Babiš: BMW se bude muset zavázat, že u Sokolova vytvoří práci pro místní

Stát bude chtít po automobilce BMW závazek, že vybudováním zkušebního polygonu pro autonomní vozy u Sokolova vytvoří pracovní místa pro místní. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) by pak jako formu investiční pobídky od státu upřednostnil daňovou pobídku před přímou finanční investicí. Babiš to řekl poté, co si v rámci vládní návštěvy Karlovarského kraje prohlédl výsypku, kde by měl polygon do čtyř let vzniknout.

„Náš stát by měl velice pečlivě posuzovat pobídky a takové projekty podpořit, protože nemáme lidi, máme nejnižší nezaměstnanost a nadnárodní firmy si mohou dovolit zaměstnance daleko lépe zaplatit než naše firmy,“ řekl novinářům Babiš. „Osobně preferuji daňovou pobídku před cash dopředu. Ale je to věc vyjednávání CzechInvestu,“ dodal. Nezaměstnanost na Sokolovsku momentálně činí 4,6 procenta.

Místo nedaleko Sokolova, kde chce automobilka BMW vybudovat testovací polygon
Zdroj: Slavomír Kubeš/ČTK

Projekt členům vlády představili zástupci BMW i Sokolovské uhelné, na jejichž pozemcích má testovací centrum s kilometry zkušebních drah stát. BMW chce do vývojového centra pro autonomní vozidla a polygonu u Sokolova investovat 250 milionů eur, tedy asi 6,35 miliardy korun. V rámci své největší investice ve střední a východní Evropě chce zaměstnat několik set lidí. Vláda ale v půlce března přerušila jednání o strategické spolupráci, dokud si místo neprohlédne a neprojedná detaily investiční pobídky.

Kraj doufá, že si díky projektu udrží vzdělané lidi

Předseda dozorčí rady Sokolovské uhelné František Štěpánek řekl, že firma zatím na svých pozemcích investice omezovala, nechtěla totiž podporovat takzvané montovny. Záměr BMW je tak svým způsobem pilotním projektem, jenž by podle Štěpánka mohl pomoci regionu, který na tom z vícera příčin není moc dobře.

Jak podotkla hejtmanka Karlovarského kraje Jana Vildumetzová (ANO), kraj si od investice slibuje, že si udrží vzdělané lidi. Se zájmem o spolupráci se podle ní ozvalo například České vysoké učení technické.

Karlovarský kraj patří mezi strukturálně postižené regiony. Má nejnižší průměrnou mzdu – 27 810 korun, zatímco celostátní průměr činil ve čtvrtém čtvrtletí 31 646 korun. V kraji se už podařilo v poslední době snížit nezaměstnanost až na 3,2 procenta, na Sokolovsku je ale stále 4,6 procenta. Kraj má také nejhorší vzdělanostní strukturu a vysoký podíl lidí v důchodovém věku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...