Vláda pošle krajům 420 milionů na mzdy řidičů autobusů, sáhne do rozpočtové rezervy

Vláda vyčlení 420 milionů korun z rozpočtové rezervy ve prospěch krajů na mzdy řidičů autobusů. Částka by měla pokrýt zhruba polovinu letošních nákladů spojených s navýšením platů, jak je vyčíslily kraje, uvedl premiér Boshuslav Sobotka. O tom, jakou formou se peníze ke krajům dostanou, chce s hejtmany premiér jednat, návrh má připravit ministerstvo dopravy.

Návrh, se kterým ve středu přišel Sobotka, počítá s tím, že peníze rozdělí mezi regiony ministerstvo dopravy, pokud prokážou jejich oprávněné využití na mzdy řidičů. S plánem souhlasili lidovci, proti byli ministři ANO.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že peníze, které vláda uvolnila, měly původně jít na regionální školství.

Sobotka ještě před jednáním řekl, že pokud uvolnění peněz ministři z hnutí ANO nepodpoří, měli by to vysvětlit svým hejtmanům. S návrhem Sobotka přišel proto, že ministři z ANO žádný nenabídli. Kabinet podle něj nemůže kvůli jiným výdajům uvolnit celou miliardu korun.

Podle Sobotkova návrhu by měl s konkrétními podmínkami pro rozdělení peněz přijít do konce dubna ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Ministr však považuje Sobotkovo řešení za nefunkční. Navrhuje raději přidat na silnice nižších tříd.

Stávka je nesmyslná, já vůbec nerozumím, čemu by mohla pomoci, myslím si, že jeto omyl a odbory vůbec tu stávku neměly organizovat.
Bohuslav Sobotka

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) si myslí, že stát by měl na platy řidičů přispět. „Pokud kraje dají nějakou nabídku, měli bychom jednat o tom, kolik dá stát, kolik dají kraje,“ řekla před večerním jednáním vlády novinářům. Nároky řidičů pokládá za oprávněné, otázkou pro ni zůstává postoj krajů. Analýza smluv podle ní ukázala, že dohody s dopravními společnostmi mohou upravit všechny regiony.

V některých krajích plánují na čtvrtek šoféři linkových autobusů stávku, kterou chtějí poukázat na nízké mzdy. Nezlepšilo je podle nich ani vládní nařízení stanovující od začátku roku vyšší minimální mzdu. Sobotka nyní uvedl, že vláda nařízením reagovala na stagnující platy v linkové dopravě. „Byla to jediná reálná cesta, jak platy rozmrazit,“ uvedl.

Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka by bylo přehnané očekávat od návrhu zlom. Ocenil, že většina krajů se s řidiči dohodla ještě před začátkem stávky.

Podle předsedkyně asociace Jany Vildumetzové (ANO) částka, kterou se vláda rozhodla uvolnit, nepokryje náklady krajů. „Nechápu, kde se taková částka vzala, a nechápu, proč premiér nepodpořil už 20. února náš návrh, aby stát krajům přidal miliardu korun prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, se kterým souhlasila i ministerstva dopravy a financí, a hasí se něco den před stávkou. Dávno to mohlo být vyřešené a kraje ty peníze už mohly mít,“ řekla Vildumetzová.

Od začátku roku se měly mzdy zvýšit

Navrhovaný mechanismus rozdělování peněz by měl podle Sobotky zajistit, aby se náklady navyšovaly oprávněně a řidiči se skutečně dočkali zvýšení mezd v souladu s nařízením vlády. To by mělo podle jeho představ prostřednictvím inspekce kontrolovat také ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Vláda stanovila od začátku letošního roku minimální mzdu na 98,10 koruny za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Zavedla také příplatek 6,60 koruny za hodinu za náročné pracovní prostředí. Podle odborů ale řidiči v některých krajích dostali přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny.

Sociální demokraté krátce po schválení zvýšení mezd řidičů počítali s pomocí státu krajům. Později ale nepřistoupili na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který spojoval peníze pro řidiče s financemi na opravy silnic nižších tříd.

Stávky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 19 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 19 hhodinami

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...