Babiš na agrárnickém sněmu bránil pěstování řepky a kritizoval prodej půdy cizincům

Premiér Andrej Babiš (ANO) na nedělním sněmu Agrární komory kritizoval slabou soběstačnost tuzemského zemědělství a odsoudil porevoluční prodej zemědělské půdy cizincům. Současně vyzval zemědělce, aby bojovali proti nepravdám, které se mají týkat pěstování řepky olejky.

Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Ekologové její pěstování kritizují. Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, který patřil Babišovi, než jej před dvěma lety převedl do svěřenského fondu.

V neděli premiér prohlásil, že dvě třetiny vypěstované řepky se použijí na výrobu potravin a jen třetina na biopaliva. „Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda,“ zdůraznil Babiš.

Premiér dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) podotkl, že řepka prospívá půdě a zadržuje vodu v krajině.

Podle Českého statistického úřadu se řepka letos pěstuje na ploše 391 tisíců hektarů, ve srovnání s minulým rokem je to úbytek skoro o pět procent.

Zemědělské půdy je v ČR podle Svazu vlastníků půdy 4,2 milionu hektarů, což by znamenalo, že řepka se pěstuje zhruba na devíti procentech zemědělské půdy. Do tohoto počtu se ale započítávají i vlastníci zahrad a stát, který má zhruba tři procenta zemědělské půdy, tedy přibližně 134 tisíc hektarů. Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Podle kritiků je řepka náročná na živiny i chemické postřiky a znehodnocuje půdu, znečišťuje vodu a půdu pesticidy a má dopady na zdraví zvířat a lidí žijících v okolí masivně chemicky ošetřovaných lánů.

Řepné pole
Zdroj: Josef Horázný/ČTK

Výhrady k soběstačnosti

Hlavní zemědělská výhrada ministerského předsedy ale mířila na potravinovou a zemědělskou soběstačnost Česka; podle Babiše je katastrofální stav, kdy země dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty.

„Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu. To v Maďarsku nebo Polsku neexistuje,“ prohlásil premiér.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...