Vláda pošle krajům 420 milionů na mzdy řidičů autobusů, sáhne do rozpočtové rezervy

Vláda vyčlení 420 milionů korun z rozpočtové rezervy ve prospěch krajů na mzdy řidičů autobusů. Částka by měla pokrýt zhruba polovinu letošních nákladů spojených s navýšením platů, jak je vyčíslily kraje, uvedl premiér Boshuslav Sobotka. O tom, jakou formou se peníze ke krajům dostanou, chce s hejtmany premiér jednat, návrh má připravit ministerstvo dopravy.

Návrh, se kterým ve středu přišel Sobotka, počítá s tím, že peníze rozdělí mezi regiony ministerstvo dopravy, pokud prokážou jejich oprávněné využití na mzdy řidičů. S plánem souhlasili lidovci, proti byli ministři ANO.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že peníze, které vláda uvolnila, měly původně jít na regionální školství.

Sobotka ještě před jednáním řekl, že pokud uvolnění peněz ministři z hnutí ANO nepodpoří, měli by to vysvětlit svým hejtmanům. S návrhem Sobotka přišel proto, že ministři z ANO žádný nenabídli. Kabinet podle něj nemůže kvůli jiným výdajům uvolnit celou miliardu korun.

Podle Sobotkova návrhu by měl s konkrétními podmínkami pro rozdělení peněz přijít do konce dubna ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Ministr však považuje Sobotkovo řešení za nefunkční. Navrhuje raději přidat na silnice nižších tříd.

Stávka je nesmyslná, já vůbec nerozumím, čemu by mohla pomoci, myslím si, že jeto omyl a odbory vůbec tu stávku neměly organizovat.
Bohuslav Sobotka

Ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) si myslí, že stát by měl na platy řidičů přispět. „Pokud kraje dají nějakou nabídku, měli bychom jednat o tom, kolik dá stát, kolik dají kraje,“ řekla před večerním jednáním vlády novinářům. Nároky řidičů pokládá za oprávněné, otázkou pro ni zůstává postoj krajů. Analýza smluv podle ní ukázala, že dohody s dopravními společnostmi mohou upravit všechny regiony.

V některých krajích plánují na čtvrtek šoféři linkových autobusů stávku, kterou chtějí poukázat na nízké mzdy. Nezlepšilo je podle nich ani vládní nařízení stanovující od začátku roku vyšší minimální mzdu. Sobotka nyní uvedl, že vláda nařízením reagovala na stagnující platy v linkové dopravě. „Byla to jediná reálná cesta, jak platy rozmrazit,“ uvedl.

Podle předsedy Odborového svazu dopravy Luboše Pomajbíka by bylo přehnané očekávat od návrhu zlom. Ocenil, že většina krajů se s řidiči dohodla ještě před začátkem stávky.

Podle předsedkyně asociace Jany Vildumetzové (ANO) částka, kterou se vláda rozhodla uvolnit, nepokryje náklady krajů. „Nechápu, kde se taková částka vzala, a nechápu, proč premiér nepodpořil už 20. února náš návrh, aby stát krajům přidal miliardu korun prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, se kterým souhlasila i ministerstva dopravy a financí, a hasí se něco den před stávkou. Dávno to mohlo být vyřešené a kraje ty peníze už mohly mít,“ řekla Vildumetzová.

Od začátku roku se měly mzdy zvýšit

Navrhovaný mechanismus rozdělování peněz by měl podle Sobotky zajistit, aby se náklady navyšovaly oprávněně a řidiči se skutečně dočkali zvýšení mezd v souladu s nařízením vlády. To by mělo podle jeho představ prostřednictvím inspekce kontrolovat také ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Vláda stanovila od začátku letošního roku minimální mzdu na 98,10 koruny za hodinu jízdy a na 88 korun za hodinu čekání. Zavedla také příplatek 6,60 koruny za hodinu za náročné pracovní prostředí. Podle odborů ale řidiči v některých krajích dostali přidáno méně, než očekávali. Firmy například zvýšily sazby podle vládního nařízení, šoférům ale na druhou stranu snížily odměny.

Sociální demokraté krátce po schválení zvýšení mezd řidičů počítali s pomocí státu krajům. Později ale nepřistoupili na návrh ministra financí Andreje Babiše (ANO), který spojoval peníze pro řidiče s financemi na opravy silnic nižších tříd.

Stávky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...