Uhasí Itálie spor s Evropskou komisí? Podle Reuters by Řím mohl kritizovaný rozpočet upravit

Italská vláda by mohla snížit rozpočtový deficit plánovaný na příští rok až na dvě procenta hrubého domácího produktu, aby se vyhnula disciplinárnímu řízení ze strany Evropské komise. Agentuře Reuters to řekly dva zdroje z vlády. Současný návrh rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 2,4 procenta HDP, což představuje trojnásobek ve srovnání s plány předchozího italského kabinetu.

Evropská komise minulý týden ve středu potvrdila své původní hodnocení, podle něhož je návrh italského rozpočtu v závažném nesouladu s jejími doporučeními, protože nijak nesnižuje obrovský veřejný dluh země.

Po středečním stanovisku Komise mají členské země dva týdny na vlastní posouzení situace. Pokud budou se stanoviskem souhlasit, připraví Evropská komise disciplinární řízení pro nadměrný schodek i nová doporučení, jak by mohla Itálie svůj schodek napravit. Na konci řízení mohou zemi hrozit i finanční sankce.

Italská koaliční vláda tvořená pravicovou stranou Liga a protestním Hnutím pěti hvězd (M5S) se dostala k moci v červnu, a to mimo jiné díky slibovanému snižování daní a zvyšování sociálních výdajů. Podle koalice je zapotřebí využít rozpočtovou politiku k podpoře hospodářského růstu.

Pondělní jednání vlády může přinést zlom

Lídři obou koaličních stran nicméně signalizovali, že jsou otevřeni případnému snížení plánovaného deficitu. Vláda by o revizi rozpočtových plánů měla jednat v pondělí večer. Toto jednání by podle agentury Reuters mohlo přinést průlom v rozpočtovém sporu s Evropskou komisí, který vyvolal značné napětí na finančních trzích.

Italský vicepremiér Matteo Salvini, který je šéfem vládní strany Liga, v neděli uvedl, že nikdo tvrdošíjně nelpí na schodku ve výši 2,4 procenta HDP. Vicepremiér Luigi Di Maio, který je šéfem vládního Hnutí pěti hvězd (M5S), v pondělí upozornil, že pokud budou zachovány cíle rozpočtové návrhu, nepředstavuje snížení plánovaného schodku problém. „Důležité je, aby rozpočet zahrnoval cíle, které jsme stanovili,“ prohlásil.

Zprávy o možné italské ochotě k ústupkům na začátku týdne přispívají i k posílení společné evropské měny. Pomáhá jí ale také obnovená chuť investorů riskovat díky oživení cen ropy. Euro po 16:30 vůči dolaru přidávalo 0,1 procenta na 1,1345 dolaru, k japonskému jenu pak mělo k dobru 0,5 procenta na 128,70 jenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...