Dlouhé kolony, objížďky i zdržení. Po celém Česku začaly opravy silnic

Nahrávám video

Silničáři se po zimě pustili do oprav silnic i nových staveb. Řidiči tak na některých místech musí počítat se zdržením a objížďkami. Část krajů zároveň hlásí, že údržba a výstavba komunikací je kvůli inflaci nákladnější. Navíc teď na projekty dostávají míň peněz z Integrovaného regionálního operačního programu, a víc tak musí dávat ze svého rozpočtu.

Jednou z poškozených silnic je například dálnice D46 na Prostějovsku. „Museli jsme přistoupit k rychlé výměně povrchu vozovky. Je zatížená, především pokud jde o těžkou kamionovou dopravu, a to se samozřejmě na povrchu podepisuje,“ popsal mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. 

Protože po dálnici mezi Prostějovem a Vyškovem projede denně více než osmatřicet tisíc aut, hrozí každé zúžení kolonami. A dlouhé kolony čekají i na silnici první třídy u Bělé pod Pradědem. Pokud by ji teď silničáři neopravili, po další zimě by se prý nejspíš rozpadla.

„Naši občané se budou moci dopravit přes stavbu, ale samozřejmě byli upozorněni na to, že bude docházet k možným časovým zpožděním,“ upřesnila místostarostka Bělé pod Pradědem Vlasta Ťulpíková (nestr.). 

Skoro rok pak bude trvat stavba kruhového objezdu na Ústecku. Řidičům má přinést plynulejší dopravu a obyvatelům města její zklidnění. Jenže než bude kruhový objezd hotový, čeká je pravý opak. „Budeme stavět takzvaně za provozu. Dopravní režimy budeme v jednotlivých etapách upravovat tak, aby provoz projel a my jsme mohli plynule stavět,“ poznamenal mluvčí ŘSD.

Například na silnici u Adamova na Brněnsku je teď naopak naprostý klid, protože je celá uzavřená. Při opravách železničního koridoru ji poničila stavební technika a nákladní vozy. Dostane tak zcela nový povrch. „Celé to zajišťuje a financuje Správa železnic. Je to vlastně oprava komunikací poškozených stavbou,“ vysvětlil Martin Hofírek ze Správy železnic. Jihomoravský kraj díky tomu ušetří peníze. Na jeho území je ale dalších víc než sedm set kilometrů silnic druhé a třetí třídy ve špatném stavu.

Krajská tíseň

Významné částky na výstavbu, modernizace a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy šly v posledních osmi letech z peněz EU. Celkem to bylo skoro dvaatřicet miliard korun. V následujícím období ale kraje dostanou pouze třetinovou částku, a navíc jen pro silnice druhé třídy. Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že tři čtvrtiny peněz půjdou na modernizace a opravy, čtvrtina pak na výstavbu nových úseků.

„Většina silnic je ve vlastnictví krajů a finanční prostředky na jejich opravu z operačních programů Evropské unie se bohužel snižují. Jsou peníze ze státního programu dopravní infrastruktury, ale ani těch není mnoho,“ potvrzuje komplikovanou situaci výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.

„Věřím tomu, že dojde ke změně rozpočtového určení daní, a tím pádem budeme mít větší daňové příjmy a budeme si moct dovolit opravovat více silnic, nebo stejné množství silnic, i když už nebudou tak štědré dotace z Evropské unie,“ soudí hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).

Omezení v hlavním městě

Velké komplikace čekají taky řidiče v Praze. Dělníci za plného provozu opravují dilatační spáry na Radotínském mostě. Denně se kvůli tomu v místě tvoří dlouhé kolony. Silničáři tvrdí, že oprava bude hotova do konce dubna a nijak nenaruší start rekonstrukce Barrandovského mostu –⁠ právě Radotínský most bude zásadní objízdnou trasou.

Přípravné práce druhé etapy barrandovské rekonstrukce už začaly, zatím se pracuje hlavně uvnitř mostu. Opravit se musí i opěrné zdi podél strakonické rampy a pilíře barrandovské rampy. S ostrým startem rekonstrukce ale přijdou i komplikace, spojnici denně využije 140 tisíc aut. 

„Od 15. května bude uzavřená jedna rampa a řidiči budou moci využít druhou rampu, která vede na Smíchov,“ sdělila mluvčí TSK Praha Barbora Lišková. U Lihovaru bude opět k dispozici takzvaná vratná rampa a 15. května se zábrany odstraní a řidiči se tudy dostanou od Smíchova na Jižní spojku.

Řidiči by určitě měli používat mobilní dopravní aplikace. Pražský magistrát pak všem doporučuje využívat městskou hromadnou dopravu. 

Nové způsoby oprav

S opravou silnic může pomoct také mikrovlnná technologie. Ministerstvo dopravy tento týden k jejímu využití udělilo potřebné oprávnění. Náklady jsou ve srovnání s klasickým postupem asi poloviční. Už teď ji využívá třeba Technická správa komunikací v Praze nebo Ředitelství silnic a dálnic.

„Technologie je vhodná pro noční provoz, rovněž má využití v zimě, kdy obalovny neprodukují teplé směsi a tato technologie výtluk ohřívá lokálně. Tam, kde se to nehodí, jsou už potom výtluky větších rozměrů,“ popsal generální ředitel TSK Praha Jozef Sinčák. Zacelit jedno menší poškození silnice trvá necelou hodinu. Aktuálně pomocí mikrovln zvládnou opravit kolem tří set výtluků za měsíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 1 hhodinou

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 1 hhodinou

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 1 hhodinou

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 2 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 3 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 12 hhodinami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.