VZP bude letos hospodařit s nižším schodkem, než plánovala. Bude činit 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). Jde o nižší schodek, než který pro letošní rok pojišťovna plánovala – původně měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun. Rada rovněž schválila celkovou částku 981 milionů korun na příspěvky na prevenci jako konečnou.

„Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny,“ uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp (KDU-ČSL). Na těch měla největší zdravotní pojišťovna na konci letošního října 15 miliard. V rezervním fondu měla 5,5 miliardy. 

V záporných číslech při srovnání příjmů a výdajů skončila pojišťovna už loni, schodek byl 3,94 miliardy korun, zhruba o 5,7 miliardy lepší, než pojišťovna očekávala. Hospodaření se vyvíjí lépe, než se čekalo, přestože pojišťovna vydala více než 1,1 miliardy korun na léčbu ukrajinských uprchlíků.

Registrace válečných uprchlíků

Zdravotní péči mají uprchlíci v Česku hrazenou státem 150 dní od udělení víza, dál platí stát jen za děti, rodiče malých dětí a seniory. Pokud ostatní chtějí zůstat v systému veřejného zdravotního pojištění, musí pojišťovně oznámit, kdo za ně dál bude pojistné platit, nebo ho začít hradit sami.

U pojišťovny se jich registrovalo od konce února, kdy válka na Ukrajině začala, zhruba 357 tisíc. Uhrazení alespoň části zdravotní péče využilo dosud 140 tisíc ukrajinských uprchlíků, u více než tří čtvrtin z nich stála pod pět tisíc korun. U čtyřiapadesáti osob byla dražší než milion korun.

Na zdravotní služby pojišťovna v příštím roce plánuje vydat asi 270,1 miliardy korun. Rezervní fond naplní na 3,6 miliardy korun. Nejvíc peněz půjde do segmentu nemocniční péče, kam pojišťovna pošle 139 miliard korun, což je meziročně o 8,5 procenta víc. Stejný nárůst má i ambulantní péče, kam je plánováno 66 miliard korun. Nejvyšší meziroční nárůst zaznamená zdravotnická záchranná služba – plánovaná částka 3,5 miliardy korun je vyšší o čtyřiačtyřicet procent. Desetiprocentní nárůst je plánovaný u následné lůžkové péče, kam půjde dvacet miliard korun.

Schválení příspěvků na prevenci pro příští rok

Předseda správní rady VZP Philipp rovněž uvedl, že má pojišťovna schválené příspěvky z fondu prevence na rok 2023, lyžařské kurzy mezi nimi ale nejsou. Dodal, že celková částka 981 milionů korun je konečná a při schválení nového příspěvku by se musely snížit částky na stávající. Změnu by musela schválit správní rada pojišťovny, do konce roku se sejde ještě 19. prosince.

Návrh přispívat dětem ze sedmých a osmých tříd na lyžařské kurzy na českých horách zmínil na začátku listopadu na programové konferenci TOP 09 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Zmiňoval částku šest až sedm tisíc korun. „Budeme se tím zabývat,“ uvedl v pondělí Philipp.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek potvrdil, že pojišťovna na možnosti příspěvek na lyžařské kurzy zavést pracuje. „Chceme o tom diskutovat i proto, že ostatní pojišťovny ve svém portfoliu takový příspěvek mají,“ uvedl. Muselo by se podle něj diskutovat o parametrech, které by naplňovaly poslání preventivních programů. „Musíme racionálně diskutovat o tom, zda pro příští rok vytvoříme prostor pro případnou rozpočtovou změnu a zajištění zdrojů,“ dodal.

Ostatní příspěvky VZP se pohybují nejčastěji v řádech stovek až tisíce korun, vyšší jsou například na speciální diety pro nemocné děti. VZP dětem přispívá například na pohybové aktivity nebo neplacená očkování. Další menší pojišťovny přispívají na školy v přírodě nebo letní dětské tábory 500 až 1500 korun. Philipp připomněl, že i VZP je již v minulosti hradila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
před 9 hhodinami

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 19 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
včera v 11:38

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

Evropský pohled