Babiš na agrárnickém sněmu bránil pěstování řepky a kritizoval prodej půdy cizincům

Premiér Andrej Babiš (ANO) na nedělním sněmu Agrární komory kritizoval slabou soběstačnost tuzemského zemědělství a odsoudil porevoluční prodej zemědělské půdy cizincům. Současně vyzval zemědělce, aby bojovali proti nepravdám, které se mají týkat pěstování řepky olejky.

Řepka se využívá pro výrobu biopaliv, která se podle zákona povinně přimíchávají do benzinu a nafty. Ekologové její pěstování kritizují. Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, který patřil Babišovi, než jej před dvěma lety převedl do svěřenského fondu.

V neděli premiér prohlásil, že dvě třetiny vypěstované řepky se použijí na výrobu potravin a jen třetina na biopaliva. „Zemědělci jsou vystaveni kritice, že ničí půdu a spodní vodu a tak dále. Není to pravda,“ zdůraznil Babiš.

Premiér dodal, že dvě třetiny vypěstované řepky se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy. Na výrobu biopaliv se podle něj spotřebuje třetina řepky. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) podotkl, že řepka prospívá půdě a zadržuje vodu v krajině.

Podle Českého statistického úřadu se řepka letos pěstuje na ploše 391 tisíců hektarů, ve srovnání s minulým rokem je to úbytek skoro o pět procent.

Zemědělské půdy je v ČR podle Svazu vlastníků půdy 4,2 milionu hektarů, což by znamenalo, že řepka se pěstuje zhruba na devíti procentech zemědělské půdy. Do tohoto počtu se ale započítávají i vlastníci zahrad a stát, který má zhruba tři procenta zemědělské půdy, tedy přibližně 134 tisíc hektarů. Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty.

Podle kritiků je řepka náročná na živiny i chemické postřiky a znehodnocuje půdu, znečišťuje vodu a půdu pesticidy a má dopady na zdraví zvířat a lidí žijících v okolí masivně chemicky ošetřovaných lánů.

Řepné pole
Zdroj: Josef Horázný/ČTK

Výhrady k soběstačnosti

Hlavní zemědělská výhrada ministerského předsedy ale mířila na potravinovou a zemědělskou soběstačnost Česka; podle Babiše je katastrofální stav, kdy země dováží vepřové i kuřecí maso, ale i vejce a další zemědělské produkty.

„Každý stát se má dlouhodobě zasadit o to, aby uživil svoje obyvatele. Máme 30 let od revoluce. V 90. letech, kdy nebyla vize v zemědělství, politici řekli, že si vše dovezeme. Máme tady největší koncentrace řetězců a zásadní chyba byla umožnit cizincům kupovat půdu. To v Maďarsku nebo Polsku neexistuje,“ prohlásil premiér.

Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek novinářům řekl, že soběstačnost země ve výrobě vepřového masa se pohybuje mezi 36 až 38 procenty, u drůbežího je to 55 procent, u vajíček 60 procent a u mléka kolem 85 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 11 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled