadla. Jako na čas, kdy k věci veřejně promluví, mají právo jiné subjekty, třeba vlády, tak ho máme i my,“ uvedl pro deník ředitel Centra experimentálního divadla Oslzlý.

Zatím ani není jasné, kam se bude ubírat další profesní život Vladimíra Morávka. „Tuším, kam to bude. Jen musím ještě počkat, až se všechny siločáry správně protnou,“ poznamenal Vladimír Morávek.

Jako umělecký šéf vtiskl Vladimír Morávek Huse na provázku svůj osobitý styl, který mnozí milují, jiní nenávidí. Tvoří velmi svérázné inscenace, ve svých hrách neponechává nic tak, jak by se očekávalo. Pracuje s odkazy, mystifikací, parodií a nadsázkou.

V Divadle Husa na provázku působil už v letech 1989 až 1996, se scénou se ale za konfliktních okolností rozešel. Po odchodu z brněnské scény mu nabídl funkci uměleckého šéfa ředitel Klicperova divadla v Hradci Králové Ladislav Zeman. Zde zažil roky lemované cenami, včetně čtyřnásobného vyhlášení Klicperova divadla jako divadla roku, a moderními inscenacemi.

Po necelých deseti letech se vrátil do Husy na provázku jako umělecký šéf. Již v roce 2006 zde výrazně zabodoval jedenáctihodinovou scénickou freskou podle Dostojevského Svlékání z kůže, představenou v rámci festivalu Idioti na provázku aneb Evropské dny Fjodora Michajloviče Dostojevského. Stál i za dalšími rozsáhlými divadelními projekty jako Perverze v Čechách, Čapek (Čapkové) na provázku, zaujal i montážemi z Havlových textů. Jeho posledním počinem je představení Ubu králem: Svoboda! s Miroslavem Donutilem v hlavní roli, které rozehrál v celém divadelním sále – v hledišti, na schodištích i ochozech.

Morávek působil i v mnoha dalších divadlech včetně Národního divadla. Pracoval také různě po Evropě. Slavná je jeho inscenace Turandot v göteborské opeře a dramatizace povídky F. M. Dostojevského Něžná pro divadlo L'Apostrophe v Paříži. Při úpravách světových či českých děl, které potom režíruje, někdy používá pseudonym René von Ludowitz.

Morávek se výrazně prosadil i jako filmař. Za film Nuda v Brně získal Českého lva za režii a spolupodílel se, s Janem Budařem, i na oceněném scénáři. S Budařem spolupracoval i na dalším svém snímku Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště. Jako televizní režisér natočil v produkci ČT desítky dokumentárních filmů a několik pohádek.

Vladimír Morávek
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled